Předchozí (274)  Strana:275  Další (276)
275
Polehnosť, i, f. = polehlosť, declivitas.
Vel. 121.
Polehradský (pseud). = Řezáč Fr.
Polehtati koho kde: v mučírně. Zr.
Let. IV. 77. — koho k čemu. To všecky
p-valo k smíchu. Zl. Pr. XXII. 259. Sr.
Polektati.
Polej, e, m. Vz Ott. XX. 86.
Polekování, n., meditatio. Rozk. P. 23.
14.
Polenička, y, f. = malá police. Liptov.
Sbor. slov. IX. 47.
Polenkati se = polekati se. Prus. Slez.
Čes. 1. X. 423.
Polepšená, é, f. Dal mu na p-nou ko-
runu. Us.
Poléska, y, f. = rybářské náčiní. Rybáři
pletli a vázaly p-ky, nevody. Mtc. 1903. 318.
Polešiti koho = Lechem, Polákem učiniti.
Tbz. V. 4. 350.
Polet, ltu, m., z polt. Zabil vepře na
polty. 1453. Mš. Tovaryš p. věšel. Mš.
Poleti = politi. Ten čtvrtek práh, okno
a vrata cary polely. NB. č. 248. Až ho krev
polela. Ib. č. 36.
Poletucha. Vz Ott. XX. 92., 947.
Polévání děvčat o velikonoční pondělí.
Vz Vlasť. I. 167.
Polévka ve Slez.: česneková, česnekuvka,
hovjazí, hudzená (uzená), bravská, husí,
kmínová, krupicová, kurová, koprová, kob-
zolanka, lamanková, nudlová, pecková, prde-
lanka (jelitnice, kotluvka, prdeluvka), sme-
tanková, syrovatková, šipková, třička (z odro-
binek), varmuška, vodinka, zelňačka, zelnicivá,
kašová, pohanská (z pohanky). Vz Vyhl.
II. 200.
Poležeti kde. Polehoval v krčmě. Jrsk.
IX 10.
Polgár, vz Povkár.
Pólhar, u, m. = pohár. Orava. Sbor.
slov. IX. 59.
Polhoranka, y, f. = přítok Biele Oravy
na Slov. Sb. sl. 1901. 162.
Políbení, n. Nad p. není mocnějšího
dráždidla lásky. Müll. 101.
Políbniti = políbiti co komu. Po-
líbni jí ruku. Val. Nár. sbor. VIII. 80. Také
v již. Č. Dšk. Km. 52.
Policajt či baďák = moučné jídlo: mouka
zadělaná v mléce, vyválená, posolená a upe-
čená na plechu v troubě. Čes. 1. XIV. 145.
V Podřípsku.
Policajtovati koho v čem. Hlk. X. 158.
Policejní dozor, hodina, přestupek, stráž,
úřad. Vz Ott. XX. 94.
Policie, e, f. Vz Ott. XX. 97.
Policista, y, m. = organ policejní, zejm.
policejní strážník. Ott. XX. 103.
Poličanský Mat., spis. v XVII. stol. Vz
Ott. XX. 103.
Políče, e, n. = políčko, malé pole. Dšk.
Km. 21.
Poliklinika, y, f., z řec. = ústav, v němž
se dostává lékařské rady a pomoci nemoc-
ným v městě (nófag) žijícím a do něho
docházejícím. Vz Ott. XX. 106.
Polipodinový. P. sémě. Lék. B. 179b.
Polirář (Polirar, Puléř, Pulíř) Fabian,
č. malíř, nar. ok. r. 1520. — po 1565. Vz
Ott. XX 107.
Polírování, n. = leštění. P. dřeva. Vz
KP. XI. 55.
Polískal, avena. Rozk. R. 67.
Polišče, e, n. = poliště. Mam. A. 18b.
Poliščka, y, f., altho (inter volatilia).
Rozk. P. 224. Sr. Polízka.
Politickohospodářský klub. Nár. list.
1903. č. 175. 18.
Političně. Slované p. rozdělení. Vlč. Lit.
II.   2 89.
Politie, e, f. = stát. Kom. Did. 293.
Politika, vz Ott. XX. 112.
Politikastr, a, m. Nár. list. 1901. č. 42.
odp. 1.
Polítostniti si nad čím. Rais. Lep. 66.
Politura, y, f. Vz KP. XL 57.
Polivečník, u, m. = hrnec na polévku,
koutník, kouták.
Čes. 1. XI. 168. (obraz). —
P„ a, m. P. dvořácký (panský sluha). Jrsk
VII. 109. P. a talířů lízálek. Jrsk. III. 302
Polívka Jan, inž., 1827.1892.; Jiří
prof. a spis., nar. 1858.; Osvald, archit., nar
1859.; Fr., spis., nar. 1860. Vz Ott. XX
114. nn.
Polívkový ústav, ve kterém dostávají
c
hudí lidé v zimě obědy. Vck. Vset. 161.
Políz, lambia. Rozk. P. 2181.
Polízka, y, f. Udělal jsem si p-ku =
polízal jsem něco dobrého, připravil něco
dobrého. Deštná. Mš.
Polka, y, f., tanec. Vz Ott. XX. 118.
Poľľa, =podle. P. boku. Brt. P. n. 637.
Pollux, nerost. Ott. XX. 120.
Polnický. P. podřečí (Českomoravské)
podle vesnice Polničky. Vz Hoš. Pol. 1.
Polník, a, m., agrilus. Vz Ott. XX. 125.
Pólnoční = půlnoční. P. vítr. Mill. 6.
Pólnočník, vz Půlnočník.
Pólnočný = půlnoční. P. strana. Mill. 59a.
Volný = plný. Spiš. Sbor. slov. 1901. 85.
Poloanglický vzduch. Krs. Ten. III. 5.
Poloatlas, u, m. 1512. Arch. XIX. 176.
Polobáječný. P. bytosť. Čch. Kv. 106.
Polobajka, y, f. Slád. Ant. 43.
Polobavlněný. P. látka. Mtc. 1902. 24.
Poloběsný. Kká. Sion. I. 229.
Polobezděčně. Stalo se to p čně. Vlč.
Lit. I. 310.
Poloblbý úsměv. Zr. Čer. 348., Zr. Mad.
206.
Polobolestně. Hlas jeho zněl p. Nár.
list. 1902. č. 105. 1.
Polobosý. Tbz. V. 6. 195.
Polobožský. Msn. II. 210. P. nadutosť
Němců. Nár. list. 1903. č. 218. 2.
Polobratr, a, m. Hus. I. 206. (nevlastní
bratr).
Polocizinec, nee, m. Kubl. 75.
Poločesky zahučeti. Tbz. V. 1. 143.
Polodarmo. Z p-ma něco dělati. Strn.
Poh. 141.
Poloděcko, a, n. Sbor. čes. 48.
Poloděcký. P. jednání. Zr. Strat. 8. Vz
Polodětský.
Poloděravý. P. plachta. Tbz. V. 9. 28.,
III.   2. 403.
18*
Předchozí (274)  Strana:275  Další (276)