301

Prevládně, überwiegend. Vycházky směru
p. botanického. Pokr. 1885. č. 150. Sr. Pře-
vážně.

Převlaka také = přenášení člunu z řeky
do řeky blízké. Vz Ott. XX. 656.

Převlášče = zvláště. Rozb. 1845. 61.

Převlečník, u, m., dle Vod. lépe: svrchník.

Převlekač, e, m. místo: svrchník. Věst.
XII. 96. Brt. Sr. Převlečník.

Převod, u, m. P. ve strojnictví, Uiber-
setzung8verhältniss. Vz Ott. XX. 657. — P.
Nesměli žádati p-du (průvodců u ukazova-
telů cest). Vlasť IX. 39. Sr. I. Přisp. 314.

Převodka, y, f. = druh podpory ve
stavitelství a truhlářství. Vz KP. XI. 80

Převodový. P. mechanismus. Nár. list.
1905. 1. 18.

Převolati = překřičeti. — koho čím:
modlením. Chč. S. I. 74b.

Převoněný = přeparfumovaný. P. bytosť.
Rgl.

Převratka. Buď poslušen otce i matky,
ač chceš zbýti zlé převratky. Baw. Ezop.
1396. Sr. Převratek, Převrat.

Převřehnouti se = převrhnouti se. U Ne-
lahozevsi. Wtr.

Převrhlík, a, m. = renegát. Šb. (Mtc.
1905. 247. ).

Převzíti co, často také: ujmouti se čeho,
přejmouti co, Mš.

Převzmilelý. P. boží matka. Vít. 29b.

Přezačiti = obchodovati s přízí ručně pře-
denou. Čes. I. XIII. 134.

Přezámek velmi krásný zámek. Vlasť. L 35.

Přezdisko, a, n. = převzdívka. Haná.
Hoch 57.

Přezdívka, y, f. P. při stavbě. KP. IX.
289.

Přezdolný. P. srdce ho ponuklo bojovati.
Msn. II. 120.

Prezeradlo, a, n. = zrcadlo. Spiš. Sbor.
slov. IX. 51.

Přezimování, n. Vz Ott. XX. 661.

Přezírání, n. Velkomyslné p. Nár. list.
1904. 356. 17.

Přezka, y, f., feruncula, Schnalle. Bhm.
hex. 541., Baw. Arn. 3045.

Přezkoušeti koho. Nár. list. 1903. č. 243.
13.

Přezkušený = příliš zkušený. P. dívka.
Hlk. IX. 296.

Přezloba, y, f. = veliká zloba. Msu. Od.
265.

Přezmatený. P. spleť. Kká. Sion. II. 43.

Přezmen. Sr. Ott. XX. 661.

Přeznojný. P. spara, xav{icc. Msn. II. 98.

Přezný = z příze, přízový, přízný. P. zá-
věs, Kká. Sion II. 56., ubrus, trh, zásoba.
Nár list., 1902. č. 233. 15., 1903. č. 144. 5.

Přezový = z příze, vz předcház. Přezný.
P. košile. Val. Čes. 1. XII. 318.

Přezpěv, u, m., accentus. Mam. F. 85^b. 2.

Přezprzněný hřích. 1561. Frant. 34. 10.

Přezpupný. P. slova. Škd. Od. 62.

Prezuvky, pl. f., nedobré slovo, neboť
p. mohou býti jenom střevíce, které pře-
zouváme; přezouvati však neznamená nikdy
obouvati přes jedny střevíce druhé. Vz
Věst. IX. 37. Ale užívá se toho slova vůbec.

Přezvědný. P. osoby. Vz Ott. XX. 662.

Přežádající, peroptatus, přežádoucí. P.
viděnie. Pat. Jer. 69. 20.

Přežalostně něco zahubiti. Müll. 29.

Přeždimovati co kde. Čapku v pravici
p. (ostýchavostí ždímati, žmoliti). Tbz. III.
1. 214.

Přežezný oheň. Jiř. brn. 273. (Krok. 1891.
392. ).

Přežitek, tku, m. Nár. sbor. VIII. 151.

Přežitkový material. Nár. sbor. VIII. 151.

Přežívavec, vce, m. = přežvýkavec, rumi-
nans, sudoprstý ssavec s 3—4 odstavci ža-
ludku. Vz Ott. XX. 662.

Přeživořiti co: den. Jlnk. Jas. I. 127.

Přežvahnání, n., multiloquium. Rozk. P.
1355., R. 84.

Přežvatlati co. Lid to přežvatlává (o tom
mluví). Slád. Tříkr. 11.

Přežvýkavec, vz Přežívanec.

Přežvykování, n., ruminatio, Wieder-
kauen. Ktt.

Prha, y, f., arnica. Vz Ott. XX. 663.

Prhlava, y, f. = prhlinka, urtica, dioica.
Vz Ott. XX. 663.

Prchání, n., furor, prchlosť, vztek. Hněvem
a p-ním zažžen jest. Pat. Jer. 126. 16., Pel.
XVIII.

Prchavka, y, f. Mam. F. 71b. Sr. Prchavec.

Prchlík, u, m., rostl. Vz Mák vlčí (na
konci).

Prchníly = zánět kůže v ohbí spěnačky.
Vz Ott. XX. 663., Prchniely v II. Přisp.

Prchnouti po kom. Dobyv meče prchl
po něm (hnal se). 1513. Arch. XIX. 213.

Priadka, y, f., dravý pták, pustovka, der
Thurmfalke. Sb. sl. 1901. 155., VIII. 140.

Přibádati, affabulare. Mam. F. 85^a. 2.

Přibalansovati k někomu = přibelhati
se. Čch. Kv. 27.

Přibarvení. Fantastické, tragické, osobní
p. Nár. list. 1885. č. 71., 1903. č. 141. 13.,
č. 291. 13. P. tonu. Us.

Přibásniti co komu, co k čemu. Pokr.
1884. č. 323.

Příběhopamátný. P. řeč. 1779. H. Jir.
Mýto.

Přiběžeti. Přiběželi pastýři do Betlema.
Kld. II. 292. Vz Přiběhnouti.

Přibík Jan, učit. a spis., 1811. —1883.;
Jos., hud. sklad., nar. 1855. Vz Ott. XX.
665., Lit. II. 409.

Příbitek, tku, m. = život, vita. Na svém
p-tku sú se pohoršili. Pat. Jer. 25. 35. Vedú
p. svój, dies suos. Ib. 30. 30

Přibívati = přibíjeti. Kbrl. Džl. 16. Sr.
násl.

Přibivovati co. Když zámek přibivuje =
přibíjí. Dšk. Km. 54.

Přibližňovati = přibližovati. Ž. wit. 148.
14.

Přibočený čemu. Rozsochy vrchu p-né.
Zl. Pr. XXI. 122.

Přibočiti co k čemu = přiřaditi. Hanka.
Lit. 1. 868.

Příbor, město = osada při boru. Hoš.
Pol. 115. — P. Stůl na p-ry (vyobraz. ).
KP. XI. za str. 96.