Předchozí (286)  Strana:287  Další (288)
287
Po té = potom. Vroucně po té vzýval
Apolla. Msn. II. 2. a j. Po té jel do lesa.
Domžl. Čes. 1. XII. 306. Třetí den po té.
Tbz. V. 9. 26. Brzo po té. Jrsk. XIV. 49.,
XV. 215., XXII. 204. a j. Po té aby se
vystěhoval; Po té učinil otázku. Tk. XI.
214., XII. 128. Vrátě se po té domů. Msn.
Od. 17. U Msn. často. Sr. Po tý.
Potěhačka, y, f, Vz Potěhač v VII. 1364.
Potěhník Alois, far. a spis., 1829. až
1898. Vz Ott. XX. 325 V seznamu Spring-
rově: Potěhlík.
Potem = potom. AI se p. tobě hůře ne-
stane. Ev. víd. Joh. 5. 14.
Potemníci, tenebrionidae, brouci. Vz
Ott. XX. 326.
Potence, e, f., z lat. Finanční p. (možnosť,
síla). Nár. list. 1905. 84. 25.
Potencial, u, m. P. ve fysice silový,
urychlený, Vz Ott. XX. 327.
Potěpiti. Já jsem učinil a já p-ním, ego
feci et ego feram. Pror. ol. 37a 1. Isa. 46. 4.
Potěr, e, f. Žabí p. = žabí peřina, ž.
vajíčka. Hauer. 14.
Potěrací stroj při předení bavlny, Schlag-
maschine. Ott. XX. 599., 329.
Potěrání bavlny, když se přede. Ott.
XX. 597.
Potěšená, é, f. Pro p-nou vám dokáži,
že... Fr. Tomsa.
Potet, a, m., amictarius. Rozk. P. 1656.
Sr Potek v VII. 1364.
Potětí, n. = ranění. O p. plece. Rhas.
E. III. 3. Sr. Potíti.
Potichounku něco dělati. Kká. Sion I.
205., II. 240.
Potichučky, = potichounku. Val. Čes.
1. X. 463.
Potichý. P. různice. 1657. Fel 2.
Potik, u, m. Není po něm p-ku (zmizel,
a neví se kam). Volyn. Čes. 1. XIII. 124.
Potípati koho = podezřívané viniti. Val.
Čes. 1. XI. 483.
Potiskování, n. P. tkanin. Vz Ott. XI.
331.
Potiti se jak. Potí se, až mu voda ze
zubů teče (je mu zima; prací se nepřemůže).
Čes. 1. XH. 152.
Potivě něco dělati. Nár. list. 1903. 175. 13.
Potížiti koho jak: až k zemi. Tbz. XIII.
141.
Potka, y, f. = nějaká ryba. 15 hromad
potiek. Slov. Sbor. čes. 254.
Potkání, n. P. větrů. = potýkání. Luc.
62 63.
Potknouti se. Člověk nikdy nevie, kde
sa potkne. Rizn. 169. — co komu kde.
Potkni jemu (tu větev) v hlavách (postele;
= zastrč). Luc. 56.
Potlivý. P práce (namáhavá, až se člověk
při ní potí). Mus. 1904. 28.
Potluka, y, m. = tulák. Msn. Od. 195.
Sr. Potluk.
Potmelúch, a, m. Z p-cha ďábel búcha.
Mus. VI. 85. Sr. Potměluch.
Potnačka, y, f. = žena, která nosí věci na
prodej v putně.
Mtc. 1902. 437., 17.
Potní rúcho. Ev. olom. XXIX. Potní zlázy.
Ott. XX Zánět žláz potních, hydradenitis,
hydrosadenitis, Schweissdrüsenentzündung;
hnisavý zánět zlázy potní, hydradenitis
phlegmonosa. Ktt. Sr. Potný.
Potničky, f. = druh osutivy se značným
pocením,
Schweissausschlag, Schweissfriesel.
Vz Ott. XX. 321a. P., sudamina, miliaria, hydroa
= kožní vyrážka skládající se z četných pu-
chýřků.
Ott. XX. 333. P. červené, miliaria
rubra; p. omladniění, miliaria crystallina,
puerperalia, osutinové, exanthematica, tyfové,
typhosa. Ktt.
Potocký. P. hráz (při potoku). Msn. II. 12.
Potóček, čku, m., puteus. Bhm. hex. 49.
Potočenec, nce, m. = pomatenec, mluvka.
Hauer. 14.
Potočilka, y, f. = povídavá ženská. Hauer 14.
Potočitý. P. mysl = pomatená. Kom.
Did. 63.
Potok. Keď matka ide po prvý raz pres
p. s dieťatom, hodí kúsok chleba do vody,
aby jej dobre spávalo a riastlo. Mtc. 1.
1897. 12.
Potokář, e, m. = mlynář na potoce. Tbz.
V. 6. 326.
Potom = příště, budoucně Potom se lépe
pamatuj; Potom toho nemysli sobě. 1459.
List. fil. 1904. 438.
Potomejk = potom. Hoš. Pol. 141.
Potomkyně, ě, f. Dost. Pov. 105., Tbz.
XVI.   295.
Potomnosť, i, f. Potomnosti vašie (vašim
potomkům) psal jsem slova dříve řečená.
Kar. 9.
Potonovati kde: na moři. Pass. Kř.
103a. Sr Potonouti v II. 820.
Potopenec, nce, m. zz potopený. Tbz. V.
4. 183.
Potopky = kalhoty. V zloděj. mluvě.
Poťouchlík, a, m. Tbz. V. 6. 53.
Potřál = potřeboval. Vz Litom. 19.
Potrápeníčko, a, n, zdrobn. potrápení.
Wtr Min. 85.
Potrat, U, m. = potrata. Rgl.
Potrata, y, f. = potracení dítěte do 28.
neděle,
abortus. Ott. XX. 252., 683b; P. vejco-
vodová, abortus tubarius; léky působící po-
tratu, Abortivmittel, abortiva. Ktt.
Potratný záchvat, Abortivanfall, lék,
Abortivmittel. Ktt. Vz Potrata.
Potrava. Vz Ott. XX. 339.
Potravinářský spolek m. potravní. Věst.
XII 93
Potravinný chemik, Vstnk. XIII. 385.,
závod. Nár. list. 1905. 26. 9.
Potraviny. Vz Ott. XX. 340.
Potravné, ého, n., Zehrungsgeld. Dal jim
p. 1512. Arch. XIX. 104.
Potravoslovný, vz Bromatologieký.
Potřebice, e, f. = životní potřeba. Hus II.
199.
Potřebnůstka, y, f., zdrobn. potřebnost
Divadelní p-ky. Nár. list. 1885. č. 131.
Potřebný. Nejprv p-né, potom ozdobné.
Rizn. 64.
Potření, n. = pohroma, záhuba, běda Pel.
XVII.   P. nepřátel. Us.
Potřepati čím: měchýřem.
Potrhnouti se zač. Sláma potrhl se
šavli (sáhl k ní). 1512. Arch. XIX. 156.
Předchozí (286)  Strana:287  Další (288)