291

Poznať = horkem zprahnouti. Val. čes.
1. X. 465.

Poznavájicnosť, i, f., vz Pochopnosť.

Poznavatel věci. Stará glossa. List. fil.
1901. 443.

Pozobtulati co = zulíbati. Val. Nár.
sbor. VIII. 87.

Pozodčesati sa s čím. Haluze sa s o vocem
p-sávaly (trhaly tam, kde vyrůstají z kmene).
Val. Čes. 1. X. 468.

Pozodpóščeť komu co — poodpouštěti.
Haná. Hoch. 54.

Pozor. Míti něco v špatném pru (nedobře
k tomu přihlížeti). 1607. Schulz. 56.

Pozorně. Um. roudn. 1304., Mam. F. 85^b.

Pozorno. Je p. = vše je dobře slyšeti.
Litom. 51.

Pozoufati v hřieších. Pass. Kř. 17b.

Pozoun, u, m. Sr. Strh. Akust. 408.

Pozpřehýbaný rákos. Hlavn. 15.

Poztichounku, poztichu. Us. Mš.

Pozuklízeti kozu. Al. Mršť.

Pozuostavilý. Aby ze statku sobě p-ho
vydal 100 kop gr. 1487. Běl. Záp. 76. Vz Po-
zůstalý.

Pozůstateček, Čku, m., zdrobn. pozůstatek.

Pozutírati co. Nár. sbor. VIII. 102.

Pozvoliti co komu (dovoliti). Msn. II. 9.

Pozvoniti čím. Jen žbánkem p-ním (za-
cinkám). XVIII. stol. Čes. 1. XI. 455.

Pozvynášeti co odkud. Čes. 1. XII. 86.

Pozvyskákati za čím = po jednom vy-
skákati. Čes. 1. XI. 92.

Požádný, opto. Rozk. P. 1179.

Požaha. P-hy = červánky. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 88.

Požárek rku, m. = deštný obláček za hor-
kého dne v létě. Deštná. Mš.

Požární přirážka, fond. Nár. list. 1903.
č. 243. 17.

Požárný. P. láska. Zr. Krist. 40.

Požáry = mraky skupené do žebrových
vrstev. Litom 51.

Požda, y, f., ardia (něco u peci). Rozk.
P. 1864.

Požďuchovati koho. Zvon IV. 670. Vz
Požďuchnouti v II. Přisp. 246.

Požebernice, e, f. Zánět p-ce, Brust-,
Rippenfellentzündung, pleuritis. Ktt.

Požehání, n. P. příze. Vz Ott. XX. 603.

Požehnání, n. = štěstí. V zloděj. mluvě.

Požehnaný, východoslez. tanec. Vz Čes.
1. XII. 81., Brt. P. n. 988.

Poželený, bedauert. P. nedostatek. Krok.
I. a. 105.

Poželiví, n. = krajina u Želiva. Čes. 1.
XI. 406.

Požeračka, y, f., potok u Hlušic. Kšť.
Poh. 165

Požeradlo, a, n. = peklo. Faust. 52.

Požerák, u, m. = pytel. Čes. 1. XI. 141.
Vz násl. Požirák. — P. = jícen, oesophagus.
Vynětí p-ku, oesophagectomia. Ktt.

Požertvovati, požertviti. — co komu
= žertvou obětovati. Msn. II. 103., Od, 132.,
193., 161., &4>eiv.

Požičaj, e, m. = půjčka. Aký p., taký
vráť. Mus. slov. VI. 109.

Požičaný = půjčený. Za p-ný peniaz ne-
kupuj dom, lebo hrob budeš mať v ňom.
Mus. slov. VI. 111. Sr. Slov. II. 809.

Požičiti (požitčiti), pozi(t)čovati —: půj-
čovati. Ž. pod. 36. 26., III. 5.

Požídati = počkávati. Požídajte, af jest
má žena dlúho zdráva. Dal. CM. 11. 46.
Omylem přepsáno m.: bozi dajte. Mš.

Požidovatělý člověk. Čch. Kv. 173. P.
časopisy. Pokr. 1885. č. 86. P-lý' předpo-
kládá židovatěti; spíše: zžidovatělý. Mš.

Požilosť, i, f. P. jídla a pití. Msn. Od.
280.

Požír = sevlák, rost. Sr. Ott. XXIII. 233b.

Požíračka, y, f., potok u Hlušic. Kšť.
Pov. 231. Vz Požeračka.

Požírák, u, m. = pytel v zloděj. mluvě.
Vz předcház. Požerák.

Požitčiti, vz Požičiti.

Požitek, tku, m. = krevní koláč (bílá,
měkká, ellipčitá pecka, vyšlá po otelení
krávy) Nár. sbor. VIII. 120.

Požiti čím (měrami, vahami, obchody ==.
z toho zisk míti). Rokyc. Post. 240b. — P.
pět skoků = skočiti (jen na oko). Pel. XVII.

Požívačnosť, i, f., Genusssucht. Lit. II.
193., Nár. list. 1905. 131. 25.

Požívačný egoismus. Věst. X. 285.

Požloutlý. P. barva. Čes. 1. XIII. 330.,
Havl. 32.

Požlutalý v II. 872. oprav v: požluťalý.

Požvaný. P. chléb = požvýkaný. Slez.
Čes. 1. XIII. 110.

Požvati, vindemiare. Ž. kap. (chybně
v Pat.: pozvati). List. fil. 1903. 359.

Požvatlati si s kým o čem. Slád. Jan 41.

Pr, pr! = pryč, uteč. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Prablizounko = velmi blízko. Tbz. III.
2. 137.

Prabůh, praboha. m. Zr. Nekl. 5.

Prabytí, n. Zr. Zahr. 116.

Prabytný zdroj. Zr. Zahr. 116.

Práce. Vz Ott. XX. 377. P. je modlitbou
Bohu nejmilejší. Sá. Na úsv. 19. Z poctivé
práce nezbohatl ještě nikdo. Tbz. V. 1. 355.
P. z povinnosti a přece z lásky ta se ne-,
bojí zapomenutí a nečeká slávy. Jrsk. XXIV.
77. Spíš dostane čerta ke kříži než Janka
k práci. Litom. 73. To je p., jako když se
pes pase (malá). Litom. 75. Práca vo sviatok,
v nedelu nie je hodna fajku dymu; Dobrá
práca sa vypláca. Rizn. 171., 173. Ustavičná
p. všecko přemůže. Do roboty jako osa
(vosa) a do práce ledvá hnie sa. Mus. slov.
V. 5. — Přísloví o práci vz ve Vlasť. I.
222. — V II. 873a. 11. r. sh. práceck oprav
v: prácech.

Pracelý den. Msn. Od. 141.

Pracen, vz Pracný.

Prací stroj (s vyobraz. ). Vz Ott X. 382.

Pracizí muž, jméno. Kká. Sion I. 30.,
110., II. 103.

Pracna, y, f. Vz Pracka, v II. 874.

Pracník, u, m. = lajblík. Slov. Ott. XXI1I.
414.

Pracnozdělaný. P. komnata. Msn. Od. 70.

Pracovitě = pracně. P. něco z něčeho
vytrhnúti. Rhas. E. 22.

19*