305

Přimraženosť, i, f. Škd. F. 137.

Přimřić oči (přimhouřiti). Ostrava. Šb.
D. 61. Sr. násl. Přimžiti.

Přimrknouti k čemu. Lida k němu zvě-
davě p-kla (přihledla). Wtr. Str. 28.

Primuliuový. P. barvivo. Vz Ott. XX.
693.

Přímý. P. řeč: Pověděl, že mám 300 zl.
u p. Antoše; Pověděl, že provedu na tě
bratrem svým; A on řekl, že neumím (1512).
Arch. XIX. 74., 79., 98. P. řeč v podřečí
polnickém. Vz Hoš. Pol. 131

Přimykatel, e, m. Osv. 1896. 373.

Přimžiti oči = přivříti, přimhouřiti. Světz.
1882. 554.

Přimžitý. P. oči (přimhouřené). Val. Čes.
1. XII. 275. Sr. Přimžiti.

Přinadržeti se, inniti. Ev. olom. 44. 89.

Přinapití, n. Při větším p. Zvon III.
107. Wtr.

Přinapíjeti se. Frant. 13. 7.

Přinapitý jak: do nerozumu Zl. Pr.
XXI. 14.

Přinděl, vz násl. Přindil. Vyhl. II. 194.

Přindil, u, m. = poutce (na hlavě). Val.
Čea 1. XI. 116. Sr. Bruzda.

Přinosí, n. = dřevo pod náhradníkem.
Dšk Km. 6.

Přinositi, vz Přinésti.

Přinouti. Zuno přinula, impulit. Gl. roudu.
l^b. Asi m.: přinutila, přinukla. Mš.

Přiobmeškati co. Arch. XXI. 241.

Přiohnouti co. Za tím účelem přiohnul
si i vlastní povahu (drobet ohnul, změnil).
Slád. Cor. 179.

Přiopilý čím: radostí. Zvon III. 708.

Přiorávač, e, m Patentní p. do chmelnic
s přední hárkou. Nár. list. 1904. 135. 22.

Připadati. Praha p-la mu, lépe: zdála,
podobala se mu. Mtc. 1904 394.

Připáditi = přiběhnouti, —kam: k místu.
Msn. II. 433.

Připálenosť, vz násl. Přípalnosť.

Připáliti čemu. Pakli bude rána na přič,
tehdy musíš ráně p. Rhas. E. IV. II.

Přípalnosť. Živly vší své p-sti zbaviti.
Zach. Test. 27., 83. Na str. 84. připálenosť.

Přípasek, sku, m. Budel dosáhna korda
z p-sku. NB. č. 106.

Přípastně. Chléb jsi tu na oltáři p. Pat.
Jer. 57. 17.

Připatrat se = připravovati se. Spiš.
Sbor. slov. 1901. 85.

Připěnáček, čka, n. = klíště, připěnák
Zvon II. 598.

Přípěrný. P-ná či operná hlava nýtu.
Vz Ort. XVIII. 518.

Připevňovač, e, m. P. na kosy. Nár. list.
1903. č. 139. 5.

Připicnouti: = přimrsknouti, také drobet
picnouti. Litom. 51.

Připíjeti co kam = připínati. Dšk. Km.
53.

Připisati co komu. Mat. 4. 2. (Mat. seit.
132a: připsati. ). Mš.

Přípitek. P-tky při slezské svatbě. Vz
Vyhl. II. 96., Vlasť I. 93. nn.

Připití, n. Nabídnouti někomu p. místo:
zavdati někomu Věst. XII. 95. Brt.

Připitoměle. Člověk p. naivní. Hlk. X.
341.

Připívati = připíjeti. Kbrl. Džl. 16.

Příplach. Jdú veliké p-chy od přívaluov
a dešťuov. 1556. Uč. spol. 1903. XIII. 2.

Příplatnej. Dobytek je p. = platí. Hoš.
Pol 141.

Připlaziti se jak. Přijdu, kdybych se
měl po čtyřech p. Zvon III. 374.

Připlesklý. Chalupa k zemi p-lá. Zl. Pr.
XXI. 157.

Připlesknutý. P. hnízdo vlastovčí. Hlk.
XI. 53. Vz předcház. Připlesklý.

Připlouhati se někam. Msn. II. 345.
Vz nasl.

Připlouti = přitéci. Všem připlývá život
věčný z plnosti zaslúženie, Chč. S. II. 218^a.
Bohatství připlývá. Ž. kap. č. 61. 11. Při-
plovuje. Ž. pod. Jemu síly připlývá. Baw.
Ezop. 3070. (Baw. 140. ).

Připloužiti se, sich heranschleichen. P.
se k čemu. Hol. I. 339. Sr. Připlížiti se.

Připlynouti, připlývati, vz Připlouti.

Připlzať sa = připlížiti se. Slov. Czam.
Slov. '223. Sr. Připlznouti.

Připobádati koho čím: řečí. Msn. 11. 67.

Připobídnouti koho k čemu. Msn. Od.
142. Sr. Připobádati.

Připodotýkati (čeho). Čch. I. Pov. 160.

Přípojka uzdy k hlavě. Čes. 1. XIV. 42.

Připomínatel staré věštby. Tbz. XVI.
305.

Připomocnice, e, f. Msn. II. 96

Přípona, y, f. = příloha. Slov. Sbor. čes.
237.

Připonapilý. Kšť Lid. 6.

Připoroučeti co. Msn. II. 10.

Připosedati kde. Strnad při cestě při-
posedal. Jrsk. XXVII. 90.

Připoslati. Běs mi mátožná vidění při-
posílá. Msn. Od. 303.

Připosobiti v II. 1067. oprav v: Při-
pósobiti.

Připostoupiti čeho. Kázal p. té řeky.
List J. hrad. č 37. (Mš. ).

Přípovědné složiti (do cechu) při při-
jímání. Arch. XX. 498.

Přípovědllík, a, m. = svědek u námluv
Tbz. V. 6. 224.

Připozaliti něco = zaliti příležitostně. Zl.
Pr. XXII. 194.

Připožehnati komu co. Kká. Sion. II.
208.

Připřáti komu. Krok. II. b. 313.

Příprava, y, f. Kázal sobě přinésti p-vu
(ku psaní, papír, péro, čerň). Lbk. 74. Sr.
Náčiní.

Přípravek. Výživný p. Nár. list. 1905.
131. 23.

Přípravně někam choditi (ustrojené).
Rokyc. Post. 286b.

Přípražek, žku, m. = připražená věc.
Rgl.

Připrchnouti kam. Připrchne-li rosa na
tě. Lbk. 49. P-chl k posteli (kvapně přišel).
Wtr. Min. 30. — čeho jak. Potom sněhu
p-chlo na dva prsty (přibylo). Čes. 1. XIV.
325.



	305

	Přimraženosť, i, f. Škd. F. 137. Přimřić oči (přimhouřiti). Ostrava. Šb. D. 61. Sr. násl. Přimžiti. Přimrknouti k čemu. Lida k němu zvě- davě p-kla (přihledla). Wtr. Str. 28. Primuliuový. P. barvivo. Vz Ott. XX. 693. Přímý. P. řeč: Pověděl, že mám 300 zl. u p. Antoše; Pověděl, že provedu na tě bratrem svým; A on řekl, že neumím (1512). Arch. XIX. 74., 79., 98. P. řeč v podřečí polnickém. Vz Hoš. Pol. 131 Přimykatel, e, m. Osv. 1896. 373. Přimžiti oči = přivříti, přimhouřiti. Světz. 1882. 554. Přimžitý. P. oči (přimhouřené). Val. Čes. 1. XII. 275. Sr. Přimžiti. Přinadržeti se, inniti. Ev. olom. 44. 89. Přinapití, n. Při větším p. Zvon III. 107. Wtr. Přinapíjeti se. Frant. 13. 7. Přinapitý jak: do nerozumu Zl. Pr. XXI. 14. Přinděl, vz násl. Přindil. Vyhl. II. 194. Přindil, u, m. = poutce (na hlavě). Val. Čea 1. XI. 116. Sr. Bruzda. Přinosí, n. = dřevo pod náhradníkem. Dšk Km. 6. Přinositi, vz Přinésti. Přinouti. Zuno přinula, impulit. Gl. roudu. l^b. Asi m.: přinutila, přinukla. Mš. Přiobmeškati co. Arch. XXI. 241. Přiohnouti co. Za tím účelem přiohnul si i vlastní povahu (drobet ohnul, změnil). Slád. Cor. 179. Přiopilý čím: radostí. Zvon III. 708. Přiorávač, e, m Patentní p. do chmelnic s přední hárkou. Nár. list. 1904. 135. 22. Připadati. Praha p-la mu, lépe: zdála, podobala se mu. Mtc. 1904 394. Připáditi = přiběhnouti, —kam: k místu. Msn. II. 433. Připálenosť, vz násl. Přípalnosť. Připáliti čemu. Pakli bude rána na přič, tehdy musíš ráně p. Rhas. E. IV. II. Přípalnosť. Živly vší své p-sti zbaviti. Zach. Test. 27., 83. Na str. 84. připálenosť. Přípasek, sku, m. Budel dosáhna korda z p-sku. NB. č. 106. Přípastně. Chléb jsi tu na oltáři p. Pat. Jer. 57. 17. Připatrat se = připravovati se. Spiš. Sbor. slov. 1901. 85. Připěnáček, čka, n. = klíště, připěnák Zvon II. 598. Přípěrný. P-ná či operná hlava nýtu. Vz Ort. XVIII. 518. Připevňovač, e, m. P. na kosy. Nár. list. 1903. č. 139. 5. Připicnouti: = přimrsknouti, také drobet picnouti. Litom. 51. Připíjeti co kam = připínati. Dšk. Km. 53. Připisati co komu. Mat. 4. 2. (Mat. seit. 132a: připsati. ). Mš. Přípitek. P-tky při slezské svatbě. Vz Vyhl. II. 96., Vlasť I. 93. nn. Připití, n. Nabídnouti někomu p. místo: zavdati někomu Věst. XII. 95. Brt.	Připitoměle. Člověk p. naivní. Hlk. X. 341. Připívati = připíjeti. Kbrl. Džl. 16. Příplach. Jdú veliké p-chy od přívaluov a dešťuov. 1556. Uč. spol. 1903. XIII. 2. Příplatnej. Dobytek je p. = platí. Hoš. Pol 141. Připlaziti se jak. Přijdu, kdybych se měl po čtyřech p. Zvon III. 374. Připlesklý. Chalupa k zemi p-lá. Zl. Pr. XXI. 157. Připlesknutý. P. hnízdo vlastovčí. Hlk. XI. 53. Vz předcház. Připlesklý. Připlouhati se někam. Msn. II. 345. Vz nasl. Připlouti = přitéci. Všem připlývá život věčný z plnosti zaslúženie, Chč. S. II. 218^a. Bohatství připlývá. Ž. kap. č. 61. 11. Při- plovuje. Ž. pod. Jemu síly připlývá. Baw. Ezop. 3070. (Baw. 140. ). Připloužiti se, sich heranschleichen. P. se k čemu. Hol. I. 339. Sr. Připlížiti se. Připlynouti, připlývati, vz Připlouti. Připlzať sa = připlížiti se. Slov. Czam. Slov. '223. Sr. Připlznouti. Připobádati koho čím: řečí. Msn. 11. 67. Připobídnouti koho k čemu. Msn. Od. 142. Sr. Připobádati. Připodotýkati (čeho). Čch. I. Pov. 160. Přípojka uzdy k hlavě. Čes. 1. XIV. 42. Připomínatel staré věštby. Tbz. XVI. 305. Připomocnice, e, f. Msn. II. 96 Přípona, y, f. = příloha. Slov. Sbor. čes. 237. Připonapilý. Kšť Lid. 6. Připoroučeti co. Msn. II. 10. Připosedati kde. Strnad při cestě při- posedal. Jrsk. XXVII. 90. Připoslati. Běs mi mátožná vidění při- posílá. Msn. Od. 303. Připosobiti v II. 1067. oprav v: Při- pósobiti. Připostoupiti čeho. Kázal p. té řeky. List J. hrad. č 37. (Mš. ). Přípovědné složiti (do cechu) při při- jímání. Arch. XX. 498. Přípovědllík, a, m. = svědek u námluv Tbz. V. 6. 224. Připozaliti něco = zaliti příležitostně. Zl. Pr. XXII. 194. Připožehnati komu co. Kká. Sion. II. 208. Připřáti komu. Krok. II. b. 313. Příprava, y, f. Kázal sobě přinésti p-vu (ku psaní, papír, péro, čerň). Lbk. 74. Sr. Náčiní. Přípravek. Výživný p. Nár. list. 1905. 131. 23. Přípravně někam choditi (ustrojené). Rokyc. Post. 286b. Přípražek, žku, m. = připražená věc. Rgl. Připrchnouti kam. Připrchne-li rosa na tě. Lbk. 49. P-chl k posteli (kvapně přišel). Wtr. Min. 30. — čeho jak. Potom sněhu p-chlo na dva prsty (přibylo). Čes. 1. XIV. 325.