297

Předstižení, n., vz Předstihnouti.

Předstojnicový. P. čásť cíbelová. Ott.
XXI. 1039. P. výměšek, liquor prostaticus,
šťáva p., succus prostaticus. Ott. XX. Výtok
p., prostatorrhoea. Ktt.

Předstojný. P. žláza, prostata. Vz Ott.
XX. 783.

Předstoletí, n. Čch. I. Pov. 84.

Předstoupiti někomu před oči m. jíti
na oči. List. fil. 1904. 454.

Předstředový. P. rýha, Praecentralfurche.
Ktt.

Předstupník, a, m., praevaricans. Ž. pod.
118. 158.

Předsudce. Nebudiž p-cem kdo jiný,
než... Lit. I. 806.

Předsunouti, předsunovati se někam. Stan.
I. 303.

Předsvátkový. P. sezení sněmu. Pokr.
1885. č. 352.

Předvčíden = předvčírem. Volyně. Čes.
1. XIII. 125.

Předvedení, n. P. obviněného. Ott. XX.
613.

Předvědnosť, i, f. = schopnost předvídání.
Hyna. Vz Čad. 115.

Předvěsný vozík u motocyklu. Nár. list.
1904. 182. 13.

Předvětí, n. P. hudební periody. Nejed.
218. Vz Předvěta.

Předvětný. P. útvarnosť (písně). Brt. P.
n. XXI.

Předvojník, a, m. Msn. II. 71.

Předvojsko, a, n. = přední vojsko. Msn.
II. 89.

Předvzkázání, n. Vedle p. mých služeb.
1655. Mus. 1905. 289.

Předvzmachový. P. doba. Nár. list. 1902.
č. 79. 5.

Předzákladí, n. Betonové p. (před trh-
linou v nábřeží). Nár. list. 1904. 187. 2.

Předzaměstknávati, praeoccupare. Ž.
kap. 94. 2.

Předznámosť věci. Sbor. slov. 1901. 151.

Předzříti. Greg. Mus. 1878. 551., List.
fil. XI. 468.

Předzvěstec, stce, m. P. nového směru.
Nár. list. 1886. č. 1.

Předzvěstel, e, m. = předzvěditel. Mš.

Předzvídka, y, f. = Čelní hlídka. Ott.
XX. 613.

Prefát z Vlkanova Oldř. Vz Ott. XX.
614.

Prefirkati, vz Gágor.

Préglgnúť. Dobre prezuj, čo máš p.,
a dobré rozvaž, čo máš povedať. Rizn. 167.

Přehanebně jednati. Kká. Sion II. 168.

Přeháňkový. P. ráno (když se mračna
přehánějí). Rais. Lep. 331.

Přehatovati. R. otc. 21. Vz Přehatiti.

Přehazovalka, y, f. = hra s kaménky.
Vz Čes. 1. XIII. 69.

Prehazovať sukně (měniti, bráti na se
jiné, převlékati se). Slov. Nár. sbor. 1902. 17.

Přehladánie = divadlo, spectaculum.
K tomu velikému p. se sběhli. Pat. Jer.
90. 19.

Přehlodavý. P. útrapy. Msn, Ott. 296.

Přehnaně něco zveličovati. Lit. II. 352.

Přehnaný. P. práva moci otcovské m.:
přílišná, přísná, snad i: krutá. Věst. Xn.
96. Brt.

Prehniť, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 615.

Přehonit m. předhoniti. Kbrl. Džl. 17.

Přehoroucně mi to buší v mozku. Kká.
Sion I. 258. P. milovati. Ib. II. 147.

Přehoroucnělý. P. slova. Nár. list. 1902.
é. 221. odp.

Přehorúcie vdova. Baw. E. v. 2422.

Prehovat. Vlnu p. do barvy. 1675. Sbor.
slov. 1901. 68.

Přehoz, u, m. P. na pohovku. Nár. list.
1903. č. 347. 20.

Přehrádkování, n. = dělení. Toto p.
vadí. List. fil. 1903. 380.

Přehradlice = skříň s přihrádkami. Pohl.

Přehudání, n. Veselé p. ptáků. Jrsk.
XXVII. 169., Jrsk. Pov. 214.

Přehludati. Ptáci mile po lesích přehu-
dali (zpívali). Zvon III. 94. Jrsk.

Přehýbací límec košile, čes. 1. XI. 114.,
XII. 238.

Přehýstel, přehrštel, přehrstle — hrst. Čes.
1. XIV. 51.

Přechlazený. P. látka. Vot. 96.

Přechodník (!), u, m. = akkusativ. Klc. 69.

Přechomejtnouť si co = přehoditi (plášť).
Msn. Od. 219.

Přechrabrý člověk. Škod. II². 38.

Přechudý. P. město, pauperculum. Pror.
ol. 16b. Isa. 10. 30.

Přechumeliti se komu kde. Co se mu
v hlavě p-lo. Rais. Lep. 326.

Přechylování rodu substantiv v podřečí
polnickém. Jména ženská tvoří se od jmen
mužských příponami: klen—klenica. Vz Hoš.
Pol. 114.

Přechytrovati = přelstíti. Baba aji čerta
přechytruje. Čes. 1. XIII. 381.

Přeidealisováný. P. literatura. Věst. XI
314.

Preininger Vlad. Vz Ott. XX. 619.

Preis Kar., prof. a spis., nar. 1846. Vz
Ott. XX. 619.

Preissig Vojt., mal., nar. 1873. Vz Ott.
XX. 620.

Preissler Vojt., spis., nar. 1866.; Jan,
mal., nar. 1872. Vz Ott. XX. 621.

Preissová Gabr., spis., nar. 1862. Vz Ott.
XX. 621.

Přejedina, y, f., pestís. Rozk. P. 1623.,
R. 88.

Přejechać śe = projeti se. Kráľ śe sce
p. Laš. Brt. D. I. 359.

Přéjem: = příjem. Haná. Šb. D. 47.

Přejemnělosť, i, f. = přílišná jemnosť.
Zl. Pr. XXI. 362.

Přejemnělý způsob chování. Lit. I. 545.
P. moralista. Zl. Pr. XXII. 308.

Přejíti co. Nesmím to p. m.: pominouti
toho. Věst. XII. 96. Brt. — abs. Koláče
přešly = překynuly. Us.

1. Prejs na kryt. Vz Falcát,
Přejvoz, u, m. = přívoz. Římov. List.

fil. 1902. 250.

2. Prejz, vz Kůrka.

Překaz, u, m. Bez p-zu. Hus. I. 27.



	297

	Předstižení, n., vz Předstihnouti. Předstojnicový. P. čásť cíbelová. Ott. XXI. 1039. P. výměšek, liquor prostaticus, šťáva p., succus prostaticus. Ott. XX. Výtok p., prostatorrhoea. Ktt. Předstojný. P. žláza, prostata. Vz Ott. XX. 783. Předstoletí, n. Čch. I. Pov. 84. Předstoupiti někomu před oči m. jíti na oči. List. fil. 1904. 454. Předstředový. P. rýha, Praecentralfurche. Ktt. Předstupník, a, m., praevaricans. Ž. pod. 118. 158. Předsudce. Nebudiž p-cem kdo jiný, než... Lit. I. 806. Předsunouti, předsunovati se někam. Stan. I. 303. Předsvátkový. P. sezení sněmu. Pokr. 1885. č. 352. Předvčíden = předvčírem. Volyně. Čes. 1. XIII. 125. Předvedení, n. P. obviněného. Ott. XX. 613. Předvědnosť, i, f. = schopnost předvídání. Hyna. Vz Čad. 115. Předvěsný vozík u motocyklu. Nár. list. 1904. 182. 13. Předvětí, n. P. hudební periody. Nejed. 218. Vz Předvěta. Předvětný. P. útvarnosť (písně). Brt. P. n. XXI. Předvojník, a, m. Msn. II. 71. Předvojsko, a, n. = přední vojsko. Msn. II. 89. Předvzkázání, n. Vedle p. mých služeb. 1655. Mus. 1905. 289. Předvzmachový. P. doba. Nár. list. 1902. č. 79. 5. Předzákladí, n. Betonové p. (před trh- linou v nábřeží). Nár. list. 1904. 187. 2. Předzaměstknávati, praeoccupare. Ž. kap. 94. 2. Předznámosť věci. Sbor. slov. 1901. 151. Předzříti. Greg. Mus. 1878. 551., List. fil. XI. 468. Předzvěstec, stce, m. P. nového směru. Nár. list. 1886. č. 1. Předzvěstel, e, m. = předzvěditel. Mš. Předzvídka, y, f. = Čelní hlídka. Ott. XX. 613. Prefát z Vlkanova Oldř. Vz Ott. XX. 614. Prefirkati, vz Gágor. Préglgnúť. Dobre prezuj, čo máš p., a dobré rozvaž, čo máš povedať. Rizn. 167. Přehanebně jednati. Kká. Sion II. 168. Přeháňkový. P. ráno (když se mračna přehánějí). Rais. Lep. 331. Přehatovati. R. otc. 21. Vz Přehatiti. Přehazovalka, y, f. = hra s kaménky. Vz Čes. 1. XIII. 69. Prehazovať sukně (měniti, bráti na se jiné, převlékati se). Slov. Nár. sbor. 1902. 17. Přehladánie = divadlo, spectaculum. K tomu velikému p. se sběhli. Pat. Jer. 90. 19. Přehlodavý. P. útrapy. Msn, Ott. 296. Přehnaně něco zveličovati. Lit. II. 352.	Přehnaný. P. práva moci otcovské m.: přílišná, přísná, snad i: krutá. Věst. Xn. 96. Brt. Prehniť, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 615. Přehonit m. předhoniti. Kbrl. Džl. 17. Přehoroucně mi to buší v mozku. Kká. Sion I. 258. P. milovati. Ib. II. 147. Přehoroucnělý. P. slova. Nár. list. 1902. é. 221. odp. Přehorúcie vdova. Baw. E. v. 2422. Prehovat. Vlnu p. do barvy. 1675. Sbor. slov. 1901. 68. Přehoz, u, m. P. na pohovku. Nár. list. 1903. č. 347. 20. Přehrádkování, n. = dělení. Toto p. vadí. List. fil. 1903. 380. Přehradlice = skříň s přihrádkami. Pohl. Přehudání, n. Veselé p. ptáků. Jrsk. XXVII. 169., Jrsk. Pov. 214. Přehludati. Ptáci mile po lesích přehu- dali (zpívali). Zvon III. 94. Jrsk. Přehýbací límec košile, čes. 1. XI. 114., XII. 238. Přehýstel, přehrštel, přehrstle — hrst. Čes. 1. XIV. 51. Přechlazený. P. látka. Vot. 96. Přechodník (!), u, m. = akkusativ. Klc. 69. Přechomejtnouť si co = přehoditi (plášť). Msn. Od. 219. Přechrabrý člověk. Škod. II². 38. Přechudý. P. město, pauperculum. Pror. ol. 16b. Isa. 10. 30. Přechumeliti se komu kde. Co se mu v hlavě p-lo. Rais. Lep. 326. Přechylování rodu substantiv v podřečí polnickém. Jména ženská tvoří se od jmen mužských příponami: klen—klenica. Vz Hoš. Pol. 114. Přechytrovati = přelstíti. Baba aji čerta přechytruje. Čes. 1. XIII. 381. Přeidealisováný. P. literatura. Věst. XI 314. Preininger Vlad. Vz Ott. XX. 619. Preis Kar., prof. a spis., nar. 1846. Vz Ott. XX. 619. Preissig Vojt., mal., nar. 1873. Vz Ott. XX. 620. Preissler Vojt., spis., nar. 1866.; Jan, mal., nar. 1872. Vz Ott. XX. 621. Preissová Gabr., spis., nar. 1862. Vz Ott. XX. 621. Přejedina, y, f., pestís. Rozk. P. 1623., R. 88. Přejechać śe = projeti se. Kráľ śe sce p. Laš. Brt. D. I. 359. Přéjem: = příjem. Haná. Šb. D. 47. Přejemnělosť, i, f. = přílišná jemnosť. Zl. Pr. XXI. 362. Přejemnělý způsob chování. Lit. I. 545. P. moralista. Zl. Pr. XXII. 308. Přejíti co. Nesmím to p. m.: pominouti toho. Věst. XII. 96. Brt. — abs. Koláče přešly = překynuly. Us. 1. Prejs na kryt. Vz Falcát, Přejvoz, u, m. = přívoz. Římov. List. fil. 1902. 250. 2. Prejz, vz Kůrka. Překaz, u, m. Bez p-zu. Hus. I. 27.