280

Poodarky, pole u Hor. Újezda. Čas. mor.
mus. III. 140.

Pooddechnutí, n. Když mám od práce
p. Mart. S. Předm. X.

Poodhrnutý plášť. Zl. Pr. XXI. 62.

Poodklopený. P. tabatěrka. Čch. II. Pov.
84

Poodklopiti hrnec. Us.

Poodkročiti od něčeho. Hlk. VI. 202.

Poodsouti komu co. Škd. II². 154.

Poodstrojiti se. Žena se už p-la. Rais.
Sir. 66.

Poodsunouti co. Man. II. 137.

Poodtáhnouti čím. Proto jsme tou věcí
poodtáhli (ji poodložili). Arch. XX. 258.

Poodvážiti se čeho. 1557. Uč. spol.
1903. XIII. 27.

Poolovování, olovování, n. Vz Ott. XX.
223.

Poorlický. P. vesnice (ležící při řece
Orlici). Jrsk. XXII. 201.

Pootec, tce, m. = otčim? Sr. Pomatka.
Nár. list. 1900. č. 200.

Pootročený. P. vlasť. Tbz. V. 5. 7.

Pootročiti co: zemi. Tbz. V. 5. 19. —
čím: zbraní, válkou.

Pop Jos. Al., slov. spis., nar. 1757. Vyhl.

I. 37.

Popad, u, m. = dupot? Slyšela p. od
kuni (koně). Prus. Slez. Čes. 1. X. 424.

Popadávati kdy. Sníh p-val den co den.
Tbz. III. 1. 186. — se zač proč. P-val
(chytal) se smíchy za boky. Sá. IV. 22.

Popálenica, e, f., vrch nad Medovarci
na Slov. Mus. slov. VII. 18.

Popáliti se. Kto sa popáliu, aj maľuva-
néko ohňa sa bojí. Mus. slov. V. 94.

Popasí, n. P-sím někomu podobný. Msn.

II. 32.

Popatí, n. P. strmného Mimanta. Msn.
Hym. 79.

Popatný štít. = sahající až k patě. Msn.
II. 282.

Popeček, čka, m., excola. Rozk. P. 2371.,
R. 103.

Popek, pka, m., zdrobn, pop. Chč. S. I.
431b.

Popel, rybník u Kard. Řečice. Uč. spol.
1903. XIII.

Popelářský zvonec, kterým se po domech
zvoní, aby vynášely služky popel do při-
pravených vozů. Slavč. Příh. 17.

Popelcový den = popeleční. Kar. 12., 56.

Popeleční středa. Vz Souk. 1902. 15.

Popelice, e, f. = popelavá kožešina si-
biřské veverky. Vz Ott. XX. 225.

Popelicí čepice. 1553. Čes. 1. XI. 138.
Sr. Popelice.

Popeličina, y, f. P. v stavitel. Chyt. 20.

Popelichávati. Tbz. V. 6. 265. Vz Pe-
lichati.

Popelík Jan, č. mal., nar. 1832. Vz Ott.
XX. 226.

Popelka Benjam., spis., nar. 1856. Vz
Ott. XX. 226. — P. Fr. Lad., spis — P,
= kus bílého plátna jen v popelu prova-
řeného pod mísu při jídle. Litom. 63.

Popelková Marie (Bilianová), spis., nar.
1862. Vz Ott. XX. 226.

Popelnice, nádoba s popelem. Vz Ott.
XX. 226. — P. = šedivý plášť. Choditi
v p-ci. Vlč. Lit. I. 315.

Popelnicový. P. pole (kde se objevují
popelnice). Ott. XX. 5.

Popelný. P. vlna. Arch. XX. 295.

Popenec, nce, m., vz Peluněk.

Popěvek, vku, m. = kratičká píseň obsa-
hující obyč. jednu sloku a vyjadřující cit
nějaký myšlénkou a způsobem vtipným.
Ott. XIX. 784. Slezské taneční popěvky.
Vz Vlasť. I. 97. nn., Vyhl. II. 164. Slezské
p-vky na jména křestní a rodová. Vz Vyhl.
II. 254. nn., Vlasť. I. 102. -103. Dětské p.
ve Slezsku. Vz Vlasť. I. 137. P-ky na první
chůzi dětí. Vz Vlasť. I. 135.

Popchýnatikoho k čemu = povzbuzovati.
Slov. Vzájm. I. 20.

Popí kutna (jakou nosí popové). Kká.
Sion. i. 151. — P., rybník v Dubovci. Vstnk.
X. 559

Popíčky = knoflíky bílé, buclaté, ze starých
kacabajek. Lišeň. Mtc. 1902. 445.

Popílek, lku, m., zdrobn. popel. Jrsk.
V. 101.

Popiplati co. Věc trochu p. (něco málo
se s ní obírati). Koll. v Pal. Záp. II. 102.

Popísaný súd = popsaný, iudicium con-
scriptum. Ž. pod. 149. 9.

Popisati = popsati. Vz předch. Popsaný.

Popisovatelský. P. vlohy. Stan. II. 233.

Popíti, popnu. Refunda se popjal (na-
mohl, aby jezdcům stačil). Tbz. V. 9. 315.
Ta nevěsta bude museť popjat = po pnouti,
na práci přidati. Val. Čes. 1. XI. 134.

opizdřit komu co = pomazati. Val.
Čes. l. XI. 275.

Popjať. Museła p. = chopiti se práce. Val.
Čes. 1. XIII. 75. Vz předcház. Popiti.

Poplácati koho kde. Poplacoval ji na
plecích. Zvon IV. 58. — P. si = požvaniti
si. Poplácaly si tam trochu. Us. Sr. Jlnk.
Jas. I. 16.

Poplasklý balon. Zvon IV. 627.

Poplatní, vz Poplatný.

Poplesněti = poplesnivěti. — komu. Po-
plesnely mu fúzy (vousy) = sešedively.
Slov. Sbor. slov. VII. 126.

Poplícnice, e, f. = pohrudnice. Ott. XIX.
920. Zánět p-ce, pleuritis pulmonalis, pneu-
mopleuritis, Lungenfellentzündung.

Popliti co kde pro koho. Chtěli na
polích obilí pro koně p. 1742. Uč. spol.
1905. IV. 26. Sr. Pléti.

Poplítky = nestejně přistřižený vlas na
sukně. Ott. XX. 310.

Poplivnuto. Má p. (voják, který dostal
na límec hvězdičku). Us. List. fil. 1902. 250.

Poplzek, zku, m., lapsus. Vzevřev z p-
zku přátel padenie. XV. stol. Mtc. 1873.
4. Sr. Poplz, poplzení, lapsus. Ž. wit. 114.
8. Sr. Poplzka.

Popnec, popence, m., samar. Rozk. P. 749.

Popoběhnouti někam. Rais. Lep. 2i4.,
Kos. Živ. 291.

Popodzem. Tu byla jeskyně p. Val. Nár.
sbor. VIII. 97.

Popolákovati koho = v Poláka obrátiti.
Krok II. b. 170.