Předchozí (285)  Strana:286  Další (287) |
|
|||
286
|
|||
|
|||
Pošetilkyně, ě, f. = pošetilá ženská. Kká.
Sion II. 50. Pošetilský. P. láska. Kká. Sion. II. 92.
Pošetilství, n. = pošetilosť. Kká. Sion II. 19.
Pošívka, y, f., vz Pošívka. Mš.
Poševní sliznice, Scheidenschleimhaut,
p. trhlina, Ruptur der Scheidenhaut, vyše- tření p-ním zrcadlem, Hysteroscopie; Vleklý zánět p., bílý tok, vaginitis chronica, fluor albus. leucorrhoea. Ktt. Pošijkovati koho = pohlavkovati. Mand.
Gl. Mat. 296. Pošík Bedř. dr., prof. a spis., nar. 30. /9.
1844. Vz Věst. XII. 11—18. Pošinovati, vz Pošinouti.
Poškavříti (?) čelo. Mark. Prvot. 1814.
54. Pošklebečnosť, i, f. Nár. list. 1905. 57.
13. Pošklebivý. P. dívka. Stan. III. 227.
Pošklebovatel, e, m. Zvon III. 206. Vz
Pošklebovač. Pošklebník, a, m. Msn. Hym. 28.
Pošklíbač, e, m. Msn. Od. 333.
Poškoubání. V jakém poškoubání od
něho jsem (ostouzení). 1614. Z měst. kn. J. Hrad. Wtr. Poškozenec, nce, m. — poškozený. Tbz,
V. 9. 390., VIII. 305. Poškozenina, y, f. = poškozená věc,
Beschädigung. Ohledal p-nu pilíře. Pokr. 1884. č. 128. Poškrabkávati = poškrabovati. — koho.
Stojí jako ošípaná, keďju p-kávajú. Rizn. 177. Poškrabotiti se kam. Já se zas p-tím
k naším rybám(odeberu). Rais. Vlast. 348. Poškrobník, u, m. = moučné pečivo.
Mus. slov. VIII. 23. Poškvrnělý, P. oči. Olom.
Poskvrněný na čem. Jsou na svém
stavu p-na. Hus (Vstnk. XI. 743. ). Pošlehnouti koho zač. Děkuji, že jste
mne za mou lásku pošlehnul (pokáral). Slád Šl. 26. Pošmariť = hoditi, vrhnouti. Liptov. Sbor.
slov. IX. 43. Pošmouřiti se jak. Na oko se p-ří
(staví se, že činí pokání). Rokyc. Post. 309a. Pošmúřený. P. oko, oculus connivens.
Pat. Jer. 13. 14. Pošoumati jak. Stromy pošoumávaly
jako ze sna. Zvon II. 24. Pošpatně = poněkud špatně. Je jí p.
Litom. 51. Pošpihlati se = pořezati se. Ces. 1. XII.
188. Vz Špihlati. Pošplíchnoutikoho = postř liti. V zloděj.
mluvě. Pošta. Vz Ott. XX. 316. nn.
Poštecký = poštovský. P. pacholík. Zvon
III. 54. Wtr.
Poštívačka, y, f. 1724. Hrubý. 249.
Poštíváčkový žalud, glans clitoridis. Ktt.
Poštolka = menší sokol. Vz Ott XX.
318. Pošťourati se kde: v pečitém skopovém.
Zvon III. 225. |
Poštovna, y, f. = poštovní sběrna. Vz
Ott. XX. 320. Poštovský. P. trubka mluví: Mijaj, mijaj,
pošta jedě, ma pěkne koničky, strakate šimličky. Nebo: Mijaj, mijaj, počta jedě; kdo počty nemine, počtum zahyne. Slez. Vlasť. I. 107., 108 Postulovat se = usmívati se. Litom. 51.
Pošumavský. P. město, Jrsk. XV. 182.,
jednota. Nár. list. 1903. č. 163. 4. Pošusta Václ., č. math. a spis., nar. 1841.
Vz Ott. XX. 320. Pošvatka, y, f. = perla. Vz Ott. XX.
320. Pošvice, e, m. Vodnatelnosť p-ce šlachové,
šlachovice, tendovaginitis hydropica (serosa chronica); zánět p-ce šlachové, tendovaginitis, tenosynovitis, panaritiumtendinosum(prudký, hnisavý, t. acuta purulenta, zbytnivý, hyper- trophica). Ktt. Pošvicošlachový, tendovaginalis. Ktt.
Pošvitořiti si s kým. Msn. II. 401.
Pošvoplodý. P. mechy, entophyllocarpi.
Vz Ott. XXIV. 69. Pot, u, m. Vz Ott. XX. 320. Období potu
při horečce, Schweissstadium beim Fieber; p. vysilující. Ktt. Milej hochu, bez potu má člověk samou psotu. Us. Nár. sbor. 1902. 19. Pota, y, f., pothos, rostl. Vz Ott. XX.
330. Potácivě jíti. Zvon III. 41.
Potáč, e, m. = hedvábný červený šátek
složený. Lišeň. Mtc. 1902. 234. Potáček, čku, m., zdrobn. potáč. Brt. P.
n. 1196. Potaha, y, f., relatio. Mark. Neujalo se.
Potáhnouti, potahovati. Jak větérek po-
tahoval = mírně povíval. Čes. 1, XI. 47. Konšel, jenž potahoval (sopel) a se obli- zoval. Zvon III. 692. — kam odkud. Od břehu v šíři potáhnouti — vyplouti. Pel. XVII. — co kde: nůž na oséłce = trochu nabrousiti. Val. Čes. 1. XI. 436.
Potahovatlivý (!) = zvratný. Zájmeno
nazpět se p-vé, reflexivum. 1775. Sr. Bílý Obr. 77. Potahový. P. stezka. Nár. list. 1904. 30. 2.
Potajnář, e, m. Vz VII 1364., Potajnec.
Potakal, a, m. = potakač. P. politických
agitatorů Pokr. 1885. č. 73. Potaknúti, vz Potakati. Alx. B M. 249.
Potancovati Rokyc. Post. 326a.
Potápěč, e, m. P-či, urinatores, vodní
ptáci. Vz Ott. XX. 322. Potápěčský. P. oblek. Vz Ott. XX. 323.
Potápěčství, n. Vz Ott. XX. 323.
Potápka, y, f. = tajná skrýš. V zlodě.
mluvě. Čes. 1. XI. 141. — P-ky, colym- bidae, vodní ptáci. Vz Ott. XX. 324. Potáplice, ptáci. Sr. Ott. XX. 324.
Potápníci, brouci, Sr. Ott. XX. 324.
Potašárna (flusáma), y, f. = továrna na
vyrábění potaše. Vz KP. X. 103. Potatilec, lee, m. = hoch po tátovi zdařilý.
Hlk. VIL 5. Sr. násl. Potatiti se do povah. Charakterseiten-
züge des Vaters annehmen. Pal. II. 2. 5. Pote = pojďte (jíti). Val. Brt. D. I. 349.
|
||
|
|||
Předchozí (285)  Strana:286  Další (287) |