303

Přiemluva, vz Přímluva.

Přiemný, vz Přímný.

Přiemý, vz Přímý. Mill. 27a.

Přienozod, multipes. Rozk. R. 64. Rozk
P. 354.: přienozed.

Priepadliska, hora v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1900. 153.

Přiepis, vz Přípis.

Přiepora, vz Přípora.

Prieramenica, e, f. = plecnik, příramek.
Liptav. Sbor. slov. IX. 45.

Přierov, vz Přírov.

Priesen, vz Přísež.

Prieslop, a, m., vrch v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1901. 40.

Přieslovie, vz Přísloví.

Přiesnosť, vz Přísnosť.

Přiesný, vz Přísný.

Přiesol, u, m., salsuco. Rozk. P. 901.

Přiestrach, vz Přístrach.

Přieštie, vz Příští.

Přietel, vz Přítel.

Přietelný = přátelský. P. dar. Alb. 12b.

Přieval = příval (potopa). Pel. XIX.

Prievalec, lce, m. = přesmyk. Kál. Slov.
85. P. = nějaký útvar krajiny (jako jsou:
priesmyky, vrchoviny a p. ). Sbor. slov.
VIII. 66

Přievozník, vz Přívozník.

Přiezlivý. Rozk. R. 78.

Přieznivý, fautor. Rozk. P. 1006., Lék.
B. 24b. Sr. Příznivý.

Přieže, e, f., colisra. Rozk. P. 2431.

Přififlovati koho = fintiti, strojiti. Baba
přififluje dcerku. Rokyc. Post. 108b.

Přifučeti = fuče přiletěti. Brt. Čít. 190.

Přihaněti komu = kárati ho. Až jemu
p. Ježíš p-něl z toho řka. Chč. S. II. 165a.

Přiharašiti. P-šil vůz (rachotě přijel).
Jrsk XIII. 3. 45.

Přihleděti si = přivydělati si. Branšo-
vice. List. fil. 1902. 251.

Přihlídati si, vz Přihlédnouti.

Přihloupej = přihlouplý. Hoš. Pol. 141.

Přihlouple mluviti. Jrsk. VI. 1. 182.

Přihltiti, absorbere. Mam. F. 85^b. 1.

Přihluchlec. Nár. list. 1901. Č. 280. l.

Přihnati se jak. P-la se jako vichřice.
Spáč. 78.

Přihnědlokoží = mající přihnědlou kůži.
Msn. Od. 242.

Přihnouti co jak. Vítr jedle až k zemi
přihýbal. Vyhl. II. 293

Přihodilý. Věc z neštěstí p-lá. Čes. 1.
XIII. 384

Přihoditi se někomu = přidružiti se.
Pel. XIX.

Přihořknouti komu kde proč Víno
mu v ústech p-klo (leknutím). Tbz. III 1.
149.

Příhorský netvor. Škod. II. ² 10.

Přihranatělý. P-. dřevo. Nár list. 1901.
č. 352.

Prihrbený čím: lopotou. Zvon III. 29.

Přihrejzati = přihryzovati, přikusovati.
P. chléb ku kávě. Litom. 51.

Přihrkotati. Vůz p-tal (přijel hrkotaje).
Jrsk. XXIX. 149.

Přihrnovač, e, m. P. obilí (náčiní). Nár.
list. 1903. č. 136. 9.

Přihrouble si vésti. Lit. I. 586.

Přihvizdovati k čemu. Hlk X. 47.

Přihyzditi koho. Mš.

Přichlípiti co. Zajíc sluchy přichlipuje.
Zl. Pr. XXII. 326.

Přichňapiti co komu = chytiti, chňap-
nouti. Mus. slov. IV. 51.

Příchopnosť, i, f., habitus. Mam. A. 24b.

Příchoze. Ty sám pútnik jsi neb p. do
Jeruzalema. Chč. S. L 109a.

Přichraptěle mluviti. Zl. Pr. XXI. 62.

Přichraptělý hlas. Jrsk. XXVIII. 1. 91.,
Rais.

Přichraptiti se komu. Hlas se mu náhle
p-til (stal chraplavým). Zl. Pr. XXI. 519.

Přichvatiti. Když se búdy boří, lépe
z nich utéci, než dáti se jim p. Rozb. 1845. 10.

Přichvílení, n. Malichné p, momentum.
Mam. A. 29a.

Příchyl, u, m. = přichýlení. Rgl.

Příjemství, n. = přijímání, uchováváni
někoho (zlodějů a p. ). Jrsk. VIII. 3. 437.

Příjezda, y, f. Bývají tam jen p dou
(jen tam přijíždějí, nebydlí tam). 1582. Mus.
1905. 426.

Příjice, e, f., syphilis, lues venerea, Lust-
seuche. Vz Ott. XX. 682. -684. P. koneční-
ková, Rectumsyphilis, Mastdarmsyphilis. P.
kožní, syph. cutanea, syphilides; léčba p-ce,
syphilisatio. Ktt.

Příjičný. P. nákaza (přijice), lues syphili-
tica; p. uzlík hlivový, tuberculum syphili-
ticum, syphiloma; p. vřed nehtový, par-
onychia syphilitica; p. zánět oka, ophthalmia
syphilitica; p. zánět prstů, palců, dactylitis
syphilitica; p. zánět sliznice průdušniční,
tracheitis syphilitica; p. uzel na kosti, tophus
syphiliticus, dolores osteocopi. Ktt.

Přijíti s inft. Přišlo jim dávat do peci
(musili dávati). Hoš. Pol. 128.

Přijitý = přišlý. Byla jsem p-tá z kostela,
když svatba již byla odjetá (už odjela).
Litom. 41.

Příka, y, f. Na příku někomu něco udě-
lati = na příč, na vzdory. Val. Čes. 1. XI.
322. IX. 464.

Přikáceti co: kameny, subvolvere. Gl.
roudn. 22a.

Přikaliti se komu čím. Radosť se jí
p-la steskem. Zl. Pr. XXI. 567.

Přikapati někam k večeři = přijíti
(zhruběle). Val. Čes. 1. XI. 94.

Přikazovací řízení. Nár. list. 1903. č. 134.
25. č. 161. 14.

Příklad. Dobrý p. aj v zlom dome je
dobrý. Rizn. 169. P. zlý a nepotrestaný pů-
sobí nakažlivěji než mor. Tbz. V. 1. 296.
Najlepším řečníkem je príklad. Sbor. slov.
VIII. 88.

Přikládací stroj na len. Ott. XX. 605.

Přiklepati, přiklepnouti co k čemu. Jrsk.
XXVI. 345.

Přiklesovat = zavěšovati. U vážiska se
přiklesuje jen jedna rozporka. Hoš. Pol.
149.

Přiklévánie, n., agglutinatio. Mam. V.
Menčík píše: překlévání. Sr. Přiklíčnánie.



	303

	Přiemluva, vz Přímluva. Přiemný, vz Přímný. Přiemý, vz Přímý. Mill. 27a. Přienozod, multipes. Rozk. R. 64. Rozk P. 354.: přienozed. Priepadliska, hora v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1900. 153. Přiepis, vz Přípis. Přiepora, vz Přípora. Prieramenica, e, f. = plecnik, příramek. Liptav. Sbor. slov. IX. 45. Přierov, vz Přírov. Priesen, vz Přísež. Prieslop, a, m., vrch v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 40. Přieslovie, vz Přísloví. Přiesnosť, vz Přísnosť. Přiesný, vz Přísný. Přiesol, u, m., salsuco. Rozk. P. 901. Přiestrach, vz Přístrach. Přieštie, vz Příští. Přietel, vz Přítel. Přietelný = přátelský. P. dar. Alb. 12b. Přieval = příval (potopa). Pel. XIX. Prievalec, lce, m. = přesmyk. Kál. Slov. 85. P. = nějaký útvar krajiny (jako jsou: priesmyky, vrchoviny a p. ). Sbor. slov. VIII. 66 Přievozník, vz Přívozník. Přiezlivý. Rozk. R. 78. Přieznivý, fautor. Rozk. P. 1006., Lék. B. 24b. Sr. Příznivý. Přieže, e, f., colisra. Rozk. P. 2431. Přififlovati koho = fintiti, strojiti. Baba přififluje dcerku. Rokyc. Post. 108b. Přifučeti = fuče přiletěti. Brt. Čít. 190. Přihaněti komu = kárati ho. Až jemu p. Ježíš p-něl z toho řka. Chč. S. II. 165a. Přiharašiti. P-šil vůz (rachotě přijel). Jrsk XIII. 3. 45. Přihleděti si = přivydělati si. Branšo- vice. List. fil. 1902. 251. Přihlídati si, vz Přihlédnouti. Přihloupej = přihlouplý. Hoš. Pol. 141. Přihlouple mluviti. Jrsk. VI. 1. 182. Přihltiti, absorbere. Mam. F. 85^b. 1. Přihluchlec. Nár. list. 1901. Č. 280. l. Přihnati se jak. P-la se jako vichřice. Spáč. 78. Přihnědlokoží = mající přihnědlou kůži. Msn. Od. 242. Přihnouti co jak. Vítr jedle až k zemi přihýbal. Vyhl. II. 293 Přihodilý. Věc z neštěstí p-lá. Čes. 1. XIII. 384 Přihoditi se někomu = přidružiti se. Pel. XIX. Přihořknouti komu kde proč Víno mu v ústech p-klo (leknutím). Tbz. III 1. 149. Příhorský netvor. Škod. II. ² 10. Přihranatělý. P-. dřevo. Nár list. 1901. č. 352. Prihrbený čím: lopotou. Zvon III. 29. Přihrejzati = přihryzovati, přikusovati. P. chléb ku kávě. Litom. 51. Přihrkotati. Vůz p-tal (přijel hrkotaje). Jrsk. XXIX. 149.	Přihrnovač, e, m. P. obilí (náčiní). Nár. list. 1903. č. 136. 9. Přihrouble si vésti. Lit. I. 586. Přihvizdovati k čemu. Hlk X. 47. Přihyzditi koho. Mš. Přichlípiti co. Zajíc sluchy přichlipuje. Zl. Pr. XXII. 326. Přichňapiti co komu = chytiti, chňap- nouti. Mus. slov. IV. 51. Příchopnosť, i, f., habitus. Mam. A. 24b. Příchoze. Ty sám pútnik jsi neb p. do Jeruzalema. Chč. S. L 109a. Přichraptěle mluviti. Zl. Pr. XXI. 62. Přichraptělý hlas. Jrsk. XXVIII. 1. 91., Rais. Přichraptiti se komu. Hlas se mu náhle p-til (stal chraplavým). Zl. Pr. XXI. 519. Přichvatiti. Když se búdy boří, lépe z nich utéci, než dáti se jim p. Rozb. 1845. 10. Přichvílení, n. Malichné p, momentum. Mam. A. 29a. Příchyl, u, m. = přichýlení. Rgl. Příjemství, n. = přijímání, uchováváni někoho (zlodějů a p. ). Jrsk. VIII. 3. 437. Příjezda, y, f. Bývají tam jen p dou (jen tam přijíždějí, nebydlí tam). 1582. Mus. 1905. 426. Příjice, e, f., syphilis, lues venerea, Lust- seuche. Vz Ott. XX. 682. -684. P. koneční- ková, Rectumsyphilis, Mastdarmsyphilis. P. kožní, syph. cutanea, syphilides; léčba p-ce, syphilisatio. Ktt. Příjičný. P. nákaza (přijice), lues syphili- tica; p. uzlík hlivový, tuberculum syphili- ticum, syphiloma; p. vřed nehtový, par- onychia syphilitica; p. zánět oka, ophthalmia syphilitica; p. zánět prstů, palců, dactylitis syphilitica; p. zánět sliznice průdušniční, tracheitis syphilitica; p. uzel na kosti, tophus syphiliticus, dolores osteocopi. Ktt. Přijíti s inft. Přišlo jim dávat do peci (musili dávati). Hoš. Pol. 128. Přijitý = přišlý. Byla jsem p-tá z kostela, když svatba již byla odjetá (už odjela). Litom. 41. Příka, y, f. Na příku někomu něco udě- lati = na příč, na vzdory. Val. Čes. 1. XI. 322. IX. 464. Přikáceti co: kameny, subvolvere. Gl. roudn. 22a. Přikaliti se komu čím. Radosť se jí p-la steskem. Zl. Pr. XXI. 567. Přikapati někam k večeři = přijíti (zhruběle). Val. Čes. 1. XI. 94. Přikazovací řízení. Nár. list. 1903. č. 134. 25. č. 161. 14. Příklad. Dobrý p. aj v zlom dome je dobrý. Rizn. 169. P. zlý a nepotrestaný pů- sobí nakažlivěji než mor. Tbz. V. 1. 296. Najlepším řečníkem je príklad. Sbor. slov. VIII. 88. Přikládací stroj na len. Ott. XX. 605. Přiklepati, přiklepnouti co k čemu. Jrsk. XXVI. 345. Přiklesovat = zavěšovati. U vážiska se přiklesuje jen jedna rozporka. Hoš. Pol. 149. Přiklévánie, n., agglutinatio. Mam. V. Menčík píše: překlévání. Sr. Přiklíčnánie.