306

Připučiti co = rozmačkati. Teho (toho)
kameň p-čil. Čes. 1. XIII. 1. 154.

Připustiti se v čem ke komu. V tom
k němu se připouštím (naň spoléhám). Arch.
XX. 127.

Přípustnosť odvolání k vyššímu soudu.
Vz Ott Říz. III. 47.

Příramek u košile. Vz Šlička.

Příraz, u, m. P. v hudbě, jistá ozdoba
melodie (der Vorschlag). Vz Ott. XX. 701.

Přirážkový. P. hospodářství. Nár. list.
1903. č 17. 17. P. system. Ib. 1904. 355. 1.

Přirejditi, přirejdovati co kam čím: loď
někam (k břehu) vesly přirejditi. Msn. II. 13.

Přiřídkej = trochu řídký. P. oves. Hoš.
Pol. 141.

Příroda, natura. Rozk. P. 5.

Přírodí, n., natura. D. Gesch. ² 180., Jakb.
Mar. 143.

Přírodní léčení, vz Ott. XX. 701., papír.
Ib. XVIII. 183.

Přírodnický výzkum Moravy místo:
výzkum přírody Moravy; P. poměry země
m.: přírodní. Vest. XII. 93.

Přirozen, a, o, vz Přirozený.

Přirozený. P-nu býti někomu něčím =
rodem svým někomu k něčemu býti určen;
službu = k službě. Alx. VI. 85. (Pel XIX. )
Umění p-ných věcí = fysika. 1806. Lit. I.
515.

Přirubrikovati co k čemu: K pod-
pisům těm p-val (písař) toto. Rozpr. fil. 110.

Přirychliti co: květinu, treiben. Rgl.

Přísadka, y, f. V zahrádce mlaď i p. od
země se pnouti počínala. Kol. IV. 93. Sr.
Přísada.

Přísaha. Vz Ott. XX. 705. O p-hách starší
doby. Vz ib. XIX. 548, Jir. Prove 444. -445.
Pověry táhnoucí se ku přísaze. Vz Čes. 1.
XIII. 283.

Přísahati. Prisahám hore dolinou a hrach
na slaninu (o lehkovážné přísaze). Rizn. 177.
Vz Přisieci (násl. ).

Přisau z přísahu. Vz List. fil. X. 127.,
Přisieci.

Přiscelení, n Uveličil proti mně p.,
magnificavit super me supplantationem. Ž.
pod. 40. 10. Ž. wit.: podpieczenye; Ž. klem.:
potupenye. Vz Mš.

Příseň. Milujíc mě u přiesni (přesnosti,
upřímnosti) a v dobrotě. Tristr. v. 6571.
Zašlú p. navrať do srdce mého. Modl.

Přísep. Baw. T. v. 632.

Přísežný. Strašná styžská p. voda. Škod.
II. ² 45. Sr. II. 755.

Přisieci, přísahu. Ž. klem. Přisahl, že
nechce. Mill. 52a. — komu. Jakžto přisihl
jest otcóm našim. Ev. olom. 111. — oč. Nemá
víc o to p. Půh. III. 491. — zač. Tak aby
za to přisiehli, že tím vinen Blažek není.
Pakli za svou nemoc přiseže (že pro nemoc
přijíti nemohl). Půh. ol. 429. (r. 1437. ), 259.
Vz Přisíci, Přísahati.

Přiskyřice, vz Pryskyřice. Mš.
Přisládle mluviti. Jrsk. XXVI. 126.,
Zvon. III. 22.

Přisleplý na levé oko. Zvon IV. 563.
Přislípati komu = nadávati. Listář 81.

Příslovce místo přívlastku ve spisovné
řeči Palackého. Se svým někdy (někdejším)
vychovatelem; O jeho tam pobytu (tamním);
K dobytí zase (zpětnému) Jeruzalema. Vz
Mtc. 1901. 372. P. v podřečí polnickém
a) původní, b) utvořená z jmen a) prostá,
ß) utvořená příponami, y) složená s před-
ložkami; Stupňování p-cí. Vz Hoš. Pol. 108.,
133.

Příslovečný. O. p-čném určení větném
na Domažl. Vz Kbrl. Džl. 22.

Přísloví. Vz Ott. XX. 709. O p. zvláště
českém. Naps. A. Saturník. Vz List. fil.
1898. 128. O p. zvl. českém vz Lit. list.
XIX. 128., 159., 195., 226., 241., 317., 361.
Šest set osm p. Rybayových. Vz Sbor.
slov. V. 1. 1. —25. P slezská. Vz Vlasť L
217. nn. Príslovia, porekadla a úslovia. Sebr.
M. Búlovský. Vz Sborník Musealnej spoloč-
nosti slovenskej. IX. 194. P. spišská. Vz
Mus. slov. VII 91. P. slovenská. Sr. Phld.
XXII. 308. P. česká. Sr. Čes. 1. XIV. 303.
Řada dobrých p-ví rovná se šňůře perel;
P. co moudrosť národa. Zr. Kom. 36.

Přisluhovati komu- Jenž p-val stolu
mému. Kar. 15

Příslušení, n., = příslušenství. Čechy se
vším p-ním. Pulk. Lobk. k. 42.

Příslllšnictví, n. = vlastnosť, stav býti
příslušným. Vymohli si p. v obci pražské.
Pokr. 1885. č. 128.

Príslušnosť. Vz Ott. XX. 710. —714.

Přislúžiti se ke komu = přilísati se,
připochlebiti. Dal. C Jir. 25. 35,

Přismáti se čemu: něčí řeči. NB. č. 108.

Přismekati, přismeknouti se = přijíti,
přiblížiti se. Přismekí sa agvent (advent).
Val. Čes. 1. XI. 325., 44.

Přismutněle se dívati. Zvon IV. 665.

Přísný. Je mravů velmi přísných; je
přísná na sebe, tedy také přísná k jiným.
Zvon III. 61.

Přisol v II. 1089. oprav v: přísol a vz
Priesol.

Přisouti co kam. Něco na svou hro-
madu p. Frant. 5. 35.

Přispolčiti co komu: slávu; si koho.
Msn. II. 122, 238.

Přístarý = hodně starý. Som už p. Nár.
list. 1904. 66. 10.

Přístav. Vz Ott. XX. 714. Pražské p-vy:
obchodní, vorový. Vz Dolen. Pr. 621.

Přistaviť vyšetrovanie = zastaviti. Slov.
Sbor. čes 35., Čes 1. XI. 327.

Přístavní. Pakli by byla čeleď p. neb
vandrovní. Arch. XX. 318. Vz Přístavný.

Přistěhovanec, nce, m. = přistěhovalec.
Bílý Obr. 163.

Přísti. Vz Lucie, Masopustní, Niť, Sobota,
Sobotní, Škaredý, Štědrý, Tučný. Čes. XI.
78. nn.

Přístih, u, m. Pustili sme se domu na
p-hy = přímým směrem přes pole a louky.
Hoš. Pol. 141.

Pŕistiženec, nce, m. Tbz. V. 4. 349.

Přistodolí, n., sostena. Bhm. hex. 640.

Přístodolník, vz Stodolník.

Přístolný. Zeus sedě s Themidou p-nou.
Mns. Hym. 67.