296

Prázdnocenný člověk. Slád. Šl. 71.

Prázdnopěvec, vce, m. = tlachal. Jrsk.
VII 2. 93.

Prázdnosť, i, f. Z p sti cizoložiti (nemaje
co dělati, ze zahálky). Hus. II. 130.

Prázdnoumý lichomluvka. Msn. Od. 51

Prázdný. P. písně = neužitečné, bez
obsahu. XII. stol. Čes. 1. XIV. 98. — koho
čím. Přísahala, že bude všemi manželskými
obyčeji jeho prázdna. Světz. 1895. 51. —
Nepřišel s p-nou rukou (přinesl něco). Rizn.
174.

Prazlety = náramky. Bracelet. Val. Čes.
1. XII. 228.

Prazpropadený kluk, člověk. Čch. II.
Pov. 46.

Prazřejmý znak. Msn. Od. 342.

Pražák Kar., archit., 1803. —1869.; P.
Alois svob. pán, polit., ministr., 1820. — 1901.;
Jiří dr., prof. a spis., nar. 1846., zemřel 29. /3.
1905. Vz Nár. list. 1905. 88. 2. a jiné listy
z též doby, Zl. Pr. XXII. 298. s podobiznou,
Máj. III. 484., Alm. roč. XVI.; P. Jan Otak.,
č. steuogr. a spis., nar. 1848.; P. Otak.,
svob. pán, advok., nar. 1858.; P. Jos.,
prof. a spis,, nar. 1860.; P. Alb., spis.
Vz Ott. XX. 587. nn.

Pražení rud. KP. X. 143.

Praženice, e, f. = vedro. To byla dnes
p. ! Sr. Rais. Sir. 53.

Pražený. P. kaše (mouka na hnedo upra-
žená a vodou zalitá). Strn. Poh. 70.

Pražiny, f. = záhrobec, zápraží. Ml. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 89.

Pražiti co: sukně = žehliti. Strn. Poh.
93.

Pražma i obilí prostě vymnuté z klasů,
byť i nepražené. Vz více v Čes. 1. XIII.
385. — P., ryba. Vz Ott. XXIII. 771.

Pražmo, a, n. = oheň. Dšk. Km. 26.

Prcka v VII. 1366. oprav v: prčka.

Prčka, y, f. = žabí zárodek. Slov. Sbor.
čes. 87.

Prdel, e, f., ancha. Rozk. P. 1224., R. 82.
Vz Řiť.

Prdění, n., bumbus. Bhm. hex. 451.

Prděti. Kdo by se prací přetrhl, tomu
sluší prdíc zvoniti. Frant. 18. 13. Kdo ne-
prdí, ten bzdí, z nikoho to zmok nevynosí.
Mus. slov. V. 94.

Prdlavka, y, f., vz Řetkev.

Prdule, e, prdulička, y, f., vz Frkačka.

Prdúsať. Jaj, keď sa to ten prdúsa.
Mus. slov. IV. 52. Sr. Prdousiti se ve II.
910.

Pře-. Sr. Přepěsnička, Přezámek.

Přebábati se za, Priapos' v II 1001.
oprav v: Přibábiti.

Přebarvení kožní, hyperchromatosis. Ktt.

Přebedliti = probděti. — co. Celú noc
p. To volajú v okolí Drienčan: noc merať.
Mt. S. I. 210.

Přebelavý. Škod. II². 109.

Přebíditi se. Tu zimu se snad nějak
přebiduješ. Strn. Poh. 136.

Přehiřmovati koho nač: na jméno
Josef. Nár. list. 1885. č. 77.

Přebitování, n. = kořisť, praeda. Mam.
A. 20a.

Přeblahoslavený. P. křtitel. Pat. Jer.
139. 4.

Přebláhovec, vce, m. Msn. II 287.

Přebláznivý = stultissimus. P. milost
Pat. Jer. 122. 17.

Přebojácný. Kká. Sion I. 46.

Přeboleti. Nevzpomínej toho, co už p-lo.
Jrsk. XIV. 285., XIII. 3., 95.

Přebor, u, m. = zápas. Rgl.

Přebornictví, n. Jízda o p. Nár. list.
1903. č. 161 13.

Přeborník, a, m. = vítěz. Rgl.

Přebranie, n., transmigratio. Rozk. P.
1488.

Přebudźić = probuditi. Ostrava. Šb. D. 56.

Přebujivý, exuberans. Ktt.

Přebystře k smrti běžíš. N. Rada 1942.

Přebystrý průvodce. Msn. Od. 76.

Přebytedlník, a, m. P. pokoje, habitator.
Pror. ol. 31b l. Isa. 38. 11.

Prebývánie, n., habitatio. Mill. 17.

Přebyvatelný, macens. Ev. olom. 72.
145.

Přecechtěl Jos. Rup., kn. a spis., 1821.
až 1897. Vz Ott. XX. 594.

Přecejchovati váhy. Rgl.

Přecíditi co: něčí básně (opraviti). Šf.
v Pal. Záp. II. 28.

Přecik = přece. Haná. Nár. list. 1903.
č. 173. odp.

Přečesť, i, f. Blahoslavené jmě prziecsti
jeho, nomen majestatis ejus. Ž. gloss. 71. 19.

Přečistý od čeho. Jehožto tělce p-té
bieše od všeho hnisu a nečistoty. Vít. 106^b.

Přečitatel, perlector. Rozk. P. 987.

Před. Nechoď mi p. oči, lépe: na oči.
Dobš. Sbor. I. 85.

Předa, sr. Popředy.

Předácký = přední. P. řady (v bitvě).
Msn. II. 243.

Předáčník, a, m. = kdo šije zástěry. Bran-
šovice. List. fil. 1902. 250.

Předák. P-ci musili mezi robotníky býti
při práci nejpřednější a nejpilnější a ostatním
dodávati chuti slovem i skutkem. Za to
měli některé výhody, dostávali na poledne
pivo, směli dříve domů jeti a p. Sá. Pr. m.
I. 227.

Předati. Často lépe: odevzdati, postoupiti,
přenésti na koho, propůjčiti. Nár. list. 30. /9.
1900.

1. Předavka, y, f. Huňatá p. = housenka
chlupatá. Slez. Vlasť. I. 193.

2. Předavka. Byla tam p. peněz m.: ode-
vzdávka. Věsť. XII. 95.

Předbojce, e, m. = přední bojovník. Msn.
Od. 174., 279., II. 89. Sr. Předbojovník.

Předborník, a, m. = kdo jest před
někým ku př. v jízdě. Msn. II. 421.

Předdobovosť, i, f. Nár. list. 1903. č.
175. 13.

Předední, n. Kovářovo p. = podstřeší
před kovárnou. Val. Čes. 1. XIII. 209.

Předek, dku, na. = pivo přímo ze sladu
vyvařené. Ott. XIX. 820. Sr. Výstřelek.

Předěl, u, m. P. vodní = místo, z něhož
tekou vody do různých řek. Ott. XX. 596.

Předelháti co komu. Hlk. XI. 300.

Předení, n. Vz Ott. XX. 596.



	296

	Prázdnocenný člověk. Slád. Šl. 71. Prázdnopěvec, vce, m. = tlachal. Jrsk. VII 2. 93. Prázdnosť, i, f. Z p sti cizoložiti (nemaje co dělati, ze zahálky). Hus. II. 130. Prázdnoumý lichomluvka. Msn. Od. 51 Prázdný. P. písně = neužitečné, bez obsahu. XII. stol. Čes. 1. XIV. 98. — koho čím. Přísahala, že bude všemi manželskými obyčeji jeho prázdna. Světz. 1895. 51. — Nepřišel s p-nou rukou (přinesl něco). Rizn. 174. Prazlety = náramky. Bracelet. Val. Čes. 1. XII. 228. Prazpropadený kluk, člověk. Čch. II. Pov. 46. Prazřejmý znak. Msn. Od. 342. Pražák Kar., archit., 1803. —1869.; P. Alois svob. pán, polit., ministr., 1820. — 1901.; Jiří dr., prof. a spis., nar. 1846., zemřel 29. /3. 1905. Vz Nár. list. 1905. 88. 2. a jiné listy z též doby, Zl. Pr. XXII. 298. s podobiznou, Máj. III. 484., Alm. roč. XVI.; P. Jan Otak., č. steuogr. a spis., nar. 1848.; P. Otak., svob. pán, advok., nar. 1858.; P. Jos., prof. a spis,, nar. 1860.; P. Alb., spis. Vz Ott. XX. 587. nn. Pražení rud. KP. X. 143. Praženice, e, f. = vedro. To byla dnes p. ! Sr. Rais. Sir. 53. Pražený. P. kaše (mouka na hnedo upra- žená a vodou zalitá). Strn. Poh. 70. Pražiny, f. = záhrobec, zápraží. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 89. Pražiti co: sukně = žehliti. Strn. Poh. 93. Pražma i obilí prostě vymnuté z klasů, byť i nepražené. Vz více v Čes. 1. XIII. 385. — P., ryba. Vz Ott. XXIII. 771. Pražmo, a, n. = oheň. Dšk. Km. 26. Prcka v VII. 1366. oprav v: prčka. Prčka, y, f. = žabí zárodek. Slov. Sbor. čes. 87. Prdel, e, f., ancha. Rozk. P. 1224., R. 82. Vz Řiť. Prdění, n., bumbus. Bhm. hex. 451. Prděti. Kdo by se prací přetrhl, tomu sluší prdíc zvoniti. Frant. 18. 13. Kdo ne- prdí, ten bzdí, z nikoho to zmok nevynosí. Mus. slov. V. 94. Prdlavka, y, f., vz Řetkev. Prdule, e, prdulička, y, f., vz Frkačka. Prdúsať. Jaj, keď sa to ten prdúsa. Mus. slov. IV. 52. Sr. Prdousiti se ve II. 910. Pře-. Sr. Přepěsnička, Přezámek. Přebábati se za, Priapos' v II 1001. oprav v: Přibábiti. Přebarvení kožní, hyperchromatosis. Ktt. Přebedliti = probděti. — co. Celú noc p. To volajú v okolí Drienčan: noc merať. Mt. S. I. 210. Přebelavý. Škod. II². 109. Přebíditi se. Tu zimu se snad nějak přebiduješ. Strn. Poh. 136. Přehiřmovati koho nač: na jméno Josef. Nár. list. 1885. č. 77. Přebitování, n. = kořisť, praeda. Mam. A. 20a.	Přeblahoslavený. P. křtitel. Pat. Jer. 139. 4. Přebláhovec, vce, m. Msn. II 287. Přebláznivý = stultissimus. P. milost Pat. Jer. 122. 17. Přebojácný. Kká. Sion I. 46. Přeboleti. Nevzpomínej toho, co už p-lo. Jrsk. XIV. 285., XIII. 3., 95. Přebor, u, m. = zápas. Rgl. Přebornictví, n. Jízda o p. Nár. list. 1903. č. 161 13. Přeborník, a, m. = vítěz. Rgl. Přebranie, n., transmigratio. Rozk. P. 1488. Přebudźić = probuditi. Ostrava. Šb. D. 56. Přebujivý, exuberans. Ktt. Přebystře k smrti běžíš. N. Rada 1942. Přebystrý průvodce. Msn. Od. 76. Přebytedlník, a, m. P. pokoje, habitator. Pror. ol. 31b l. Isa. 38. 11. Prebývánie, n., habitatio. Mill. 17. Přebyvatelný, macens. Ev. olom. 72. 145. Přecechtěl Jos. Rup., kn. a spis., 1821. až 1897. Vz Ott. XX. 594. Přecejchovati váhy. Rgl. Přecíditi co: něčí básně (opraviti). Šf. v Pal. Záp. II. 28. Přecik = přece. Haná. Nár. list. 1903. č. 173. odp. Přečesť, i, f. Blahoslavené jmě prziecsti jeho, nomen majestatis ejus. Ž. gloss. 71. 19. Přečistý od čeho. Jehožto tělce p-té bieše od všeho hnisu a nečistoty. Vít. 106^b. Přečitatel, perlector. Rozk. P. 987. Před. Nechoď mi p. oči, lépe: na oči. Dobš. Sbor. I. 85. Předa, sr. Popředy. Předácký = přední. P. řady (v bitvě). Msn. II. 243. Předáčník, a, m. = kdo šije zástěry. Bran- šovice. List. fil. 1902. 250. Předák. P-ci musili mezi robotníky býti při práci nejpřednější a nejpilnější a ostatním dodávati chuti slovem i skutkem. Za to měli některé výhody, dostávali na poledne pivo, směli dříve domů jeti a p. Sá. Pr. m. I. 227. Předati. Často lépe: odevzdati, postoupiti, přenésti na koho, propůjčiti. Nár. list. 30. /9. 1900. 1. Předavka, y, f. Huňatá p. = housenka chlupatá. Slez. Vlasť. I. 193. 2. Předavka. Byla tam p. peněz m.: ode- vzdávka. Věsť. XII. 95. Předbojce, e, m. = přední bojovník. Msn. Od. 174., 279., II. 89. Sr. Předbojovník. Předborník, a, m. = kdo jest před někým ku př. v jízdě. Msn. II. 421. Předdobovosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 175. 13. Předední, n. Kovářovo p. = podstřeší před kovárnou. Val. Čes. 1. XIII. 209. Předek, dku, na. = pivo přímo ze sladu vyvařené. Ott. XIX. 820. Sr. Výstřelek. Předěl, u, m. P. vodní = místo, z něhož tekou vody do různých řek. Ott. XX. 596. Předelháti co komu. Hlk. XI. 300. Předení, n. Vz Ott. XX. 596.