300

Přesmeknouti co. Kolem plášť přesmekl
(přehodil) velký. Msn. II 20.

Přesmrdutý, foetidissimus. P. jiskry
z sebe vypouštěti. Pat. Jer. 120. 24.

Přesmúcený. P. matka. Um. rajh. 79.

Přesmýčiti. Kaj se mok p-čí. Vyhl. Slz.
41. Sr. Přesmeknouti II. 977.

Přesmyčka, vz násl. Přesmykovačka. —
P. = smyčka na niti, která se činí na niti,
když se niť kroutí. Ouboč. Rgl.

Přesmykovačka (hádanka) číselní, slovní.

Přesmykování hlásek v podřečí pol-
nickém. Vz Hoš. Pol. 47. P. pádů tamtéž.
Musím bejt žif (živ) z ruky prací (z prací
ruky). Vz Hoš. Pol. 126.

Přesnažně, quam plurimum. Pat. Jer. 37.
17.

Přesně vzato lépe: soudíme-li přísně. Mt.
1904. 394.

Přesouvání daní. Vz Ott. XX. 647.

Přespanilý. P. žena. Kká. Sion II. 50

Přespoľan, a, m. = kdo bydlí přes pole.
Brt. P. n. 820.

Přespoliť co = ukrásti. Rgl.

Přespravedlný, verissimus. Pat. Jer.
122. 8.

Přespřílišný. P. úzkoprsosť. Mus. 1905.
453.

Pressantní, z fr. = naléhavý, nutný.

Pressius Kar. (Přáza). Vz Ott. XX. 650.

Přest, vz Alcepřest.

Přestálosf, i, f. P. dřeva. Vz KP. XI. 40.

Přestatý = přestálý. Nemoc už je p-tá.
Litom. 41.

Přestava, y, f = permutace. Vz Ott.
XIX. 501.

Přestavník, a, m., patriarcha. Rozk. P,
904., R. 77. (Tam přetavník, asi omylem.
Mš. )

Přestavný = mohoucí býti přestaven. P,
rozdružovací válec. Nár. list. 1905. 131. 21.

Prestige. Ještě: kouzlo, půvab, lesk, vliv,
neobyčejná vážnosť Ott. XX. 652.

Přestih, u, m. P. u hlavní střechy. KP.
IX. 349.

Přestkvúcí, candidibsimus. P. vyšívání,
Pat. Jer. 83. 30., rúcho. Ib. 138. 23.

Přestrádati bídy. Msn. Od. 113.

Přestrach, u, m. Měli dosti p-chu = strachu.
Baw. Arn. 3677.

Přestrašenosť, i, f. Chorobná p., Pan-
phobie. Ktt.

Přestřelka, y, f. = krátký boj zbraněmi
palnými. Vz Ott. XX. 652.

Přestrůj = přistroj. Mor. Šb. D. 44.

Přestup, u, m., smilax, Stechwinde, rostl.
Vz Ott. XXIII. 510.

Přestúpiti = přestoupiti.

Přestupovitý. P. či chřestovité rostliny,
smilaceae. Sr. Ott. XXIII. 509.

Přestvořiti koho. Kom. Did. 29.

Přestvůrný = přeumělý. P. dílo. Msn.
II. 346.

Přesvozní řetěz. 1512. Arch. XIX. 83.

Přesvůdný. P. kouzlo. Zr. Kom. 137.

Přeščerbiti co komu = proti jeho vůli,

chuti něco udělati. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII.
89. Sr. Ščerbiti.
Přeširoký. P. cesta. Pat. Jer. 123. 22.

Přešívaný límec (štepovaný). Val. Čes.
1. XI. 114.

Přešotořiť se někam = dostati se. Haná.
Hoch. 129.

Prešov, a, m., město stoličné v Šarišsku.
Vz Mus. slov. VIII. 16.

Přeštědře, largissime. P. napojiti. Pat.
Jer. 139. 16.

Přešupovati co: čapku (se strany na
stranu). Jrsk, XXVIII. 1. 311.

Přetáhnouti, přetahovati co: sukno =pře-
táčeti na válci zavěšeném nad kotlem s va-
řící barvou kučemelovou tak, že jeden konec
spoušti se do barvy a za ním sukno dál až
ke druhému konci, načež točí se zpět zase
tak. Val. Čes. 1. XI. 96.

Přetavník v II. 985. dle Mš. asi omylem
m. přestavník. Vz toto.

Přetěhotnění, n., superfoecundatio, Uiber-
schwängerung. Ktt.

Pretenciosní = domýšlivý, osobivý, prae-
tentiös. Nár. list. 1904. 154. 13.

Přetěžování, n. P. školní mládeže. Vz
Listář 9.

Přetínek, nku, m. = čárka (dělící věty).
Rais. Zap. vlast. 141.

Přetínka, y, f. = náčiní dráteníků. Kál.
Slov. 16.

Pretovaný s čím. Štika p-ná s cibulí.
Jrsk. XII. 302.

Přetřasadlo, a, n., vz Mlátička.

Přetráti zz přetrvati, permanere. Za chvíli
někde p. Pat. Jer. 63. 12.

Pretříbení, n. = napravení. P. pohřešků.
Krok. I. d. 142.

Přetržník, nátržník, u, m., potentilla tor-
mentilla. Vz Ott. XX. 655.

Prettner M., spisov.

Přetučnělosť, i, f., mazotok, Schmeerfluss,
seborrhoea, fluxus sebaceus. Ktt.

Přetulmačiti, il, en, ení = přetlumočiti.
Wtr. Str. 34.

Přetvorce, e, m., dissimilator. Mam. A.
19b. Vz násl.

Přetvořevnik, a, m. = přetvářník. Rozk.
P. (Mš. ).

Přetvrdě. List. fil. V. 227.

Přetykač, vz Přepykač.

Přeumělůstkovati co. Msn. Od. II.

Přeúzký. P. cesta. Pat. Jer. 123. 19.

Převálcovati štěrk = válcem přejeti. Hoch.
120.

Převalchovati co. Kázání kněze p. (pře-
třepati). 1604. Čes. 1. XIII. 352.

Převážně, vorwiegend. Má příznivce p-ně
v třídách mládeže. Pokr. 1884. č. 323. P.
v dobrém pracovati. N. rada. 960. Sr. Pře-
vládne.

Převědění, n. Božské p. jemu přeje.
Alxp. 53. (List. fil. VI. 243. ).

Převěhlasný pokoj. Baw. Ar. v. 2708.

Převěsek, sku, m. P. paní (šat svrchní).
Jrsk. XIII. 3. 63.

Převěvač, e, m. Mlatec p. (který čisti
obilí). Msn. II. 88., Škod. II ². 99.

Převis, u, m. Us. Rgl.

Prevít, u, m. P. daleko od smetí neletí;
P. neřádem prosypanej (nadávka). Litom.
74. 75.