273

Pojímač, e, m. P. prasnic = kanec. Msn.
Od. 163.

Pojímavosť a ponímavosť. Mark. a Hyna.
Vz Cad. 114.

Pojistka, y, f. Sicherung. P. u ručnic.
Vz Ott. XXII. 59a.

Pojištění, n. Vz Ott. XX. 19. P. požární,
životní. Nár. list. Vz KP. XL 449. nn.

Pojivka, y, f. Zánět p-ky cevní uzlovitý
či tuberkulosní, perivasculitisnodosas. tuber-
culosa; uzlovitý zánět p-ky lůžkotepenní,
periarteriitis placentaris nodosa. Ktt.

Pojivo, a, n. Hnisavý zánět p-va mezi
pohrudnici a stěnou hrudní, peripleuritis;
zánět p-va kol svalu bederního, peripsoitis.
Ktt.

Pojivový. Zánět p-ho obalu žil, peri-
phlebitis. Ott. XIX. Jemná p-vá blánka,
myolemma. Ktt.

Po jízdecku (na koni) pozahnutý. Jrsk.
IX. 25.

Pojízdný P. stříkačka, motor. Nár. list.
1904 135. 21., 141. 21.

Pojíždění po polích. Us.

Pojka (!) y, f. = ssací papír. Pohl.

Pojmosloví, n. P. mluvnické. Nár. list.
1904. 196. 13.

Pojte = pojďte. Vz Jíti. Místy: poďte.
Us. Mš.

Pojžičiti komu co = půjčiti. Půh. brn.
III. 103.

Pok Václ., spis., 1829. —1898. Vz Om
XX. 22.

Pokaditi kam: na korunu (kadidlem
pokouřiti). Kar. 94.

Pokalvinčiti koho. Tbz. V. 6. 59.

Pokalvinělec, lce, m. Tbz. V. 6. 50.

Pokalvinštěný kněz. Tbz. V. 6. 29.

Pokančený čím = uviazaný. Zvon III. 708.

Pokaňhaný psací stůl (inkoustem). Zvon
III. 423. Sr. Pokančený.

Pokapati, pokápnouti. Us.

Pokasovati co: něčí podolky. Chč. S.
II. 193b. Vz Kasati.

Pókavka, y, f. = bouchačka ze žluté hlíny.
Kojet. Ces. 1. XII. 152., Hoch. 100.

Pokazilý. P. stříbro. Pror. (Mš. ).

Pokaženec, nce, m. = pokažený člověk.
Tbz. II. 416, III. 36.

Poklacovati čím: rukou. Jrsk. XII. 105.,
XX. 2. 307. Vz Poklátiti.

Pokladač, e, m. = kdo něco pokládá,
pavimentator. Tk. M. r. 185. — P. = vůl,
jenž zadní nohy zvolna klade, na zadní
čásť nohy stoupaje. Deštná. Mš.

Pokládati co: louku = kositi. Us.

Pokladina, vz Loh.

Pokladna, y, f., vz Ott. XX. 23.

Pokladná, é, f. Paní p. = choť poklad-
níka. Kbrl. Džl. 15.

Poklasnice, e, f. = byt poklasného. Nár.
list. 1901. č. 352.

Poklásti, vz Pokládati.

Poklečmo stanul. Msn. II. 139.

Poklep, u, m. Lékařský p. (perkusse).
Vz Ott. XX. 24.

Poklepový zvuk, Perkussionsschall; psaní
na kůži k označení hranic p-vých a posle-
chových, dermographia. Ktt.

Poklesávat čím: únavou. Zl. Pr. XXI.
572. Sr. Poklesnouti.

Pokleslý. Povoz bokem p-lý. Čch. II.
Pov. 24.

Pokličkování, n. = zatajováni. Us.

Poklonkářství, n. Ponížené p světským
auktoritám. Lit. I. 545.

Poklop, u, m. = pomalované prkno v lo-
menici stavení. Litom. 60. — P. Jan (Ro-
jický), spis., nar. 1839.; Jos., spis., 1841. až
1868. Vz Ott. XX. 24

Poklopec kalhot, lašsky: lacek, vratka,
dverka. Čes. 1. XI. 115., Vyhl. II. 193.

Poklopka, y, f. = dřevěná příložka na
oknech, die Schlagleiste. Vz Ott. XX. 24.

Poklopkář, e, m. — hoblík. P. bez plátku,
s plátkem. Vz KP. XI. 5.

Poklůpek, pku, m. Zánět p-ku, epiglottis.
Ktt.

Pokluzovati, labi. Mam. A. 27^b.

Pokmíniti co = kmínem posypati. P.
placku. Čes. 1. XIV. 145.

Pokmitati čím: prsty (rychle pohybovati)
Jrsk XXVI. 446.

Poknířiti se. Rokyc. Post. 380.

Pokocat se = pomazliti. Úpice. Zedn.

Pokoj. Třikrát běda tomu, kdo pokoj
člověku vyštve z domu (z duše). Tbz. V.
1. 327. Kdo chce p-ji, ať nevyzývá k boji.
Wtr. Min. 60.

Pokojomalba, y, f. Nár. list. 1903. č. 215.
1. Lépe: malba pokojů.

Pokoliti koho kam čim: k zemi ruč-
nicí = sraziti. Tbz. V. 5. 13.

Pokonání. Citat v II. Přisp. 234. jest
v: Lék. B. 169a.

Pokoren, rna, o, vz Pokorný.

Pokorný Gotth., hud., 1733. —1802.; Martin,
gymn. řed. a spis., 1836. —1900., vz Alm.
XI. 177. —181.; Rudolf (sr. také Flš. Písm.
709. ); Jos., spis., nar. 1866.; P. Pikulík Jos.,
č. samouk, nar. 1842. Vz Ott. XX. 25. nn. —
P. Bedřich, prof. a spisov. — P. Fr., spis.

Pokos. Na pokos šátek vázati, jinde:
na placku. Jrsk. XXII. 200. Sr. Sacký.

Pokosnice, e, f. P. na přiřezávání v úhlu.
Vz KP. XI. 12. s vyobrazením.

Pokosník, u, m. = nástroj truhlářský
k přenášení libovolných úhlů. Vz KP. XI. 8.

Pokouknouti po něčem = všímnouti
si čeho. Hamz. 63.

Pokouření, n. Nacpal večerní p. (z dýmky).
Rais. Lep. 248.

Pokouřeníčko, a, n. Rais. Koř. 83.

Pokoutnictví, n. = sestavování spisův
a podání k veřejným úřadům provozované
po živnostensku neoprávněné a za úplatu.
Vz Ott. XX. 29.

Pokoutničiti = pokoutnictví provozovati.
Máj. III. 6.

Pokož = pokud. P. bylo hradskú trúbu
slyšeti. Půh. ol. III. 486.

Pokožka v botanice. Vz Ott. XX. 29.

Pokožkový, hypodermaticus. P-vé buňky,
Epidermiszellen. Ktt.

Pokrajánkovati někde = po nějakou
dobu někde jako krajánek se zdržovati.
Hamz. 7.