294

Prašná = čemá mouka. V zloděj. mluvě.

Prašník, a. m. = mlynář. V zloděj. mluvě.

Prášník, a, m. = mlýn. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Prašný. P. brána v Praze založená roku
1475. Vz Jrsk. Pov. 211. Její vyobrazení
vz v Dolen. Pr. 335., 340. Sr. Tk. Pam. I. 287.

Přátelckej, = přátelský. Dšk. Km. 38.

Přátelství, n. Nejhůře trestáno p. zrazené.
Tbz. III. 1. 297.

Práti. Dyž ženská pere, čert ji bere;
dyž chleba peče, jen se vrteče (div se ne-
vrteče). Čes. 1. Xffl. 178. — se. Sem tak
špatně naložena, že bych se prala. Us. Nár.
sbor. VIII. 19.

Přáti co komu. Aby jim druhdy přáli
vuoz rudy železné. 1488. Arch. XIX. 244.

Praubohý tvor. Slád. Rich. 75.

Praupner Václ., hud. sklad., 1744. —1807.
Vz Ott. XX 546.

Praus Arnošt, hud. sklad., nar. 1873. Vz
Ott. XX. 546.

Prausek Vinc., nar. 1823. Vyhl. I. 109.

Práv býti z čeho. Aby z toho mordu
práv byl (se zodpovídal); Aby mu z takového
narčení právi býti (odpovědni). Arch. XX.
73., 31.

Pravačnatci, protidelphia. Vz Ott. XXIII.
1012.

Pravda. P. je trpké, ale vzácné koření.
Jrsk. V. 82. P. je tvrdý oříšek. Hlk. VI.
34. Mrzutá p. se prý poví nejsnadněji žertem.
Tbz. VIII. 415. V bouři je p. vlnitá (se mění).
Hlk. X. 224. Zdání klame, p. vítězí. Slavě.
Příh. 67. Na pravdu slov nemnoho. Smíš.
Mluví pravdu, jako že veš kašle. Vlasť. I.
234. P. zdává se králům vždy vzpournou
býti. Zr. Zahr. 116. P. umřel, Křivda zostal,
Vavra po nim fajku dostal. Slez. Vlasť. I.
232. Sr. Jir. Prove 284. — P. Ant., č. inž.
a spis., nar. 1846.; P. Fr. (Vojt. Hlinka),
kn. a spis., 1817. - 8. /12. 1904. Sr. Nár.
list. z 10. 12. 1904., jiné listy z též doby,
Mus. 1905. 209. nn., Ott. XX 548., 547., List.
fil. 1904. 110. nn., Máj. III. 253., Zl. Pr.
XXII. 108. -- P. J. K., spis.

Pravdice, e, f. = pravda Sv. p. Tbz.
V. 4. 350.

Pravdivořečný kmet. Msn. Od. 255.

Pravdohra, y, f. Linda. — Lit. I. 802.

Pravdolibý. P. mysl. Msn. Od. 79, Hrlš.
Hus. 55., Krok. I. a. 6. Sr. Pravdolibný.

Pravdomilý posel. Msn. Hym. 45.

Pravdosudenství, n. = kriticismus. Krec.
14.

Pravdověstný hlas. Zr. Čer. 118.

Pravdovitý. P. pravda. Tbz. I. 2. 52,
V. 1. 247., XVI. 271.

Pravdozvěstný oheň. Jg. v Kroku I.
c. 61, Gb. Výkl. 30., Jir. v Mus. 1878. 148.,
Bdl. Obr. 120., H. Jir. Sl. pr. I. 187., Prk.
v Osv. 1886. 718.

Pravdymluvný. Hus. Post. 182b.

Právenství, n. = právnictví. Pohl.

Pravidlo, a, n. = veslo Msn. II. 116. —
P. = dřevo položené na zeď, na němž leží krov,
půzednice. Lužice nad Net. List. fil. 1902. 250.
— P., pravítko: trojúhelníkové, příložné. Vz
Ott. XXII. 444.

Pravidlovati něco (v pravidlo uvésti).
Osv. 1896. 712.

Praviny, navicula (ne navigatione). Rozk.
P. 2494.

Pravitel, e, m., narrator. Rozk. P. 1131.

Pravítko, a, n. Vz Ott. XX. 555.

Právní léta, moc, pomoc, poučení, přítel,
věda, zástupce. Vz Ott. XX. 559. Mimořádné
p. pomůcky. Ott. Říz. III. 130. —161. P. stůl
= kde právo (rychtář s Lonšely) sedalo.
Jrsk. XXVII. 183.

Pravnúče, ete, n. = pravnouče. Št. Uč.
38b.

Pravo = přímo, zrovna Vyhodie veniec
a ten jej zletel p. na hlavu. Mt. S. I. 55,

Právo. Sr. Ott. XX 562. —581. Právu
těžko hlavu zlomiti. Zvon III. 27. Chce
právem živ býti (věc na soud vznésti). Arch.
XIX. 102. a j. P. chodí v poutech a v cárech
od začátku světa. Zr. Strat. 81. — P. =
meč šátky a fábory všelijak ozdobený (odznak
úřadu voleného od čeledi ze sebe na příští
rok). Vz Brt. Čít 374., Dróžka, Ferula.

Pravobarevný, echtfärbig. P. látka. Nár.
list. 1885. č. 171.

Pravocudný cit. Msn. II. 104.

Pravočinný. P. žena. Msn. 172., 233.

Pravodárce, e, m. Škd. Od. 173. (kn.
XI. v 186. ).

Pravodějný, verax. P. Hospodin. Ž. kap.
č. 85. 15.

Pravodění, n. = konání práv. Mark.

Právodržavný. Msn. II. 8.

Pravodušnosť, i, f. Msn. Od. 39.

Pravokrev, sanguis. Rozk. P. 82., D.
Gesch. 288.

Pravoměrný koráb. Msn. II. 38. P. plachty.
Msn. Od. 35.

Pravomyslnosť, i, f. = logika.

Pravonárodní učitel. Dolen. Pr. 477.

Pravopis. Sr. Ott. XX. 582.

Pravopisecký. P. novota. Jakb. Mar. 173.

Pravorodný syn. Msn. Od. 211.

Pravorodý běh (věcí). Slád. Rich. 117.

Pravoslavský polibek. Koll. Sl. dc. I. 60.

Pravoslovenský. P. řeč. Czam. Slov. 186.

Pravosudník, a, m. = soudce. V Ungu
na Slov. Sbor. slov. 1901. 74.

Pravota. P-ty mají požerák bez dna.
Rizn. 166.

Pravotně, billig. P. smýšlející. Krok II. b.
167. P. s někým zacházeti. Mtc. 1. 1873. 3. 52.

Pravovinan, u, m., v lučbě. Vz Vot. 83.

Pravrch, u, m. Vin. I. 36.

Pravše. Byl opatřen pravším. Čch. II.
Pov. 101. Vz násl. Pravšecko.

Pravšecko věděti. Hlk. VI. 205.

Pravšelijaký. P. myšlénky. Rais. Koř. 7.

Pravtip, u, m., Urwitz. Pokr. 1885. Č. 349.

Pravýznam. P. slova (původní). Vstnk.
XIII. 703.

Pravzdálený = velmi vzdálený. V p-ném
věku. Krok H. b. 161.

Pravzláštní pohnutka. Hol. Met. II. 422.
Měl k tomu p. příčiny. Us.

Práza, vz Pressius.

Prazatrachtilý. Kšť. Lid. 6.

Prazatvrzelý. P. srdce. Msn. Od. 345.

Prázden, vz Prázdný.