281

Popoledne = odpoledne. V. Mýto. Mš.

Poponec, nce, m., edera terrestris. Rostl.
F. 35. Sr. Popenec.

Poponésti koho kam. Poponášeti koho
na silných perutech k cíli. Lit. I. 604.

Po pořítko, po pořítkou choditi = cho-
diti na stravu dům od domu (o chudých hl.
dětech). Hoš. Pol. 110, Sr. Pořítko.

Poposedati kde. Na židli poposedávati.
Hav. Chamr. 159.

Popošoupnouti co čím: rukou. Us. Sr.
Zvon. IV. 657.

Popoušťávati = popouštěti. — co: pro-
vazy. Dšk. Km. 53.

Popouzlivý. Slovo to má Mš. za dobré:
urážeti — urážlivý, domýšleti — domýšlivý,
popouzeti—popouzlivý. Sr. Popudlivý.

Popovec, vce, m. = popovic. Rozk. P.
1670. — P., mandragora, Mam. F. 71b. 1.,
Rostl. drk. 180^a. 1., edera terrestris (vz
Poponec).

Popovic, presbyterides. Rozk. R. 89. Sr.
Popovec.

Popovice, zaniklá ves na Znojemsku. Vz
Mus. 1903. 150.

Popovídati si někde s kým. Us., Rais.
Lep. 213. Lop. 87.

Popozerať co (pohlížeti nač). Slov. Vzáj.
I. 70.

Popozořiti nač. Volám k tobě, by p-řil
na ty, ježto's stvořil. Um. roudn. 1131. (List.
fil. XIÍ. 128. anal- teyófievov).

Popožehnati koho = zažehnati, vyhřešiti,
vyhubovati. Mus. slov. VII. 8.

Popp Ant., sochař, nar. 1850. Vz Ott.
XX. 233.

Poppr Ant, spis., nar. 1846. Vz Ott.
XX. 235.

Popraskovati. Tbz. V. 9 110, V. 1. 423.
Sr. Popraskati. — čím. Tesaři popraskali
liškami (odhodili lžíce). Slez. Vyhl. II. 285.
Šverci p-li těmi nošami na zem. Vyhl. Slz.
54.

Poprášiti. Sníh se poprašoval (drobně
padal). Tbz. V. 9. 215.

Poprava, vz Exekuce. P. na náměstí
staroměstském v Praze 21. června 1621. Vz
Dolen. Pr. 293. (obraz).

Popravce. Popravcové podobní pozděj-
šímu úřadu zemských hejtmanů. Od Pře-
mysla II. Dvoř. Mor. 93.

Popravek, vku, m., correctorium. Rozk.
P. 2148.

Popravenec, nce, m. = člověk popravený.
Tbz. V. 9. 149.

Popravky (spasený oves, psí nos) = schůze
nejbližších příbuzných novomanželů, ta ne-
děli po svatbě, by se po svatbě popravili.
Slez. Vyhl. II. 115.

Popražie, n. = předsín bývalého Libušina
sídla. Vz Lit. I. 850.

Popřed. Vz Mš. Slov.

Po předy. Kral jechoł p. a Jurek za
nim. Brt. D. I. 359. Sr. Půjdu tam z předy.
Kld. II. 293.

Popřemyslovský. P. doba. Mus. 1902.
341.

Poprhliti. Netýkaj sa pŕhľavy, lebo tě
p-hlí (popálí). Mus. slov. VI. 110.

Poprchávati. Poprcha, poprcha cigánovi
do ucha a cigance do rance, bude vařit
škubance. Smíš. 23.

Poprostiti = napřímiti. — co. Křivé prsty
p. (narovnati). Kld. II. 258.

Poprsel = poprsek. Šf. Poč. 6.

Poprvně. Ráno jedvaže p. kohouti zako-
krhali. Braun. Pam. krev. pís. Nár. list.
1885. č. 34. Slovo to má Mš. za chybné.

Popský. P. milostnice. Kká. Sion L 144.

Popsutý. Svět je p-tý (pokazený). Slez.
Vyhl. II. 5.

Popšík, a, m., zdrobn. pop. Kras. Sion
I. 155, II. 117.

Popudek, dku, m. = rozhon, Treibspiegel,
Hebspiegel, dřevěný kotouč, jenž u hrubých
střeleb se klade mezi náboj prachový a kouli.
Vz Ott. XX. 236

Populace, e, f. Vz Ott. XX. 236. —240.

Popularisace, e, f. P. umění. Nár. list.
1903. č. 154. 13., List. fil. 1902. 157.

Popularisační činnosť. Lit. I. 369.

Popularisovati co = lidu učiniti pochop-
ným, Pokr. 1885. č. 73., Ott. XX. 240.

Popularisator. a, m. P. Kramerius. Mtc.
1903. 257., Lit. I. 407. P. věd. Máj. III. 406.

Popundekl, u, m., z něm. Pappendeckel.
Lišeň. Mtc. 1902. 438.

Popúzeč, e, m. = popouzeč. Pror. ol.
183a. 1.

Popúzeti = popouzeti.

Popykati zač. Msn. II. 390.

Popýtati se = poptávati se. Hoš. Pol.
141.

Por, u, m., porrum. Rozk. P. 696. — 4. P.
Pory = prázdnosti každé materie, v níž
zahušťovali a zřeďovali se živlové. Zach.
Test. 149.

Pořádavý. V básní jeví se p-vý duch
epický. J. Uhlíř.

Porádejk = pořád. Hoš. Pol 141.

Porádek. Nehodzem som s tobú prisc na
p. = nemôžem s tebou vyjsť. Mus. slov.
VII 90.

Pořádek, dku, m. P. zachraňuje, nepo-
řádek však mnohé již zahubil. Müll. 39. —
P. = stupeň. P. ohně. Zach. Test. 149.

Pořáden, vz Pořádný.

Pořádenství, n. Aby nemohl rozuměti p.,
ut non possis intelligere disertitudinem
linguae. Pror. ol. 28. 1. Isa. 33. 19. To tak
zpósobeno od Boha velikým p-stvím. XV.
stol. Rozb. I. 194.

Pořádka = pořádek, podle kterého ob-
čané své víno směli prodávati, Mtc. 1903.
324. Aby jiní za nimi p-dkou (po řadě,
střídavě) mleli; Piva p-ko u vařiti. Arch.
XX. 484., 500.

Poradlné, ého, n., aratralia, daň z orné,
zemí. 1685. Vstnk. X. 558.

Pořadmo. Šli p. Msn. II. 70.

Pořádnictví, n. Místnímu strážnictvu
odevzdáno p., lampařství, hlídka noční roku
1868. H. Jir. Mýtoa 117. 1.

Poradovať se = raditi se. lHoš. Pol. 141.

Pořadový stůl = při kterém jí s hospo-
dářem i čeleď. Čes. 1. 452. P. přástka =
předení lnu grunt od gruntu, střídavě po
gruntech. Brt. Čít. XII.