288

Potřikrát, vz třikrát. Zvolal p. Us.

Potrlík. Chytati žáby do p-ku. Na Zeleč-
sku. Čes. 1. XIII. 359.

Potrnčený = trnkami (švestkami) posá-
zený. Šb. D. 45.

Potrohoš, e, m. = ? Slov. Czam. Slov.
127.

Potrousiti co kde. P-sil popel po všem
chrámě. Stará glossa. List. fil. 1902. 445.

Potrubí, n. Vz Ott. XX. 340.

Potrvati jak dlouho: do skončení.
Dh. 7.

Potůček Adolf, učit. a spis., nar. 1842.
Vz Ott. XX. 345.

Potůčka, pl., n. = pole u potůčku. Ať vy-
jedem na p. Vz Litom. 27.

Potudní = posavadní. Jeho p. slovutnosť.
Mark, Lit. I. 884.

Potuchle. Lampa p. čadící. Kká. Sion I.
206.

Potulník, a, m. = člověk potulný. Hlk. X.
115., Tbz. V. 9., 355.

Potúrnúť = pohlédnouti. Ani na ňa ne-
potúrnúł. Val. Čes. 1. XI. 210. Vz Túrnúť.

Potušák, u, m., pereskia, rostl. Ott. XIX.
468.

Potutelka, y, f. Msn. II. 17.

Potutelník, a, m. Sá. IV. 22.

Po tý = po té. Po tý pravil Faustus.
Faust. 29. P. šel každý domů. Ib. 135. P.
žádnému nevděčnosti více prokazovati ne-
chce. 141. P. ho více křičeti neslyšeli. 193.

Potyčník, a, m. = bojovník. Stan. I. 286.

Potykávati, vz Potýkati. Ev. olom. 52.,
Papr. Kn. rožm. 33. (1423. ).

Potykel, vz Potýlek.

Pou = půl. Slov. Šb. D. 76.

Poúcta, y, f. = pocta, poctění. Tvá p.
i mně vážnosť působí. Pal. Záp. II. 139.

Pouček, čka, m. = učenník. P. Areův.
Msn. II. 34.

Poučovací řeč. Zvon III. 540.

Pouháňat sa = pohádati se. Spiš. Sbor.
slov. IX. 49.

Pouhodobenství, n., formalismus. Vz
Krec. 13.

Pouholitý terč (diskus). Msn. II. 435.

Pouhoněmecký představený. Jakb. Mark.
60.

Pouhověda, y, f. = prostověda, metafysika.
Čad. 38.

Pouch, u, m. = hrb. Litom. 51.

Pouchle, e, n. = pucher. Čes. 1. XII. 227.

Poujanek, nku, m. Ta má p. (povijan?)
Dšk. Km. 32.

Poukati, vz násl. Poukavý.

Poukavý. P. brambory (od poukati, pu-
kati) Krkonš. Nečásek.

Poukrátiti co. XVI. stol. Uč. spol. 1905.
II. 53.

Poularde, da, m. = vyrezaná slepice. Ott.
XX. 347.

Poupil, a, m., vrch u Zbraslavic. Př.
star. VII 53.

Pousek v VII. 1364. oprav v: poušek.

Poúsměv, u, m. Pronesla to s p-vem.
Hlk. VIII. 53.

Pouspalý. Nár. list. 1885. č. 298. P. stesk
nanovo je sevřel. Jrsk. XXIX. 149.

Poustanoviti co: svůj odjezd. Arcb. XX.
118.

Poušť, ě, f. Vz Ott. XX. 349. Kraj na
poušť spražený (sprahlý). Zr. Poes. 194.

Pouštění žilou, venae sectio, phlebo-
tomia, Aderla8s. Ktt.

Pout, pouť. Pout = posvěcení chrámu. O na-
šem poutu, dostal poutu; pouť = putování,
cesta k posvátnému místu. Vrátil se z pouti,
byl na pouti. U N. Bydžova. Kšť. Lid. 13.
Ta krajina jest asi tři dni pouti (cesty) od
Jeruzalema. Lbk. 62. Vz Posvícení, Souk.

1903. 9.

Poutec, tce, m. P. vlasů. Vz Dřindil,
Bruzda.

Poutí, n. = co se nese z pouti. Ověnčený
poutím. Mor. Rgl.

Poutkatý šiator. Slov. Sbor. čes. 125.

Poútočiti na koho = drobet útočiti.
Tbz. XIII 164.

Pouťově. Ráno p. klidné. Rais. Lep. 271.

Pouzdrátko, a, n., zdrobn. pouzdro. —
P. = malé dítě. Němc.

Povada, y, f. = rozbroj, boj. Pel. XVII.

Povadlý. P. tváře. Jrsk. XIII. 3. 41.
P. pysk. Zvon V. 565.

Povaha, y, f. = charakter člověka, trvalá
shoda jeho konání vnějšího s konáním
vnitřním. Vz Čad. 104. Rána do srdce se
zhojí, zahozená p. ne. Hruš. 143.

Povahopisný. P. črta. Sá. Upom. 11.

Povahotívorba, y, f. Blý.

Povalečně někde se potloukati. 1599.
Schnlz 47. Vz násl.

Povalečsky čas mařiti. Kká. Sion II
173. Vz předcház. Povalečně.

Povaliti se kam. Tak ten pán se po-
valił na tu skálu a ji odvalil (opřel a o. ).
Nár. sbor. VIII. 97.

Povan, u, m = pování. P. vzduchu. Slád.
Ant. 47.

Povařiti co jak. Do třetiny nebo na
polovici něco p Zach. Test. 33.

Povášněnec, nce, m. Jrsk. XXIX. 304.
Vz násl.

Povášněný; -ěn, a, o. P. mladý kněz.
Jrsk. VI. 1. 185.

Povázka, y, f. = obvaz vinutý, fascia
spiralis. Ktt.

Povazný = kolář. V zloděj. mluvě.

Povážka, y, f., rapistrum, rostl. Vz Ott.
XXI. 299.

Povážně mluviti. Kká. Sion II. 41.

Povážný člověk. Jrsk. XII. 245.

Povážskonovoměstský okres. Nár. list.

1904. 28. 9.

Povdat = povídati. Vých. Č. Mus. 1863.
č. 332.

Povděčnosť někomu činiti. Msn. II. 17.

Pověcovati (od, více') = zvětšovati. Své
země a zboží p. a rozšiřovati. Pulk. Klem.
K. 70.

Pověčí = trochu větší. Když byí už p.
Val. Čes. 1. XI. 44.

Povedený. Ten je p., ale po mezi (uště-
pačná hana). Litom. 74.

Pověděná. Na p-nou času dost. Pittn.

Pověděti o kom O kom se povídá, ne-
daleko bývá. Rais. Koř. 112.