285

Postrčený = opovržený. P. tvor. Sá. IV.
52.

Postřebí, n., latrína. Rozk. P. 95.

Postřed. Modl. 56a. VzMš. Slov., Prostřed.

Postřelka, y, f. Nebezpečná p. Slád. Rich.
140. P. slov. (slovy). Slád. Šl. 35.

Postřelkovati něčím. Slád. Jan. 30.

Postřelovati, bestreichen. Vz Postřeliti.

Postřeženec, nce, m. Ať se dostaví od
p-nců všecko mužské pohlaví. Tbz. XVI.
116. Snad: postřiženců, na nichž byly vy-
konány postřižiny?

Postřežený, wahrgenommen. Vz Postříci.

Postříbřiti co čím. Měsíc p břil sníh
světlými svými paprsky. Tbz. V. 5. 150.

Postříbřítko, a, n. Povaha věci vyžaduje
vícedobého slovesa, tedy: stříbřítko nebo
postřibrovadlo, postříbrovátko. Prk. v Paed.
1886. 141.

Postřihač, e, m. = krejčí. V zloděj. mluvě.

Postřihačství, n. P. zabývá se appre-
turou čili úpravou suken postřihováním
vlasu na stejnou délku. Vz Ott. XX. 310.

Postřikovač, e, m. P. květin. Nár. list.
1903. č. 134. 21., 1904. 135. 21.

Postřižka, y, f. P. kněžská = tonsura.
Kká. Sion. n. 52.

Postrk, u, m. = hnání, šub. Vz Ott. XX.
311.

Postrojna, y, f. = místnosť pro koňské
postroje, řemení, rozličné náčiní pro koně
a p. Vz KP. IX. 398.

Postrojný. P. komora. Zvon IV. 357.
Vz Postrojna zde.

Postruhár, a, m. = koželuh? Mus. slov.
VIII. 23.

Postrýčenee, nce, m. = kdo se zvedl po
strýci. Jrsk. XII. 324.

Postúpati, postúpiti, vz Postoupiti.

Postýlka svatojanská (sv Jana Křtitele).
Vz Čes. 1. XII. 409. Je z mateří doušky,
na vrch se vloží obrázek sv. Jana. Stele se
pod stůl. Žel. Brod. Vz Čes. 1. XIII. 29.

Postyskovati co komu. Když se jí
p-valo nejvíc. Zvon III. 226.

Posud = po (su) tuto dobu; potud =
po tu, tehdejší dobu. Ve spisovné řeči
Palackého. Vz Mtc. 1901. 373.

Posudek, dku, m. = shromáždění celé obce.
Slez. Vyhl. II. 34., Vyhl. Slz. 17.

Posudí, ího, m. Krok. I a. 16. Vz Po-
sudní.

Posúditi, vz Posouditi.

Posudkovati, bekritteln, — co, koho.
Nár. list. 1885. č. 75.

Posukovací stroj při předení bavlny,
válec tamtéž. Vz Ott. XX. 600., 604.

Posukovadlo, a, n. P. na česanou vlnu
atd. Ott. XX. 605.

Posukování, n P. bavlny (při předení
jí). Vz Ott. XX. 597.

Posun, u, m. P. v tělocviku = šinutí
obou chodidel ku předu. Ott. XX. 314.

Posunčina, y, f. Vz Ott. XX. 314. P.
jednostranná, chorea dimidiata, hemichorea,
kývavá, ch nutans, rhythmická, ch. rhythmica,
skákavá, ch. saltatoria, točivá, ch. rotatoria,
vířivá, ch. vibratoria. Ktt.

Posunčiti se po kom. Slád. Cor. 74.

Posunčivý. P. tah tváře. Nár. list. 24. /7.
1887.

Posunkový. P. křeč lícní, spasmus facialis.
Ktt.

Posupnice, e, f. Msn. II. 186.

Posuvka, y, f. P. v hudbě. Vz Ott. XX.
315.

Posvajbovať někde = svatbu slaviti.
Haná. Hoch. 41.

Posvářník, a, m., terribilianus. Žídek.
Vz Posvěceník.

Posváteční týden. Nár. list. 1904. 100.
17.

Posvátna, y, f., sacrista. Rozk. P. 954.
Sr. Posvátně VII. 377.

Posvátník, u, m., pole u Laviček. Čas.
mor. mus. III. 140.

Posvěcan, a, m., vz Posvěceník.

Posvěcení, n., vz násl. Posviecenie.

Posvěť, u, m. = lůj Tři kamene p-tu.
1513. Arch. XIX. 209.

Posvětštění, n. P. politiky. Nár. list.
1903. č. 305. 17.

Posviacka, y, f. = posvěcení. Sbor. čes
41.

Posviackový. P. zkúška (má-li býti kan-
didat vysvěcen?) Slov. Sbor. čes. 41.

Posvícení, n. = hody. O p. pase p. Bůh
(dobytek vyhání se na pastvu). Vyhl. Obrz.
255. Pouť bez koláce jako p. bez husy.
Tbz. III. 1. 151. Sr. Souk. 1903. 14., Vykl.
Obrz. 240. Mladé p. tu neděli po posvícení.
Vykl. Obrz. 263. P., na Lašsku: krmaš.
karmaš. Vz Brt. Čít. 401. nn.

Posvícensky naladěný. Čes. 1. XII. 210,

Posvícenský. P. zádušní mše (v neděli
po posvícení). Vz Souk. 1903. 16.

Posviecenie, n. = světla ukázanie; po-
svěcení — kostela požehnanie. Hus II. 417.

Posvítiti si na někoho čím: pěstí (zbíti
ho). Hamz. 57.

Posylák, a, m. Obecní p. = posel. Hlk.

VIII. 42. Sr. Posilák v I. Přisp. 301.
Posyp, u, m. = posýpací písek. Pohl.
Posýřený, P. mléko. Luc. 66.
Pošadať = popukati Orava. Sbor. slov.

IX. 55.

Pošamrati se kde: v kapci = pohrabati.
Brt. P. n. 1029.

Pošastaněc, ňce, m. = poplašený Člověk,
větroplach. Hauer 14. Sr. Počast, Vyhl. II.
335.

Poščípanina, y, f. = místo hadem uštknuté.
Hoš. Pol. 149.

Poščíti, poščevati = poštíti, poštvati. Lev-
harda na jelena p. Mill. 50. Sr. Poščvati.

Poščky = priapus. Rozk. P. 440. Od
posek, zdrobn. pošček, pl. poščky. Mš.

Poščvati = poštvati, provocare. — koho
nač. Mill. 50. Sr. Poščíti.

Pošehtati = pošeptati. 1512. Arch. XIX.
122.

Pošepcovati = pošeptávati, susurare. Mam.
A. 35b.

Pošeplovati. Kto mluví pošepluje (trans-
gres. ). XV. stol. Vstnk. X. 601.

Pošepný Fr.. č. geol. a spis., 1836. až
1895. Vz Ott. XX. 315.

Pošeptný. P. čtení. Hlavn. 20.