274

Pokraka, y, f. = starý kůň. Hauer 12.

Vz Kraka

Pokrálovštěný. P. hrabátko. Tbz. V.

I. 83.

Pokramplovati co jak: vlnu zle (špatně).
1675. Sbor. slov. 1901. 68.

Pokrať: = pokrájeti, rozkrájeti. Ve Spišsku.
Sbor. slov. IX. 51.

Pokratý = rozkrájený. Ve Spišsku. Sbor.
slov. IX. 51.

Pokrčiti se. Šat se p-čil (srazil). Čes. 1.
XII. 319.

Pokrevenství, n. P. jednobřišní, plno-
krevné či plnorodé, polokrevné či polorodé,
pobočné, přímé, sestupné, vzestupné. Vz
Ott. XX. 31.

Pokřikování na ševče ve Slez. Vz Vyhl.

II. 206.

Pokřivlý = poněkud křivý. P. strom.
Litom. 50.

Pokrkonošský. P. vesnice. Mš. exc.

Pokrmný sklad = špižírna. Krolmus.
Čes. 1. XII. 332.

Pokrokovosť, i, f. Nár. list. 1901. č. 268.
1., 1902. č. 347. 1.

Pokrokový činitel. Nár. list. 1903. č.
291. 13.

Pokropek, pku, m., vz předcház. Pohřeb.

Pokroutky = placky bramborové. Krkonš.
Čes. 1. XIII. 175.

Pokrstiti = pokřtíti. Pass. 353.

Pokrščenie. Sv. p. Mat. 31.

Pokrutinový. P. mouka. Nár. list. 1904.
138. 9.

Pokrutiny = odpadky ze lněných hla-
viček, z nichž se semeno odstranilo. Litom.
65.

Pokrvátko, vz Koprvátko.

Pokryjenku: = tajně. P. se ale na něho
tak nehněval. Slez Vyhl. H. 296. Sr. Po-
kryjanku v II. Přisp. 234.

Pokryteček, čka, m., zdrobn. pokrytec.
Us.

Pokrytkyně, ě, f. = pokrytnice. Sá. XVI.
195.

Pokryvačský. P. práce. Vz Ott. XX. 32.

Pokryvadlo = fafrnoch. Sr. Přikryvadlo.

Pokúpiti co. Mill. 113a. Vz Pokoupiti.

Pokusnictví, n. Zemědělské p. Nár.
list. list. 1902. č. 61. 1. P. vinařské. Ib. 16. /8.
1898. Versuchswesen.

Pokusnosť, i, f., examen. Rozk. P. 2334.

Pokusný. P. stanice. Nár. list. 1903. č.
243. 14.

Pokúšeti, vz Pokusiti.

Pokuta. O p-tách starší doby. Vz Arch.
XIX 554. nn.

Pokutný. P. kolébka (ve které se kolé-
baly padlé ženské z trestu). Jrsk. XXV.
182. P. kláda (do které se zavíraly nohy
odsouzených), klec (ve které se vysta-
vovali odsouzenci). Zvon III. 77., IV. 253.,
trdlice. Wtr. Min. 11.

Pokutový groš, peníz. Vlasť. IV. 121.,
122. Ib. 133.: pokutní peníz.

Pokvapkovati = zvolna kapati. Olej po-
kvapkuje. Msn. Od. 102.

Pokyrm = pokrm. Slez. Vyhl. II. 225.

Pokyv, u, m. P. ve smyslu pokyn ne-
schvaluje se ve Vest. IX. 158.

Pola. Byla v polách cesty k domovu
(v polovici). Sá Kř. 23.

Polab, a, m. Pokr. 1885. č. 317., správně:
Polaban.

Polabina, y, f. = krajina při Labi. Kál.
Slov. 105.

Polabská Ter. spis.

Polahoditi někomn. Rokyc. Post. 326.

Polák, a, m. = výletník. Sr. Lufťák zde. —
M. Zd. Vz Lit. I. 663., II. 1., 870., Ott. XX.
61., Vlč. Lit. II. 2. 23. -34. — P. Kar., č.
botanik, 1847. —1900. — P. Kar., č. právník,
nar. 1870. Vz Ott. XX. 62. — P. Ant. Dr.,
spis. — P. Eug., básník.

Palakovec, vce, m., pastviště u Závodu
na Slov. Mus. slov. VII. 87.

Polámaný. Selma p-ná (nadávka chro-
mému). XVI. stol. Zvon U. 609.

Polan Jindř., básn. XVI. stol. — P. z Po-
lansdorfu Amand, spis., 1561. —1610. Vz Vyhl. -
33.

Polana, y, f. = místo u prostřed lesa bez
porostu a vzdělání. Val. Čes. 1. XII. 46. —
P., vrch na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 53.

Polanecký Voj., far. a spis., nar. 1831.
Vz Ott. XX. 63.

Polarimetrický. P. zkouška. Vot. 232

Polarisace, e, f. Vz Ott. XX. 63.

Polární záře. Vz Vstnk. XIII. 624.

Polášek Fr., prof. theol. a spis., 1757. až
1828. Vyhl. 38.; P. Fr., učit. a spis., nar.
1842. Vyhl, I. 89.

Poláti nač = drobet láti. Fel. 62.

Polátky, jm. louky. Sbor. slov. VII. 115.

Polba, y, f. Polby ve žlab hodili. Msn.
Od. 51. Obrok polby. Ib. 67.

Pole. Velké P., městečko na Slov. Vz
Sbor. slov. IX. 4.

Polebice, e, f, druh přílby, vz Galea
aponeurotica v Ott. Slov.

Poléci, vz Poléknouti.

Poleč, e, f. = poléčka. A také na van-
trocích nemá žádných p čí na rvby dělati.
1476. H. Jir. Mýto Dod. 69. 1

Poledne. Vz Mš. Slov.

Polednice, e, f. = škaredá stará, divá
žena, oděná v bílý plášť, má koňská kopyta
a šikmé oči. Objevuje se o polednách. Kšť.
Poh. 103. Jinde líčí se jinak. Sr. Vlasť. I.
197.

Poledníček, čka, m. = divý hošík v dlouhé
bílé košili. Vz Čes. 1. XI. 171., Kšť. Poh.
106.

Poledník, a, m. Vz Ott. XX. 86. - P.,
u, m. = poledni vítr. Mš. exc. — P. Ant.,
kněz a spis., nar. 1843. Vyhl. I. 58.

Poléhati nač. Máš-li kde nač polehnouti.
Frant. 53. 38.

Polehčivý. Přijel parník s p-vou lodí.
Stan. II. 73. Schleppschiff.

Polehnání, n. = čas mezi 5. -6. hodinou
(č. hnání na pole. ). Mš. exc.

Polehné, polehnutí, n. = pamětné. Vz
Pamětné. Pro větší toho paměť a památku
držel polehnutí, dal mu polehnutí, dostal
polehného. 1795. Čes. 1. XI. 39.