298

Překážkový závod, běh Nár. list. 1903.
ě. 175. 13.

Prekérní = na náhodě závislý, nejistý a p.
z fr. précaire. Ott. XX. 622.

Překlad z řeči do řeči. P. je prý jako
žena. Žena krásná nebývá věrná a věrná
nebývá krásná; taktéž p. krásný nebývá
věrný a věrný nebývá krásný. — P. vrat
= hořejší klenutá čásť vrat. Vz KP. IX.
319.

Překladárna, y, f., Uibersetzungsbureau.
P. pro jazyk český při správním dvoře.
Nár. list. 1885. č. 108.

Překládka, y, f. = překlad (do let
40tých). Zaniklo. Vin. I. 8.

Překlápěcí kotel. Nár. list. 1904. 138.
9. Vz Překlopný.

Překlápění, n. Pojišťovací zařízeni proti
samovolnému p. Nár. list. 1904. 135. 22.

Překlenuti si nohy tak, že zkoprní.
Litom. 51.

Překlon, u, m. P. v zápase = změna
v jiný stav. Msn. II. 296. — P. slunce. Msn.
Od. 180.

Překloněný, illectus. Ev. ol. 112. 240.

Překlopný vozík cihlářský atd. Vz KP.
IX. 238., Překlápěcí.

Překlopýtati co: cestu. Rais. Lop. 392.

Překlůpek, pku, m. P. u kapsy vesty.
Lišeň. Mtc. 1902. 109.

Překmitati se komu jak. Očka se mu
blýskavě překmitla. Jrsk. V. 150.

Překmitavý. Msn. Hym. 20.

Překmitný čím. Štít p-ný ocelí. Msn.
II. 249.

Překopati. Bojím se všudy kopati, abych
nepřekopal (příliš daleko nekopal). Rozp.
fil. 85.

Překotně prchati. Nár. list. 1903. č. 148.
13. Sr. Překotný.

Překrákorati co = přečísti. Krolm. Čes.
1. XII. 430.

Překrámovati co = přeházeti. Nár. sbor.
VIII. 37., Zl. Pr. XXI. 267.

Překrása, y, f. Msn. Od. 168.

Překresliti co. Lit. I. 571., Pokr. 1885.
č. 349. P. něčí povahu = nadsaditi. Juda 25.

Překřížený jak. Ruce přes prsa p-né.
Tbz. V. 9. 10.

Překřtaltovati co = přetvořiti Grm.
XVIII. Vz Křtalt.

Překrvení, n. Vz Ott. XX. 622. P.
částečné, plethora spuria; domnělé p. těla
po ztrátě větších částí těla, piethora apocop-
tica; p ledvin, hyperaemia renum; p. plic
(krevní zběhlina plic), hypostasis pulmonum;
p. poboční, hyperaemia collateralis; p.
tepenní, hyperaemia activa, arterialis, fluxio,
congestio (nával krve); p. žilní, hyperaemia
venosa. Ktt.

Přetkvúcí = překrásný. Baw. E. v. 1744.

Překutiti. Kutil, kutil, až p-til. Č Lit.
I. 725.

Překvapný = překvapující. P. množství
látky. Mtc. 1904. 49.

Překyseliti co: jídlo, zelí. Vlč. Lit. I.
315.

Přeladně. Pass. 49. 2.

Přelapiti co, anticipare. Ž. kap. C. 76. 5.

Přelejváček, čku, m., hrnec, hrotek Nár.
sbor. VIII. 119.

Přelesklý. P. krzno. Msn. II. 31

Přelet, u, m. V p-tu něco zahlédnouti.
Vrch. Sud. 112.

Přeletěla laštověnka přes ten černý
les, tanec. Vz Brt. P. n. 969.

Přeleželý. P. pivo. Arch. XXI. 484.

Přelis, u, m. Pojízdný p. pákový (v ci-
hlářství). Vz KP. IX. 142. nn., Nár. list.
1904. 135. 22.

Přelopati co kde. Peníze v krčmě p.
(probiti). Slez. Vyhl. II 57.

Přeloudati co = loudavě přejíti. P.
zásep. Rais. Lep. 464. — se kudy: svět-
nicí. Rais. Sir. 52.

Přelouskati co: nějakou knihu = přečísti.
Zl. Pr. XXII. 231.

Přeložení houslí. Rgl.

Přelščenie, n. Alx. B. 1. 36. (MS. ).

Přeluzný. P. tvář, Zr. Let. III. 92., loutna.
Msn. II. 18.

Přemalitký. P. tělo. N. rada. 1447., Baw.
J. v. 411.

Přemam, u, m. Suggestivní p. Osv. 1896.
730.

Přemaniti koho. Slzy ji p-ly. Zr. Nov2.
195.

Přemetavec, vce, m. = kdo se umí přemetati.
Msn. II. 307.

Přemésti se jak. Štít přes rámě se pře-
metl. Msn. II. 277.

Přemetavý vítr. Zvon V. 525.

Přemetka, y, f. = čásť ořechu ručničního,
Schleuderle. Vz Ott. XXII. 55b.

Prémie, vz Praemie.

Přemilostivě někoho napomínati. Kká.
Sion I. 269., II. 213.

Přemilostivý = velmi milostivý. Us.

Přeminutie, n. = pominuti, zahynutí.
Chč. S. II. 158a.

Přemíra, y, f. P. něčeho. Lit. list. XV.
149.

Přemítati co = překonati, vynikati nad co.
Domžl. Rgl.

Přemítka, y, f. = přemítání. P-kou něco
vymísiti. Čad. 21.

Přemlknúti. P-kly sú vlny. Ž. pod. 106.
29. (siluerunt). Kázal p., silentiuin imposuit.
Mill. 54a.

Přemlouvavě. Tím přemlouvavěji při-
pomínala. Zvon V. 553.

Přemnožený = hojný, veliký, nad míru
rozmnožený zastr. Pel. XVIII. Falešní pro-
roci jsú všude p-ní. Chč. S. II. 199^b.

Přemnožný, superabundantissimus. P.
štědrost'. Pat. Jer. 61. 17.

Přemnožství, n. = veliké množství. Baw.
Ar. v. 1962.

Přemohutný požár. Kká. Sion I. 169.

Premonstratenský kněz. 1478. Uč. spol.
1903. II. 22.

Přemoralisovaný. P. literatura. Věst.
XI. 314.

Přemoudře. Pat. Jer. 139. 26.

Přemrštěnkyně, ě, f. Tbz. III. 2. 256.

Přemrštěný člověk, lépe: přemrštilý. Mš.

Přemrštilý, vz předcház. Přemrštěný.