292

Pracovitý. P-mu žehná nebe. Rizn. 167.

Pracovní knížka. Vz Ott. XX. 379.

Práč, e, m. Práti acetylen v hydraulice
čili práči. Vz KP. X. 117.

Pračka, y, f. = prací stroj, Us.

Přadácký. P. škola. Nár. list. 1904. 17. 17.

Pradarebný slaboch. Msn. Od. 140.

Přádelný. P. stroj, vz Ott. XX. 597.,
školy. Zvon III. 655.

Přadénkový. P. příze. Nár. list. 1902.
č. 233. 15., 1903. č. 127. 6.

Pradětina, y, m. To je p. (kluk)! Dšk.
Km. 16.

Přádky. Vz Mus. slov. VIII. 13.

Pradlena špatná, vz Ocas zde.

Pradličstvo, a, n. = pradlictvo, lotria.
Rozk. P. 1543., R. 86.

Přadličstvo, a, n., netoria (ars). Rozk.
P. 1544., R. 86.

Prádlo. Vz Ott. XX. 381. Kouká vám p.
(říká se, nemá-li ženská upravený rozparek
u sukně). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. Vz
Blyskati se, Truhla.

Pradlouho = velmi dlouho. P. nejedl.
Msn. Od. 96.

Pradobrácký chlap. Tbz. V. 9. 15.

Pradobráček, čka, m. Tbz. V. 6. 327.

Pradobý. P. mohyla. Kká. Sion. I. 110.

Pradrtiny, f. Na p. něco rozsekati. Sá.
Prost. m. II. 179.

Praduch, a, m. Kká. Sion. I. 121.

Praehendát, praebendár, a, m., der Pfründ-
ner. Mtc. 1903. 281.

Praecedenční, Praecedens-. P. případ.
Nár. list. 1903. č. 250. 21.

Praeceptorský. P. trestání. 1638. Věst.
X. 6. P. kapsa na jeleny nestačí. Rais.
Vlast. 148.

Praeceptorství, n. Rais. Vlast. 107.

Praecessní pohyb. Vz Ott. XX. 385.

Praeliminář, e, m., z lat. = předchozí
rozvrh, rozpočet, smlouva. Vz Ott. XX. 389.

Praemiantství, n. Slýchal o jeho p. Hav.
Chamr. 21.

Praemie, z lat. P. cukerní, dovozní, ne-
přímá, přímá, průvozní, skrytá, vývozní,
zřejmá. Vz Ott. XX. 389.

Praemiový. P. hospodářství, los, příjem.
Nár. list. 1903. č. 175. 17., 305. 2., 174. 5.

Praemonstráti. Vz Ott. XX. 390.

Praeponderance, e, f., z lat. = převaha,
nadvláda. Nár. list. 1903. č. 298. 13.

Praesenční plat, služba. Vz Ott. XX. 392.

Praesentator, a, m. =patron. Mtc. 1903.
286.

Praeterovati koho, z lat. = pominouti.

Praetoriani = osobní stráž římských
císařů. Vz Ott. XX. 394.

Prága, y, f., dědina ve stolici novohrad-
ské. Vz Mus. slov. VIII. 15.

Pragnieř, e, m., eculeus (equuleus, koník).
Rozk. P. 1988.

Praha. Vz Ott. XX. 397. nn. Libuša Prahu
od prahu jménem nazvala. 1589. Čes. 1.
XII. 464- Popis Prahy z r. 1589. od Bl.
Jičínského. Vz Čes. 1. XII. 564. —470. U jeho
matky byla má P. (tam jsem byl rád). Čes.
1. XI. 368.

Prahlupák, a, m., erzdummer Mensch.
Čapk. Most. 85.

Prahnouti. Má duše v tej suchotě zprahla
jest. Um. roudn. 1964.

Prahory = nejspodnější část kůry zemské.
Vz Ott. XX. 129.

Přahouští, n. Dšk. Km. 6. Vz Prahoušel.

Prahoví, n. = práh. Msn. Od. 325.

Prach. Co se v prachu plazí, bude vždy
nenáviděti to, co ve výši se vznáší. Zr. Čer.
73. Prach se zdvíhal, jako když jede čer-
tova svatba. Tbz. V. 6. 343. - P. Má p.
= sílu. To dalo prachu = práce. Us. Hlavn.
18. — P. Fr., č. zoolog, 1839. -1863. Vz
Ott. XX. 532.

Prachař, e, m. = zloděj peněz. V zloděj.
mluvě. Čes. I. XI. 141.

Prachcetcakra! Mor. Nár. list. 1903. č.
173. odp.

Prachdědek, dka, prachděrek, rka, m.
Dšk. Km. 51.

Prachdivný místo pradivný. P. člověk.
Čes. 1. XIV. 29.

Pracheň, chně, f., gles, Moder. Rozk. P.
568., R. 69.

Pracheňský Jos. Stan. dr., adv. 1829. až
1893. Vz Ott. XX. 534.

Prachmalý = pramalý. P. hoch. Dšk.
Km. 51.

Prachmilionský. Zvon III. 515.

Práchnivosť na hlavě, porrigo, pithyri-
asis, otrus (neduh kůže). Ktt.

Prachnivotuchlý Hadův dům. Msn. Od.
349.

Práchno, a, n. Keď sa starô p. zažne,
to už potom tlie. Mus. slov. 5. 94.

Prachovský. P. skály u Jičína. Vz Zl.
Pr. XXI. 431.

Prachový. P. cesta. Škd. F. 89. Prachová
brána = Prašná (v Praze). 1732. Uč. spol.
1905. IV. 3. — P. peníze (prachy), peřiny.
V zloděj. mluvě. Prachová bába = která
má prachy (peníze). Us.

Prachtikant, a, m. místo: praktikant.
Us. Šb. D. 31.

Prachuděrka, y, m. = bídák. Msn. Od.
304.

Prach zatra (klení)! Tbz. V. 1. 176.

Prairie, vz Prerie.

Praj. Z toho: prej, prý. List. fil. IV.
291. Ktož jie mne, praj (praví Kristus), živ
bude. XV. stol. Uč. spol. 1903. XIII. 29.

Prajati = praviti. Kmotra prála. Brt. D.
I. 347.

Prajazykový tvar. List. fil. 1904. 347.

Prajinak. To bylo p.; P. něco dělati.
Kká. Sion. I. 70., 146.

Prakolébka světa slovanského. Mus.
1903. 4.

Prakmetie, decrepitus. Rozk. P. 1631.

Praktickynárodní. Nár. list. 1904. 23. 4.

Praktikální instrument. Zach. Test. 63.

Pralehounce něco vykonati. Tbz. V. 4.
29., 49., Kká. Sion I. 109.

Pralepší rek. Msn. II. 26.

Prám = právě. Který tam p. byl. 1724.
Mtc. 1903. 20.

Pramalounko. Chuti k tomu bylo p.
Tbz. XVI. 87.