§90

Povyhlížeti odkud kam: ze hřbitova
přes zeď do krajiny. Hlk. VIII. 17.

Povyhrnutý rukáv, aufgeschürzt. Jrsk.
VII. 2. 63.

Povycházeti za kým. Kde junák za
ženou p-zí. Kká. Sion I. 32.

Povykouknouti odkud. Hlava p-kla od
stolu. Zvon III. 423.

Povykřikovati na koho. Jrsk. XIV. 104

Povypláznouti jazyk. Čch. I Pov. 35.

Povypnouti se. Zvon IV. 666.

Povyschlý = poněkud vyschlý. 1585. Uč.
spol. 1902. 26.

Povyskovati. Wtr. Str. 43. Sr. Povýskati.

Povystačiti s něčím. Arch. XXI. 484

Povystavěti jak co z čeho. Dům z ka-
mene o poschodí p. H. Jir. Mýto 98. 2.

Povystonalý = kdo se právě vystonal.
Vin. I. 263.

Povystoupiti. Kozáci p-li ve třmenech.
Hall. 326.

Povystrčiti co odkud (z vrat). Čes. 1.
XI. 372. Hlava z povystrčenou bradou.
Chyt. 50.

Povýšení končetin stížených bolestnými
záněty, Suspension. Ktt.

Povýšiti. P-šil za radu m.: byl povýšen
na radu, postoupil. P. jest sloveso přechodné,
nepovýšil nikoho. Věst. XII. 95.

Povýšnosť, i, f., excellentia. Jehožto p.
dobře znáš. Pat. Jer. 87. 22.

Povývati. Baw. E. v. 2608. Sr. Výti.

Povzbudidlo, a, n. P-dla, excitantia, Sti-
mulantia. Ktt.

Povzbuditel, e, m. Us.

Povzbudlivě na někoho se dívati. Zl.
Pr. XXI. 328.

Povzbudný. P. práce. Národ. list. 1905.
56. 3.

Povzdálečí za někým jíti. Jrsk. III. 3.
380/

Povzdušný. P. dívka, Tbz. V., 1. 74,
zjev. Ib. XVI. 162.

Povzdvihlý. Rostl. G. 21a.

Povzléhnouti, incumbere. Ev. olom. 39.
78.

Povznášející spolucítění. Nár. list. 1905
71. 13.

Povznášeti, vz Povznésti.

Povznešenosť. Stavovská p. Národ. list.
1903. č. I75. 13.

Povztáhnouti = zadržeti vztáhnutím
ruky. — koho: oře (gt. ). Alx. II. 540.

Povzteklec, klce, m. = povzteklý. Tbz.
XVI. 131.

Pozabyti čeho = zapomenouti. Msn. Od.
11.

Fozacelený. P. rána. Jrsk. VI. 1. 360.

Pozačervený. P. moře. Kld. II. 136.

Pozadkář, e, m. = kdo zůstává pozadu,
nepokračuje. Hlavn. 34.

Pozadmu. Rána mu p. na šíji dopadla.
Msn. II. 233.

Pozadnosť, i, f. To by naň vrhalo stín
p-sti a závislosti. Hlavn. 13.

Pozahanbiti koho před kým. Kom.
Did. 265.

Pozahnutý. P. noha stolu. Jrsk. Sedí na
koni p-tý. Jrsk. IX. 25.

Pozachvěti se čím: hněvem. Jrsk. XIV.
200.

Pozaneht, u, m. = místo pod nehtem.
Dítky byly tak tlusty, že jim z p-tů tekla
smetana. Kld II 38.

Pozaniknouti = pomalu zanikati. Tím
p-kly podstatné odchylky podřečí českého.
Mus. 1863 328.

Pozapadlý. P. oči Jrsk. XII. 170.

Pozarůsti čím. Skála mechem pozarostla.
Kká. Sion I. 57. Příkop křovím pozarostl.
Ib. II. 172.

Pozaslechnouti s inft. Aby mluvit ho
pozaslechli. Slád. Cor. 61.

Pozaspati někde. Čch. I. Pov. 118.

Pozašiti, vz Pozašívati.

Pozatlouci, pozatloukati co kam: do
stromu. Vlasť. I. 32.

Pozatřpytnouti čím. Noc hvězdami p-tla.
Šnajd. Int. J. 48.

Pozatým. Na p. = prozatím. Slov. Pal.
Záp. II. 49.

Pozden, vz Pozdní, Pozdný. Nebyli pozdni
a léni. Alb. 69a (List. fil. XIII. 403. ).

Pozděna Adolf, hud. sklad., nar. 1836.
Vz Ott. XX. 364.

Pozditi co. Athena pozdila noc = zdr-
žovala, že déle trvala. Msn. Od. 347.

Pozdně, ěte, n. = zvíře pozdě v roce
narozené. Msn. Od. 132.

Pozdník, u, m. = třenovec třetí, dens
sapientiae. Ktt.

Pozdnoletý zázrak. Msn. II. 28.

Pozdnorodý potomek. Msn. II. 54., Hym.
48., Škod. Il^a. 89.

Pozdnorozenec, nce, m. = narozený otci
již starému. Msn. II. 78.

Pozdnovečerní den. Msn. Od. 268.

Pozdopájeť co odkud (z čeho) = do

cista vypiti. Hoch. 129.

Pozdravy ve Slezsku, vz Vyhl. II. 58.,
na Litomyšlsku. Vz Litom. 72.

Pozdvihnouti se komu kde. Pozdvihlo
se mu v krku m.: spadly mu mandle.
Litom. 51.

Pozdvižený k čemu. Srnec k běhu p-ný.
Kol. Her. I. 146.

Pozdvižný. P. opona (mohoucí býti po-
zdvižena). Tbz. V. I. 71.

Pozední. P. hlásný (murorum). Pat. Jer.
45. 3.

Pozemčí, n. Vz Jalovci.

Pozemský = zemskí). P. úředník. Jg. —
Lit. I. 584.

Pozemštění, n. P. pojišťování. Nár. list.
1903. č. 270. 21. P. oněch světů (nebe,
pekla). Lit. I. 560.

Pozíbnút = namrznouti. Val. čes. 1. XI.
380.

Pozívnouti, pozivovati. Rais. Sir. 30. Sr.
Zívati.

Pozkoušeti. Až p-ší okolnosti. Zl. Pr.
XXI. 55. Sr. Pozkusiti.

Pozkusiti se čeho. Fel. 37.

Pozlátka, auricalcum. Mam. F. 85a. 1.

Pozmocněti v čem. Když se děti v ctno-
stech p-cní. Kom. Did. 232.

Poznaný = proslulý. Pel. XVI.