304

Pŕiklíčnánie, n. Počátek viery jest k Bohu
p., agglutinari. B. olom. Eccles. k. 25. (Jir. ).
Sr. Přiklévánie.

Přiklopiti co kam. Oči k zemi přiklo-
poval. Wtr. Min. 40.

Příklopný, vz Kbelíkový.

Přiklopýtati, přiklopytnouti kam s kým.
Tu mušketýři naň s rychtářem p-tli. Zvon
III. 390.

Příkloubní kůstka, os sesamoideum. Ktt.

Pŕikluditi = připraviti. Myška stuol p-di.
Baw. Ezop. 650. (str. 70. ).

Přikoliti koho = ke kolu přivázati. Tbz.
V. 4. 349.

Příkop. Vz Příkopy.

Příkopník, a, m., acilius. Vz Potápník.

Příkopy. Na Příkopech v Praze. Čch. Kv.
65. Okolo Starého mesta po P-pích. Čes. 1.
XII. 467. Shon lidí z P-pů byl tu veliký.
Jrsk. XX. 2. 336. Slavný vjezd přes Pří-
kopy. 1732. Uč. spol. 1905. IV. 3. Tk. Pam.
má: Příkopy, I. 491. Šli jsme přes Příkop.
Ib. I. 28 Hostinec na P-pě. Tk. Pam. I. 223.,
227.

Příkoření, n. Mark. Sr. Příkoř.

Příkořiny. Činiti někomu p. Wtr. Str.
205.

Příkraj, e, m. = příkrají (místo při kraji
na př. lesa). Us. Mš, Msn. Od. 134.

Příkřič, e, m. = kdo příkří, hříšník. Chč.
olom. 232a.

Příkrovysedlý. P. skalovina. Msn. Od.
195

Přikryl Kar., kn. a spis., 1718. —1785.;
Ondř., spis., nar. 1862. Vz Ott. XX. 687.

Přikryt, u, m., tegimen. Fagif. 38a.

Přikryvadlo, a, n. = fafrnoch, vz Kol.
Her. I. 416., Uč. spol. 1903. XIII. 8.; po-
klička, zátka. Zach. Test. 149.

Přiláskati se ke komu čím: sladkými
slovci. Msn. II. 17.

Přílba. Mš. tohoto slova nezamítá.

Přílbatka. Sr. Ott. XX. 687.

Přílbokmitný Ares. Msn. II. 401.

Přílbolihotný Hektor, xcď>íOKo^vat^g. Msn
II. 93

Přilehni (lbový) sval, musculus epicranius.
Ktt.

Přiledvinový tuk. Msn. II. 385.

Přiléhavě něco přibrati. Lit. II. 712.

Přilénati se, exuberare. Mam. F. (Mš. )

Přílep, u, m. P. zpryšťovací, vesicatorium.
Ktt. Vz Přílepek v VII. 472.

Přílepek, pka, m. = chasník řeznický.
Neveklov. List. lil. 1902. 251.

Přilepiti. P-lo se mu to (ukradl to).
Vlasť. I. 234.

Přílepka, y, f. Mnozí žáci odnesli si
(jim ve škole) vlepenou p-ku (nadávku) do
obecného života (byli po ní i později jmeno-
váni). Jakb. Mar. 15.

Přilezenec, vz násl. Přileženec.

Přilezlík, a, m. = přistěhovalec. Rais.
Lep. 46. Sr. Přilezlec v VIL 1369., Přile-
zenec.

Přileženec v VII. 472. oprav v: Přilezenec.

Přilíplý. P. připomenutí. Čad. 97.

Přilísaný = přihlazený. Mart. S. Ind.
234.

Přílišiti. Kde p-šil hřích, tu... Mat. Šf.
74.

Příliv moře. Vz Plutí.

Přilnutí, n., fiscarium. Rozk. P. 2529.
(o lovu).

Příloh, u, m. = nevzdělaná ovocná za-
hrada, do níž se ukládá také různé hospo-
dářské nářadí. Litom. 51.

Přiložitý = přiložený. Ti s ručnicemi a
p-tými kohoutky naň se valili. Faust. 112.

Příložka, y, f. Dřevěná p. v oknech (po-
klopka). Ott. XX. 24. Sr. Poklopka. P. vedle
předložka = předložka, praeposice. Klc. 70.

Príložný. P. pravítko. Ott. XXII. 444.

Příludek, dku, m. = zákop při obléhání
pevnosti. Ott. XVII1. 549.

Přilúditi, vz Přilouditi.

Přimáčknutý. Paní S., žena tichoučká,
byla do šerých koutů svého bytu ptá zlým
nějakým tajemstvím své minulosti. Zvon IV.
54.

Primadonna, y, f. =; první zpěvačka
operní a dramatická, která zpívá úlohy prv-
ního řádu. Ott. XX. 689.

Příměna, y, f. = proměna. Post. mus.

Prímerie, n. = vhodná příležitosť, sluš-
nosť, etiketta. Liptov. Sbor slov. IX. 44.

Přímět, u, m. = zánět prstu. Vz Ott XIX.
139., Vidlák.

Přímětník, u, m., senecio jacobea, rostl.
Vz Ott. XXII. 855.

Přímětovitý, puchýřkovitý, phlyctaenu-
loides. Ktt.

Přímezný, affinis. Mš.

Přimhouřeně. Jen p. něco viděti (málo).
Hlk. X. 346.

Přimihnouti se komu. To se jí p-hlo,
když klečela před křížem u cesty (na mysl
připadlo); Zamítla myšlénku se přimihnuvší.
Zvon III. 656., 498.

Přimístiti = přistavili. — co: křeslo.
Msn. Od. 317.

Přimíšení, n. = příměšek. Bez p. zřenie
míti v Buoh. Chč. S. I. 30a.

Primitivism-us, u, m., z lat. Drsný p.
Nár. list. 1904. 356. 13. P. citového nazírání,
z lat. Zvon V. 596.

Primitívnosť i, f. = původnost, z lat.
P. věci. Čes. 1. XIV. 320.

Přimknouti co kam: bradu v močál.
Msn. Hym. 85.

Přímlsek, sku, m. Tk. Pam. I. 70.

Přimodralý prouh pod očima. Dost. Poh.
82.

Přímoletý oštěp. Msn. II. 384.

Přímopásový nosič u příhrad. Ott. XX.
679b., Nár. list. 1901. č. 269.

Přímoří, n. Čas. p. (moru). 1607. Schulz
54.

Přímotěn, tne, f., capania. Sr. Ott. XX.
693.

Primovka, y, f., hud. nástroj. Rgl.

Přímovlasec, sce, m = šurpek, ortho-
trichum, rod mechu. Vz Ott. XVIII. 899.,
XX. 693.

Přímovlnitý. P. pila, gerade Wellensäge.
Ktt.

Přimračelý. P. Praha. Pokr. 1885. č. 349.

Přímračný pohled. Us. Rgl.