282

Porák, rybník u Jíčina. Kšť Poh. 184.

Poramotiti. Tam se můžete (stříle) p.
dosti (porvati). Us. místy. Nár. sbor. VIII.
137

Poranní mrazík. Msn, Od. 252. Sr. Po-
ranný.

Poraziti co komu (z platu odečísti). 1604.
Vstnk. XIII. 260.

Porážeč, e, m. P. dobytka. Schulz
139.

Porážeti co kde: v silné vodě = rozpou-
štěti 1585. Uč. spol. 1902. 20.

Porážka, y, f. = hůlka. V zloděj. mluvě.

Poražovati Ev. olom 141. 3. Vz Poraziti.

Porcelán. Vz Ott. XX. 243. nn.

Porcelána, y, f. Hlína, jenž slove p.
Mill. 99.

Porculanář, e, m. = dělník pracující
v porculánce. Nár. list. 1905. 112. 4.

Poculnalka, y, f. = porculánová dýmka.
Čes. 1. XIV. 95.

Porebule, e, f. = rána do zadku, na zadek.
Ať neuhonie p-le buď kučal neb sekule.
Hš. Ostrsp. 83. Sr. Rebule.

Fořéci, ordinare. Pořekl se jest. Pat. Jer.
126. 10. —P. se, fingere, předstírati. On
popořekl se dále jíti, ipse se finxit. Ev.
olom. 202. 90. Tu se Ježíš pořekl, jakoby
chtěl dále jíti. Krist 109^a. — Pass., Pulk.
Lobk k. 31. — Mš. Vz Pořeknouti.

Po řéčko = pozítří. Zétra je zas deň
a p. taky. Hoch. 10.

Pořečný = slovutný. P. lid. Ryt. Pkl.
132.

Pořekadla slezská. Vz Vlasť. I. 231. nn.
Vz Přísloví. P. spišská. Mus. slov. VIL 91.

Poreknúť, verwünschen. Slov. Sb. sl.
1902. 12.

Porenaissanční umění. List. fil. 1903.
382.

Porfyr, u, m. Vz Ott. XX. 249.

Pořiční místo. Mns. II, 347. Sr Pořičný.

Pořídko. Musí ho živit p. = po řadě
(posílaje dítě na stravu dům od domu).
Chodí po p. Hoš. Po!. 141. Sr. Pořídka v I.
Přisp. 300.

Pořídkovač, e, m. = kdo chodí pořídkou.
Hoš. Pol. 141. Sr. Pořídko předch.

Pořidnouti = státi se řídkým. Jejich
řady pořidly. Tbz. V. „5. 23.

Pořímanělý Rek. Čapk. Most. VI.

Porisma, ata, n. = následek. Kom. Did.
156.

Pořítko (t. j. pořídko). Hoš Pol. 109.
Sr. Po pořítko.

Poříz, u, m. = pořízení. Tak šťastný p.
(žertem)' Rais. Lep. 60.

Porkoláb, a, m = nějaký sluha přijí-
mající v branách a u dveří hostě. Slov.
Sbor. čes. 254.

Porně = dychtivě. Chci mile a pokorně
dnes přijieti smrth p. Kat. 2997. Erb. čte:
úporně = setrvale. (Mš. ).

Pornografický spis. Vstnk. XIII. 387.

PoroBenství, n. Kat. 139.

Poročství, n. = pohanění, potupení. Hrad.

Porodilý. Matko milá, sv. králóv p-lá.
Hrad

Porodní, vz Bolesť.

Porokování. Před p-nim tvým zaběhnú.
Ž. klem. 103. 7. V Ž. kap: ot tresktánie,
v Ž. wit.: ot lání. Mš. Vz 1. Přisp. 300.

Porostlé, ého, n. = pečivo zporostlého obilí.
Val. Čes. 1. XIII. 77.

Porotce. Otázky porotcům. Vz Ott. XVIII.
963. Porada p-ců. Vz Ott. XX. 241., 253.

Porotní sál, senát. Nár. list. 1903. é. 174.
13.

Porouděný. P. prádlo (rezavé barvy). Č.
Třeb. Čes. 1. XII. 227.

Porovitý, Plnění p-tého dřeva. Vz KP.
XI. 53.

Porozběhlý. P. vesnice. Hlk. XI. 63.

Porozhledlý. Člověk národně p. Hlk. X.
166.

Porozhodnouti co. Krok. II. a. 9.

Porozličně něco vykládati. Tbz. V. 6.
445. To přišlo z soli nebo p. Nár. list. 1890.
č. 242.

Porozlézti se. Porozliezali se, ako raky
z vreca. Slov. Rizn. 174.

Porozloupnouti = drobet rozloupnouti.
Us.

Porozovati, gignere. Ev. olom 69. 140.
Sr. Poroditi, Chč. S. I. 42a.

Porozprchlý. P. jiskry. Hlk. X. 114.

Poroztržený. 1519. Arch. XXI. 124.

Porozuměti. Porozuměli se mezi sebou
dobrovolně (shodli se). 1723. Mtc. 1903. 17.

Porta, y, f. P. Maria sluchem jest byla
počala, čistú portů dokonala. Vít. 21^a,
v. 110. Dle Mš. = vulva; vateň.

Portášové. Vz o nich v Vck. Vset. 90.
až 95.

Portefeuille, fr. Bankovní, eskomptní,
směneční p. Nár. list. 1903. č. 284. 21.,
174. 5.

Portiere (portjer), fr. = vrátná, portiéra
= závěsa, opona u dveří. Ott. XX. 262. Lat-
ková portiéra. Nár. list. 1903. č. 347. 18.

Portiunkula, y, f., z lat. Vz Porciunkula.

Portka, y, f. zdrobn. něm. Borte.

Portle, ete, n., pl. portlata = porträt,

podobizna. Dšk. Km. 21.

Portna, y, f., z lat. = brána. Baw. J.
v. 430. 1536.

Portovati se = hádati se. Jrsk. XIII.
3. 293.

Portraitní plastika, Nár. list. 1903. č.
347. 17. P. umění. Nár. list. 1904. 100.
13. P. studie v. Zvon V. 520.

Potraitovaný. Nár. list. 1903. č. 134. 13.

Portukal, u, m., vz Partikal.

Portviš, e, na., z něm. Chodí, ako keby
bol p. (smeták) zjedol (rovně, pyšně). Mus.
slov. VIII. 27.

Poruba na holo = zporážení všeho
stromoví na lesní ploše. Ott. XX. 287. P.
= seč. Šb. D. 60.

Porubänka, y, f. = potok, přítok Ora-
vice na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Porubení, n. = posečeni. Ott. XX. 287.
Sr. Poruba.

Porubiti = posekati. Pel. XVI. Sr. Po-
rubati.

Porubník, u, m. = vrubník, druh bednář-
ského hoblíku. Ott. XX. 287.

Poručení, n. = poddanosť. Pel. XVI.