Povejpustní čtvrtek. 1600. Mtc. 1903. 23.

Pover Fr., prof. a spis., naroz. 1862. Vz
Ott. XX. 352.

Pověr, u, m. = pověra. Nechajíc p-rů.
XV. stol. Mus. 1861. 113.

Pověra. Vz Ott. XX. 352. Pověry o od-
stavení dítěte od prsu. Vz Sá. XVII. 140.
P. lidu slezského. Vz Vlasť. L 192. nn., 140.
nn., Vyhl. II. 59. nn., Věstník Mat. opav.
P1897. P-ry, obyčeje a zvyky na Slov. Vz
Phľd. 1897. 313., 437.; Sbor. mus. spol. slov.
1899. 47., 139, 1898. 240., 306., 426., 496.,
129. Pověry na Starej Turej. Vz Phľd. 1897.
48., 117. P. na Rédovej. Vz Phľd. 1898. 752.
P. z Horných Bzienec. Vz Phľd. 1898. 16.,
1899. 60. P. a zvyky lidové ve Staré Říši
a v okolí. Vz Čas. mor. mus. III. 121. nn.
P. v Lopošově. Vz Phľd. 1897. 379. P. o šot-
kovi a vodníkovi. Vz Sběratel 1898. č. 3.
P. táhnoucí se k domácím zvířatům. Vz
Nár. sbor. VIII 117. P. a zvyky. Vz Čes. 1.
X. 419., 446., XI. 329., 299., 248., 490. P.
jihočeské. Vz Čes. 1. X. 446. P. o včelách.
Ib. 780. P. v Čechách. Vz Ces. 1. XI. 248.,
490. P. kovářské, Čes. 1. XI. 161., o pápěr-
kách, ib. 82., o svatbách, ib. 299., o obě-
šenci, ib. 341. P. a Čary XVI. stol. na Mor.
Vz Ces. 1 XII. 26., 149. P. z okolí Nové
Říše na Mor. Ib. 85. P. u Kr. Městce. Vz
Čeč. 163. P. hl. starší doby (za Št. ). Vz
v Souk. 5., Mus. 1855. 182. Sr. P. o přísaze.
Vz Čes. 1. XIII. 283. Ľudové pověry na
Slov. Vz Mus. slov. V. 95. Pověry a obyčeje
v Hanuš ovciach na Slov. Vz Mus. slov. VI.
86. Pověry z Jamníka na Slov. Vz Mus.
Slov. V, 23. Pověry ľudu z okolia Serede
na Slov. Vz Mus. slov. IV. 99. Pověry
v Tachovej na Slov. Vz Mus. slov. VI. 8,

IV. 62., 48, VII 26. Povery a obyčeje
ľuda na vianoce a štedrý večer v Asakerłi
na Slov. Vz Mus. slov. VII. 7. P. z Terchovej
na Slov. Vz Mus. slov. VII 26., 48. Sr. Obyčej,
Pověst, Čary, Zvyk.

Pověrec, rce, m. Tbz. V. 4. 408.

Pověsť. Vz Ott. XX. 353. P. vše letem
zveličuje. Jrsk. VII. 2. 5. O lidových p-stech
a zvycích. Naps. Jan M. Dvorecký. V Praze
1901., str. 240. Slezské pověsti. Vz Vyhl. II.
280.

Povětře, n. = povětří. Dšk. Km. 6.

Povětrňák, u, m. = hračka s jednokříd-
lovým kolem s prkénkem vyřezaným, jež
točí válcem s navázanými bombíky dřevě-
nými anebo dvouchodovými klepadly, které
úhozem na prkno působí zvuk. V/ Čes. 1.
XI 47.

Povětrník, u, m. = plášť. V zloděj. mluvě.

Povětrnosť. Vz Ott. XX. 354. nn.

Povětron, u, m., vz Sopoch.

Pověváček, čku, m., subtegmen. Mam.

V. (Mš. ).

Povgar, a, m. = sluha obecního úřadu na
dědině. Slov. Czam. slov. 127.

Povíc o něco pečovati = více než posud.
Msn. Od. 276.

Povídalství, n. Ledabylé p. Jrsk. XXII. 16.

Povídati. O kom se p-dá, nedaleko bývá.
Rais. Koř. 112.

Povídavosť, i, f., Redseligkeit. Hlk. X.
303.

Povídeňačelý. P-lí Češi. Vin. I. 257.

Poviděti čeho = pohleděti nač. Pel. XVII.

Povídkový. P. látka, literatura. Lit. I.
280., 308. P. písemnictví, činnosť, Pokr.
1885. č. 27.

Poviesť=povídati. Spiš. Sbor. slov. IX. 52.

Povinný čeho. Ač toho povinni nejsme.
Arch. XXI. 121.

Povítěziti nad čím. Vášeň pla nad šle-
chetností. Tbz. XIII. 112.

Povkár, a, m. = polgár, prísažný obce
v hontianskej stolici. Sbor. slov. 1900. 121.
Sr. Povgar.

Povkila, y, f., nějaké domácí nářadí.
Mus, slov. VII. 58.

Povláčeti, vz Povléci.

Povlak patrový, Gaumenüberzug; zánět
p-ku bránicového, paraphrenitis. Ktt.

Povlaka, vz Pavlaka. Dle Ht nach, látka
nachové barvy, a značí u Dal. přeneseně
krev, přeložilť Neplach Dalemilova slova:
Chci Petřín krví českou zbrotiti.

Povlaštělý. Hlk. XI. 69.

Povlávati. Hřívou mu (koni) povlává
vichru dech. Proch. Hrad. 63.

Povléci. My zneduživělí povláčeti se bu-
dem. Chč. S. I. 46b. Po časopisech ho po-
vláčeli (mu ubližovali). Czam. slov. 139.

Povlhnouti čím. Ta dýka krví jeho po-
vlhne. Tbz. XIII. 178.

Povltavský kraj = při Vltavě ležící.

Povodce, e, m. = původce. Pass. 298.

Povodí, n. Botič a jeho p. Nár. list. 1885.
6. 330.

Povodní. Má dva p. koníky. 1532. Čes. I.
XIV. 200.

Povodňovací zařízení. Národ. list. 1905.

8 . 2

Povolanec, nce, m. P. lidí, v. lr\xbq ßq(ax&v
Msn. Od. 262.

Povořiti = pohoditi. — čím. Pakli toho
neučiníte, svými životy povoříte. Ryt. P. kl.
102. (Mš. )

Povoz, u, m. = povinnosť poskytovati
králi a jeho lidem přípřež. Mus. 1902. 24.

Povrat, u, m. = strofa. Jg. v Kroku I. 6.
19. Neujalo se.

Povrazek oprav v: povrázek.

Povrazník, a, m. = provazník. 1464. Arch.
XXI. 341.

Povrchmo. Jen p. někomu kůži naříz-
nouti (ne těžce ho poraniti). Msn. II. 62.

Povříslo (slez. provizlo), a) křížové
(skrutek) na vazbu rže, b) hlavaté či uzlo-
vité na ječmen a oves. Slez. Vyhl. II. 322.

Povříslový. P. zábava. Šumava. Rgl.
Jako dožinky.

Povroubiti co: dobytek = sepsati. Arch.
XX. 270. Sr. Povrub.

Povšudy. Procházel p. vojskem. Msn. II.
103.

Povyblednouti komu. Tvář ji p-dla.
Dost. Pov. 162.

Povycvičený sedlák. Čes. 1. XII. 198.

Povydechnouti si. Jrsk. XV. 274.

Po výdechový rachot, postexspiratorisches
Rasseln. Ktt.