283

Porúčeti = poroučeti. Vz Poručiti.

Poručně. Kopí p. mu padlo (dobře se
mu hodilo). Msn. II. 53.

Poručník. O p-cich v starší době. Vz
Arch. XIX. 541., 624.

Poručný. P-ná choť, desponsata. K svej
p. choti se vrátiv. Krist. Šf. 63.

Porucha, y, f. = porušeni. P. žaludeční,
Magenstörung; p. řeči, dyslogia, logopathia;
bulbární p. řeči, bulbäre kinesodische Sprach-
störung; p. řeči čivové, logoneurosis; p. řeči,
když místo správné hlásky z mechanických
příčin nebo ze špatného zvyku tvoří se
hláska zcela jiná, paralalia. Ktt.

Poruchnouti, lépe: porušiti. Mš.

Porusník, u, m., rostl. P. mezi svatýma
Maříma rytý léčí. Gl. byl. roud. (D. Gesch.
279. ).

Porusovati, vz Porusiti. Krok II. 6. 170.

Porustva, y, f. = ryba dlouhá a široká
jako šindel. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222.

Porušený kde: na duši. Tbz. XIII. 270.

Poruška, y, f. = dar na podplaceni. Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

Porúška, vz Parúška.

Porůžovělý oblak. Tbz. V. 6. 217.

Porvati koho zač: za vlasy (potahati).
Slád. Cor. 24. — co = ukrásti. Slez. Vyhl.

II. 288.

Porýnčík, a, m. = Porýňan (potupně).
Tbz. V. 6. 444.

Porýště, ě, n. = topůrko. Dšk. Km. 40.
Sr. Pořiště, pořisko.

Porývavý = kdo rád stále porývá. P.
vlny (vodní). F. Schulz. P. příboj moře.
Nár. list. 1884. č. 318.

Pósa, y, f. = postavení, postoj, seděni
(malíři), strojené chování, vyhledávání ef-
fektu. Ott. XX. 291. Bojovná p. = postavení.
Nár. list. 1903. č. 284. feuill.

Posač = pásati. Orava. Sbor. slov. IX.
59. Sr. Pásti.

Posadník, a, m. = knížecí úředník na
hradě; náměstek. Vz Jir. Prove 272.

Posadnúť si = sednouti si. Slov. Šb. D. 63.

Posbírati kde. Syn jeho teprve na str-
ništi otcovu posběroval. Zvon IV. 13.

Posed (kazatelna), u, m. = vyšší místo
upravené na čekanou, aby zvěř nezvětřila
myslivce a on si mohl z většího počtu zvěři
vybrati kus, který by chtěl odstřeliti. Vz
Ott. XX. 392.

Pôseda, y, f. = žena, která všude dlouho
posedává. Slov. Sbor. slov. IX. 49.

Posedávání, n. P-ním doma dojiti do-
brého opatření. Svetz. 1888. 50.

Posedlen, u, m. = posed, bryonia. Z po-
sedlenu vychází Diblík. Kšf. Lid. 13.

Posedlí, n. = statek. Ďábel záviděl (člo-
věku) toho p. dobrého. Brt. P. n. 1008.

Posedka, y, f. = žena, která všude dlouho
posedává. Liptov. Sbor. slov. IX. 45.

Posekanina, y, f. = posekané místo. Tbz.

III. 2. 145.

Poselčí berla. Msn. Hym. 89.

Poselství, n. V p. choditi = jako posel.
1515. Arch. XIX. 311.

Posestoupiti někam odkud. Slunce
s vrcholu nebes p-lo. Jrsk. V. 169.

Posešlý čím. Člověk stářím p. Zl. Pr.
XXI. 13.

Poseti čím kam. Posel kúkolem mezi
pšenici, in medio tritici. Ev. olom 296.

Posevák, u, m. Sá. Rom. z Ješt. II. 18.

Poscházený = sešlý. Ludé boli u nás
p-ný. Slov. Nár. sbor. 1902. 5.

Poschodně, terrassenförmig. Skála p. se
snižuje Mš. exc.

Poschůzný. Místnost méně p-ná. KP. IX.
269.

Posielati, vz Poslati.

Posilka, y, f. = posila. Příkladem svým
p-lek dávaje jiným spolubratřím. Hrlš. Hus.
127.

Positivistický. P. snahy a směry. Mus.
1905. 326.

Positivnost barvy. Nár. list. 1904. 147.
13.

Poskočně. Kámen s vrchu p. letí. Msn.
II. 229.

Poskočný kůň. Msn. II. 53., 425. P-nými
krůčky bral se dál. Zvon III. 77.

Poskok, u, m. = útěk Pel. XVI.

Poskorně, ě, f. = poskvrna. Aby se
zdržovali od p-ně modl. Koř. 128a. 1. (con-
taminatio). Není-li to chyba m. poskvrnění.
Mš.

Poskúbsti, poškubati. Jid. D. 34.

Poskycený = poskytnutý. P. příhodnost.
Wtr. exc. Sr. Poskytati.

Poskytek, tku, m. P. k literatuře. Boč.
(Mus. 1902. 70. ).

Poslabý. Člověk p-bé postavy. Nár. list.
12. /8. 1900.

Posladiti. Aniž's p-dil nepřátel mých
nad mě (nec delectasti). Ž. pod. 29. 2. —
Mš.

Posladu, comiter. Ten súdce mnoho p-du,
točiš řečí sladkú, poče jemu mluviti. Otc.
(Šf. Poč. 111. ). Sr. List. fil. XVII. 290.

Poslanectví, n. = úřad poslancův. Pokr.
1885. č. 124.

Poslánkyně, e, f. Nemůžeš býti p-ní
temností ani přeludem pekla. Hrlš. Hus.
191.

Poslati. Posílati. Kom. Did. 284. Jinde
posýlati. Posílati. 1511. Arch. XIX. 36., 37.
Sr. Rozsýlati, Kom. Did. 53., odsýlati. 57.
Posýlati dle analogie staré slovanštiny, po-
sílati psávalo se ve staré češtině. Bílý Obr.
99. — co komu pokom nač. To mu poslal
po otcovi na dar. Val. Nár. sbor. VIII. 97.

Posleda vojska = zadní část. Msn. II.
65. 190.

Posledněkrát. Podívej se p. na mne.
J. Jehlička Kyt. — Rais. Lep. 182.

Poslech, u, m. Příštím na poslechy něco
vykonati. Msn. II. 405.

Poslinky přinášely, poněvadž předení
velice vysušovalo. Vlasť, I. 159.

Poslizkový. Válce p., poblániční, Epi-
thelialcylinder. Ktt.

Poslouchati. Chci tebe na všem poslú-
cbati. 1459. List. fil. 1904. 438.

Posloupnost asi stará chyba m.: postoup-
nost Mš. Vz Ott. XX. 296.

Poslovanělý. P. Lada. Lit. I. 674.

Poslúchati, vz Poslouchati.