299

Přemysl. Tomáš byl přemysl, mnoho
nemluvil (přemýšlel rád). Tbz. V. 9. 299.

Přemysliti se z čeho. Dloubal tak dlouho,
až se z toho p-slil a pak věk svůj v těžko-
myslnosti skončil. Sá. XX. 97.

Přenačitě byl mu podoben (velmi). Leg.

Přenámilejší, dilectissimus. Pat. Jer.

10. 13.

Přenárodnění, n. P. Slovanů. Koll. (Lit.

II. 191. ).

Prénčik, u, m. = prútík. Orava. Sbor.
slov. IX. 55.

Přeneščasný = přenešťastný. Mill. 22^a.

Prengrecový. P. stříbro. 1513. Arch. XIX.
209.

Přenosil Bohuš, spisov.

Přenositelnost, Uibertragbarkeit. P. ne-
moci. Ktt.

Přeohavný čin. Kká. Sion II. 168.

Přeosudně něco činiti. Kká. Sion II 189.

Prepáčiti. Keď sa mu nepáči, nech si
prepáči. Mus. slov. V. 37.

Přepadek, dku, m. P. při podsívání. Ott.
XXIII. 228.

Přepasadlo, a, n. P. štítu (zbraně). Msn.
11. 96.

Přepaženina, y f. Stůl ve všech svých
p-nách zasténal. Tbz. III. 1. 330.

Přepažený. P. půda (chalupy). Us.
U Stráže: přepařená. List. fil. 1902. 250.
Děloha Částečně p-ná, uterus subseptus. Ktt.

Přepážka, y, f. Hlíza p-ky nosní, abscessus
septi narium, vybočení p-ky nosní, deviatio
septi narium. Ktt.

Přepážkový. P. stěna v srdci. Ott. XXIII.
992a.

Přepěkničký. P. paní. Věst. I. 35.

Přepěna, y, f. = náhřbetník. Ott. XX.
634. - P. mostu činila 27 m. Stan. I. 282.
Sr. Přepora.

Přepěsnicka, y, f. = krásná písnička.

Prepeta, y, m. = repeta, komu jede huba.
Zliv. List. fil. 1902. 250.

Přepláknouti koho čím: žilou (přetáh-
nouti, udeřiti). Zvon IVb254.

Přeplně, plenissime. Žádosť něčí p. na-
plniti. Pat. Jer. 80. 6.

Přeplněk, ňku, m., pleonasmus. Vz Ott.
XIX. 897. Jeho jméno Felix Šťastný nebylo
přeplňkem (byl vždy šťastný). Slavč. Příh. 91.

Přeplostění, n. Rovné p. trámu, šikmé,
klínovité. Vz KP. IX. 284.

Přepodlý = velmi podlý. Jich (mistrů po-
hanských) p. žádání. Kat. 1706.

Přepodobniti. Zvon III. 657. Vz Přepo-
dobiti.

Přepocházeti = znova obcházeti, ream-
bulovati. Ott. XXI. 347.

Přepokrovitelný. Konsistoř ráčila mne
poctíti p-ným dopisem (mne vyznamenáva-
jícím). Vin. I 69.

Přepora, y, f. = barikáda, přehrada. Rgl.

Přepověděti, praedicere. Ev. olom. 26.
59.

Přepozorně slouchati. Kká. Sion II. 80.

Přeprava, vz Převoz (Transport).

Přepravidlovati co. Us. Rgl.

Přeptání, přeptávání. Bylo veliké p. Koř.
-27b. 2.

Přepychově zařízený. Nár. list. 1904.
22. 4.

Přepychový. P. daň. Vz Ott XX. 635.

Přerabjanka, y, f., vz Přerabjanek v I.
Přisp. 313.

Přeřádný otec. K. Otc. U. 1. (Mš. )

Přeradostně. Kká. Sion I. 156.

Přeraziť = proraziti. Slov. Šb. D. 63.

Přeřešiti. Učiněné p, facta revellere.
Fagif. 24a.

Přerhof Heřm., humor., 1831. —1867. Vz
Ott. XX. 636.

Přeřídký, paucissimus. Od p-kých ta
cesta jest vědoma. Pat. Jer. 123. 19.; ra-
rissimus. P. radosť. Ib. 123. 32.

Přeřiekatel, e, m., repetitor. Rozk. P.
986., R. 78.

Přerodění = přerození. Zr. Poes. 21.

Přeroklinatý Olymp. Msn. II. 141.

Přerov, u, m., stagnum. Rozk. P. 300.,
Veleš. 150.

Přeručí = velmi rychlý. Baw. Ar. v.
1411.

Přervání proudu myšlénkového.

Přerychle něco vyznati. Pat. Jer. 133. 3.

Přes = bez. P. toho závdavku na věky
obstojím. Brt. P. n. 603.

Přesbidlo, a, n. = jídlo. Do polovařených
brambor naškube se těsto, to se dovaří a
omastí. Grenadiermarsch. U Čáslavě.

Přesbožný = velmi zbožný. Št. Jes. 106^b.
(Mš. )

Přescelení, n. Z. pod. 40. 10., Rozb.
1842 120.

Přesdenní zimnice. Tk. XII. 145., Zvon
III. 535. Vz Přesdenka v II. 974.

Přesadati, přesednouti, přesedávati - kdy.
Kteří nočním časem mimo nařízení přesedají
(v hospodě déle sedí, než jest dovoleno).
Arch. XX. 508.

Přesilný, fortissimus. P. lev. Pat. Jer.
130. 32.

Přeskakování, n. Hrubý hlas pním z hlasu
hlubokého do tenkého, paraphonia. Ktt.

Přeskový rytíř. Kol. Her. I. 288.

Presl Jan Svatopl. Vz Ott. XX. 640., Lit.
I. 480., II. 870., Tk. Pam. 491.; Karel Bořiv.,
prof. a botan., 1794. -1852. Vz Ott. XX. 644,
Mus. 1905. 127, Tk Pam. 30., 375.

Přesladlosť, i, f. Neduživá p. Jeř. Rom.
básn. 88.

Přeslastně se tvářiti. Rais. Lep. 266.

Přesleknóť se = přesvléci se. Haná.
Hoch. 11.

Přeslib, u, m. Hus I. 268.

Přeslice = tyč, na kterou se upevňuje
předivo, místy kolovrat. Vz Ott. XX. 596.,
597. Sr. Nár. list. 1903. č. 314. 1. (feuill.;
její dějiny). Ta řechtá jako stará p. Ib.

Přeslička, equisetum, rostl. Vz Ott. XX.
645. — P. = slavnosť prádelnic, konala se
obyč. před ostatky. Vz Čes. 1. XI. 79.

Přesličkovitý. P. rostliny, equisetaceae.
Ott. XX. 647.

Přesličník, u, m., casuarina, rostl. Vz
Ott. XX. 647.

Preslopaný = propitý. Slov. Čes. 1. XII.
415.

Přesmaltovati co. Us. Rgl.