284

Poslušen, vz Poslušný.

Poslušný v pass. významu = co lidé
poslouchají, vítaný poslechnouti. Pel. XVI.

Poslužitelněji svou povinnosť konati
(s větším prospěchem). Fel. 21.

Poslúžiti, vz Posloužiti.

Poslužování, n. = posluhování, ministratio.
Ev. olom. 83., 175., 162.

Poslyšeti čeho. Poslyštež této řeči. 1511.
Arch. XIX. 94.

Posměšek, šku, m. P-šky slezských dětí.
Vz Vyhl. II. 252. Na Slov. Vz Mus. slov. V. 26.,
89.

Posměškovati jak. P-kuje, jakoby ihly
pichal do tela. Rizn. 176.

Posměvný zrak. Čch. I. Pov. 134.

Posmívač, e, m., Vz Posměvač. Sá. IV.
35., Zr. Fant. pov. 227.

Posmívalý. Mluvil k němu spurná, p-lá
slova (posmívavá). 1515. Arch. XIX. 294.

Posmívati. Když byl posmíván. Lbk.
67. Kristus, byl p-ván. Hus.

Posmívavý. Arch. XIX. 295. Na str. 294.
stojí: posmívalý. Vz toto.

Posmrkati, posmrkovati. Rokyc. Post. 185.

Posmutný. Je vždycky p. Pittn.

Posnažiti se s inft. P-žím se to vy-
plniti. Koll. v Pal. Záp. II. 285. — aby.
P-žím se, abych... (vynasnažím se). Ib. 165.

Posnopný. Obec ani chléb klekánský an.
p-ný mně (učiteli) dáti nechce. 1778. Cesi
1. XIV. 265.

Posnúbí, n., sponsalia. Rozk. P. 2347.,
R. 103. Sr. Posnúbě a tam v VII. 1363.
sponsana oprav v: sponsalia.

Pósob, u, m. Sám ví Buoh p. svój (jak
mne způsobil, stvořil). Um. roudn. 1919.

Pósobenství, n. Zahradník v p. hadovém
(v podobenství). Gest. U. 230. Naučím tě,
kterým p-stvím (působením) a pořadem...
nravy složíš. Vít. 58a.

Posopiti se na někoho jak: důtklivými
slovy. Světz. 1883. 215.

Po sou dobu (po su dobu). Starší výklad
tohoho adverbialního výrazu podaný v Htt.
Ml. III. 1. 509. zamítá Gb. a podává nový
v List. fil. 1902. 60.

Posouvatelný. Secí stroj s p-nými lžič-
kami. Nár list. 1905. 131. 22.

Posovati se = pasovati se. Krok. 1890. 271.

Pospánek, nku, m. = pospání. Ten p.
byl mu milý. Rais. Sir. 71.

Pospávati kdy: po hodech. Tbz. V. 1.
75. Sr. Pospati.

Pospěchový. P. brány (k vláčení polí).
Vz Nár. list. 1905. 131. 21.

Pospěšiti něčeho = něco urychliti. Po-
spiešiti sebú = pospíšiti si. Pel. XVI.

Pospíchal Jiří Ign., spis., 1634. -1699.
Vz Ott. XX 299.

Pospíšil Jan (Hostivít), knihtiskař, 1785.
až 1868.; Jan, 1812. -1889.; Ladisl. ml. (Jan),
1848. —1893.; Jarosl. dr., advok., nar. 1862.;
Kristian, spis. 1842. —1899; Jos., spis., nar.
1845.; Bohusl, spis., 1855. —1894. Vz Ott.
XX. 299. nn. P. Jos. dr., spis, nar. 1869.
Vyhl. I. 57.; P. Vil. spis.

Pospíšilová Mar., dram. umělkyně, nar.
1864. Vz Ott. XX. 302.

Pospol něco poznati = pospolu. společně
Msn. 11. 11.

Pospolní zábava (společná). Rais. Vlast.
217.

Posslt Fr., č. hud., 1730. —1801. Vz. Ott.
XX. 303.

Postaten, tna, o, vz Postatný.

Postatí, n. = nasečená řada obili. Dšk.
Km. 6.

Postátiti co: dráhu = převzíti do správy
státní. Athen. II. č. 2. Vz násl.

Postátniti co: dráhy. Vz Postátiti.

Postátňovací akce. Nár. list. 1903. č.
166. 2., 347. 25. Sr. Postátniti.

Postátňovatel, e, m. P. drah. Nár. list.
1905. 119. 1.

Postaviti se kam: na střeh (v boji, se
háje). Stan. III. 28.

Postavní, Belagerungs. P. dělo. Pokr.
1886. č. 17.

Postel. Kdo ráno z postele vyskočí,
k bohatství svojimu přiskočí. Slez. Vyhl.
II. 66.

Postele, e, f., leetus. Mill. 22a. a j. Vz
Postel.

Postelice, e, f. = postel. Hš. Pís. 12.

Postelníček, čka, m. = skřítek, který má
prý sídlo v posteli a vyhání z ní děti, které
dlouho spávají. Kdo se večer nemodlil,
tomu prý nedá v noci pokoje. Také: Kout-
níček. Kšť. Lid. 13. Vz Skřítek, Kšť. Poh. 49.

Postelnička, y, f., vz Skřítek a Postel-
níček.

Postelový. P. vložka (do postele). Nár.
list. 1903. é 126. 9.

Poste restante, fr. Na listech a poštov-
ních zásilkách značí to, že mají zůstati na
poště, až si jich adressát sám vyzvedne.
Ott. XX. 305

Postěžiti se. Ješče Ježúš mluvieše, jednož
sě Jidáš postyezy s lidmi. Paš. drk. 159a.
(Mš. ).

Posthumní moudrosť (pozdní). Nár. list.
1904. 196. 13.

Postih, u, m. Vz Ott. XX 306.

Postihačský podíl. Nár. list. 1904. 196. 6.

Posticha = tise. Hoš. Pol. 141.

Postilla, y, f. Vz Ott. XX. 307., České po-
stilly. Naps. Hyn. Hrubý. V Praze 1901.

Postillování, n. = spisování postill.
XVI. stol. Hrubý. 159.

Postillový. P. literatura. Hrub. Post. VI.

Postiti se jak kde. P. se jako mniši
v klášteře. Tbz. V. 6. 92.

Postní doba ve Slezsku. Vz Vyhl. II.
34. nn.

Postoj, e, m. V p-ji šípy metati (stoje).
Kká. Sion. I. 228.

Postrádati = nemíti. Andělé jsou bytosti
postrádající těla m.: jsou pouzí duchové;
Ten román postrádá ceny m. nemá žádné
ceny, nestojí za nic. Věst. XII. 95. Brt.

Postranice, e, f. = stranice, visák, vak,
holstra sedla, část sedla visící s obou jeho
stran. Vz Ott. XXII. 761.

Postranovice, e, f. = pelest postele. Dšk.
Km. 41.

Postrčení, n. = ústrk. Vy p. mého jste
si nevšimli. Sá. Jitř. 98.



	284

	Poslušen, vz Poslušný. Poslušný v pass. významu = co lidé poslouchají, vítaný poslechnouti. Pel. XVI. Poslužitelněji svou povinnosť konati (s větším prospěchem). Fel. 21. Poslúžiti, vz Posloužiti. Poslužování, n. = posluhování, ministratio. Ev. olom. 83., 175., 162. Poslyšeti čeho. Poslyštež této řeči. 1511. Arch. XIX. 94. Posměšek, šku, m. P-šky slezských dětí. Vz Vyhl. II. 252. Na Slov. Vz Mus. slov. V. 26., 89. Posměškovati jak. P-kuje, jakoby ihly pichal do tela. Rizn. 176. Posměvný zrak. Čch. I. Pov. 134. Posmívač, e, m., Vz Posměvač. Sá. IV. 35., Zr. Fant. pov. 227. Posmívalý. Mluvil k němu spurná, p-lá slova (posmívavá). 1515. Arch. XIX. 294. Posmívati. Když byl posmíván. Lbk. 67. Kristus, byl p-ván. Hus. Posmívavý. Arch. XIX. 295. Na str. 294. stojí: posmívalý. Vz toto. Posmrkati, posmrkovati. Rokyc. Post. 185. Posmutný. Je vždycky p. Pittn. Posnažiti se s inft. P-žím se to vy- plniti. Koll. v Pal. Záp. II. 285. — aby. P-žím se, abych... (vynasnažím se). Ib. 165. Posnopný. Obec ani chléb klekánský an. p-ný mně (učiteli) dáti nechce. 1778. Cesi 1. XIV. 265. Posnúbí, n., sponsalia. Rozk. P. 2347., R. 103. Sr. Posnúbě a tam v VII. 1363. sponsana oprav v: sponsalia. Pósob, u, m. Sám ví Buoh p. svój (jak mne způsobil, stvořil). Um. roudn. 1919. Pósobenství, n. Zahradník v p. hadovém (v podobenství). Gest. U. 230. Naučím tě, kterým p-stvím (působením) a pořadem... nravy složíš. Vít. 58a. Posopiti se na někoho jak: důtklivými slovy. Světz. 1883. 215. Po sou dobu (po su dobu). Starší výklad tohoho adverbialního výrazu podaný v Htt. Ml. III. 1. 509. zamítá Gb. a podává nový v List. fil. 1902. 60. Posouvatelný. Secí stroj s p-nými lžič- kami. Nár list. 1905. 131. 22. Posovati se = pasovati se. Krok. 1890. 271. Pospánek, nku, m. = pospání. Ten p. byl mu milý. Rais. Sir. 71. Pospávati kdy: po hodech. Tbz. V. 1. 75. Sr. Pospati. Pospěchový. P. brány (k vláčení polí). Vz Nár. list. 1905. 131. 21. Pospěšiti něčeho = něco urychliti. Po- spiešiti sebú = pospíšiti si. Pel. XVI. Pospíchal Jiří Ign., spis., 1634. -1699. Vz Ott. XX 299. Pospíšil Jan (Hostivít), knihtiskař, 1785. až 1868.; Jan, 1812. -1889.; Ladisl. ml. (Jan), 1848. —1893.; Jarosl. dr., advok., nar. 1862.; Kristian, spis. 1842. —1899; Jos., spis., nar. 1845.; Bohusl, spis., 1855. —1894. Vz Ott. XX. 299. nn. P. Jos. dr., spis, nar. 1869. Vyhl. I. 57.; P. Vil. spis. Pospíšilová Mar., dram. umělkyně, nar. 1864. Vz Ott. XX. 302.	Pospol něco poznati = pospolu. společně Msn. 11. 11. Pospolní zábava (společná). Rais. Vlast. 217. Posslt Fr., č. hud., 1730. —1801. Vz. Ott. XX. 303. Postaten, tna, o, vz Postatný. Postatí, n. = nasečená řada obili. Dšk. Km. 6. Postátiti co: dráhu = převzíti do správy státní. Athen. II. č. 2. Vz násl. Postátniti co: dráhy. Vz Postátiti. Postátňovací akce. Nár. list. 1903. č. 166. 2., 347. 25. Sr. Postátniti. Postátňovatel, e, m. P. drah. Nár. list. 1905. 119. 1. Postaviti se kam: na střeh (v boji, se háje). Stan. III. 28. Postavní, Belagerungs. P. dělo. Pokr. 1886. č. 17. Postel. Kdo ráno z postele vyskočí, k bohatství svojimu přiskočí. Slez. Vyhl. II. 66. Postele, e, f., leetus. Mill. 22a. a j. Vz Postel. Postelice, e, f. = postel. Hš. Pís. 12. Postelníček, čka, m. = skřítek, který má prý sídlo v posteli a vyhání z ní děti, které dlouho spávají. Kdo se večer nemodlil, tomu prý nedá v noci pokoje. Také: Kout- níček. Kšť. Lid. 13. Vz Skřítek, Kšť. Poh. 49. Postelnička, y, f., vz Skřítek a Postel- níček. Postelový. P. vložka (do postele). Nár. list. 1903. é 126. 9. Poste restante, fr. Na listech a poštov- ních zásilkách značí to, že mají zůstati na poště, až si jich adressát sám vyzvedne. Ott. XX. 305 Postěžiti se. Ješče Ježúš mluvieše, jednož sě Jidáš postyezy s lidmi. Paš. drk. 159a. (Mš. ). Posthumní moudrosť (pozdní). Nár. list. 1904. 196. 13. Postih, u, m. Vz Ott. XX 306. Postihačský podíl. Nár. list. 1904. 196. 6. Posticha = tise. Hoš. Pol. 141. Postilla, y, f. Vz Ott. XX. 307., České po- stilly. Naps. Hyn. Hrubý. V Praze 1901. Postillování, n. = spisování postill. XVI. stol. Hrubý. 159. Postillový. P. literatura. Hrub. Post. VI. Postiti se jak kde. P. se jako mniši v klášteře. Tbz. V. 6. 92. Postní doba ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 34. nn. Postoj, e, m. V p-ji šípy metati (stoje). Kká. Sion. I. 228. Postrádati = nemíti. Andělé jsou bytosti postrádající těla m.: jsou pouzí duchové; Ten román postrádá ceny m. nemá žádné ceny, nestojí za nic. Věst. XII. 95. Brt. Postranice, e, f. = stranice, visák, vak, holstra sedla, část sedla visící s obou jeho stran. Vz Ott. XXII. 761. Postranovice, e, f. = pelest postele. Dšk. Km. 41. Postrčení, n. = ústrk. Vy p. mého jste si nevšimli. Sá. Jitř. 98.