293

Pramateř. Lit. II. 348., chybně m.: Pra-
máti. Vz Mateř v I. díle.

Pramen (vodní): mineralní, občasný,
(intermittující), přepadni, puklinný, roz-
sedlinný, teplý. Vz Ott. XX 537.

Prameňák, a, m. = vorař. Dšk. Km. 29.

Pramenistý = plný pramenů. P. Ida
(hora). Msn. II. 253.

Pramenitě. Um. roudn. 566.

Pramenný. P. studium (z pramenů). Lit.
I. 39.

Pramenoploutvý. P. ryby. Vz Ott. XXII.
414.

Pramík, u, m. Jako sluje neb p. v mra-
morovém kamení, porphyretici lapides. Pat.
Jer. 111. 22.

Pramiláček, čka, m. P. bohů. Msn. Od.
353.

Praminulosť, i, f. Zr. Čech. 50.

Pranamoutě (zvolání)! Rais. Lep. 303.

Pranepodmanitelný. Msn. Od. 182.

Pranestyda, y, m. Msn. II. 6.

Pranijaký, gar keiner. Neměl o tom
p-ké vědomosti. Pokr. 1885. č. 169.

Pranostika. P-ky slezské vz ve Vlasť.
I. 212. nn., červnové na Soběslavsku v Ces.
l. XIII. 430. P. z okolí jimramovského, vz
Čes. 1. XIV. 304., hospodářské v Bzenecku,
vz ib. 342. P-ky, zvyky a přísloví. Vz Čes.
1. XIV. 303.

Pranýřovati koho před kým. Nár. list.
1886. č. 21.

Praodvěký. P. vůle. Sbor. čes. 204.

Praotrok, a, m. Čapk. 69.

Prapisko, a, n. = prapísek. V. Mýto. Mš.

Praplození, n. = prvoplození.

Praporeček, čku, m., zdrobn. prapor,
pavézka. Ott. XX. 540.

Praposleda. Ty jsi p. = praposlední.
Msn. Od. 138.

Praposledníkrát. Msn. Od. 303.

Prapoťouchle se smáti. Msn. Od. 308.

Prapražrout, a, m. Msn. Od. 272.

Prapříčina, y, f. P. všelikého tvoření.
Masar. Stud. 15.

Praprolizoun, a, m. P. při hostině,
Scazcov <x7tolv[iávT7]<;. Msn. Od. 257.

Prapsotný. P. mdloba. Msn. Od. 88.

Prapysek, sku, m. Postavie pušku u dveří,
opřel ji o p. jako hůl. Jrsk. XII. 128. Vz
Prapísek.

Prasák, a, m. der Schweinigel. Vz násl.
Prasecko.

Prasamotný. Zůstal tam p. Mns. Od. 332.

Prase. Poctila ho, ako prasa mech pytel;
když je v pytli nesou, zanešváří jej). Rizn.
168. Vyděláš, jako Michal na prasatech.
Vz Jrsk. Pov. 191. Když slíbie prase, vezmi
hned pytel na se (vezmi je hned), cum tibi
praebetur porcus, mox pala petetur nebo:
Sacus erit promptus, cum praebetur tibi
porcus. Mus. 1905. 298. Jména prasat z Novej
Bane na Slov.: Bataj, Belaša, Belko, Či-
majka, Čimajko, Sivko. Mus. slov. VII. 71.
Hra na zlaté p. Vz Sb. sl. 1902. 70. Sr. Svině.

Prasecko, a, n. = kdo neslušně mluví.
Val. Čes. 1. X. 469.

Prasečkářství, n. = obchod s prasaty.
Nár. list. 1902. č. 69. 1.

Prasečky = vepřovice (cihly). Věst. X. 332.

Prasek Vinc., filol. a histr. slezský a spis.,
nar. 1843. Vz Ott. XX. 540., Vyhl. I. 53.,
Zvon III. 436.

Praseodym, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.

XI. 528., XIII. 432., Vot. 353.
Prasetník, a, m. = obchodník s prasaty.

Kdýně. Rgl.

Prasinec, nce, m., vz Svinec.

Praskák, u, m, = nůž s pérem, jenž při
zavíraní praská. Hruš. 131., 158.

Praskavá = sukní. V zloděj. mluvě.

Praskavý = kartáč. V zloděj. mluvě.

Prásknouti, práskati = zlomiti. V zloděj.
mluvě. — co na koho = prozraditi. V zlo-
dějské mluvě. Nár. list. 1903. č. 191. 4.
Sr. Božský, Jiskra.

Praskot, u, m. = praskání. Dšk. Km. 20.

Práskot, u, m. = práskání. Dšk. Km. 20.

Praský = pražský. Dšk. Km. 38.

Prasměšný. P. věc. Tbz. V. 6. 181.

Prasol a, m = solník, solar. Vstnk.

XII. 88.

Přásť bavlny, vlny = čásť, která se má
přísti. Ott. 604.

Přástevnictví, n. = odbývání přástev.
Jrsk. XXII. 230.

Přástevník, a, m. P-ci, vz Ott. XX. 542.

Přástka, y, f. = přástevnice. Já sem hodná
p. Brt. P. n. 507. — P. — schůze atd.
0 přástkách sr. Nár. list. l901. č. 308. odp.,
Vck. Vset. 355, Čes. 1. XI. 79., 155. P. ve
Slez. Vz Vyhl. II. 5. nn. Kto sa chce na
dedine niečo dozviedeť, nech ide na prástky
(pridky). Rizn. 65.

Přástovací stroj (flyer). Ott. XX. 601.

Prasvatý. P. duše. Zr. Zahr. 62., Poes.
238.

Prašavka, y, f. = prašivka (houba).
Humpol. Nár. sbor. VIII. 128.

Praščeti = praštěti. Modr. kn. 1898. č.
40. 63.

Prášečka, y, f. = hůl na prášení. Rgl.

Prášek Justin V. Dr., hist. a spis., prof.,
nar. 1853. Vz Ott. XX. 542., Zvon III. 660.;
P. S. V., spis.

Prášenka, y, f. = kazajka. Dšk. Km. 33.

Prášil Fr., inž. a spis., nar. 1845. Vz
Ott. XX. 543.

Prašivka, y, m. Co pak sem ňákej pra-
šivka? Zvon III. 235.

Prašivec, vce, m. = výkal hvězdy, ohnivá
koule. Kudy letí p., tam bude brzo h. Mtc.
1. 1897. č. 4. 103.

Prašivka, hora v Těšínsku. Vz Slez.
poh. 67.

Prašivý. P-vú ovcu odluč od stáda, bo
hned sa všetkých chytí vada. Rizn. 171. —
P. masopust (ve kterém nebylo v osadě ani
jedné svatby). Čes. 1. XIV. 298.

Prášivý. P. silnice = plná prachu. Stan.
I. 268.

Praška, y, f. Praške, druh hrušek. Haná.
Hoch. 121.

Práškovka, y, f., rybník u Černin. Př.
star. VII. 55.

Práškový obraz. Strh. Akust. 358.

Prášky od kašlu, na oči, od hlístov atd.
Mus. slov. VI. 7.