307

Přistoupiti co. Sedmé zrnko přistup
(stup na ně). Kld. II. 33.

Přístracha, y, f. = úzkost. Nemocný
u p-sě bude. Lék. B. 39a a j. Vida hynutie
a p-chu. Hus I. 241.

Přistrčiti co. Kom. Did. 50.

Přístroj, e, m. P-je lodní. Škd. Od. 28.

Přistrojený k čemu. Kom. Did. 27.

Přístrojoví, n. = přistrojí. Lodní p. Msn.
Od. 229.

Přístrojový. P. zařízení. Věst. X. 115.

Přístupa, y, f., opportunitas. Mam. A.
30b. Nenie (ke skutku) p-py. Hus. Post. 42a.

Prístupník, a, m., vz předcház. Pribudník.

Přísudek. O větném přísudku na Domažl.
Vz Kbrl. Džl. 18.

Přísun, u, m. = přisunutí, v tělocv. Rgl.

Přisupěti. Vlak p-pěl (supě přijel). Zl.
Pr. XXI. 350.

Přisurovělosť, i, f. Mysleme si ho zba-
vena té p-sti. Hlk. IX. 88.

Přisurovělý = poněkud surový. Hlk. X.
295

Přisúti, vz Přisouti.

Přisvadlý. P. líce. Modl. 55a.

Přísvěc, e, m. =přímět. Žel. Brod. Čes. 1.
XIIII. 29.

Přisvíčať =: přisvšdčovati. Val. čes. 1.
XI 179 323

Přisvoliti = přivoliti. Kld. II. 203.

Přisypati se s čím = přijíti. Nedlouho
potom přisypal se s penězi. Čes. 1. XIII.
213.

Přišantročiti co. Msn. Od. 263. Sr. Šan-
tročiti.

Přiščekati, provocare. Psů k němu (aby)
nepřiščekali. Mill. 86a.

Přiščepiti. Do štěpovnice boží přiščepen.
Pat. Jer. 73. 13.

Příščie, n. = příchod, introitus. K jeho
p. poklekše. Pat. Jer. 138. 25.

Přiščník, a, m., conspirator, Rozk. R 79.,
computator. Rozk. P. 1048.

Přišedlý = drobet šedý. P. skála. Zr.
Let. III. 165.

Přišeplalý hlahol. Rais. Sir. 58. Sr. Při-
šeplovati VII. 487.

Přišeptávač, e, m. = kdo přišeptává. Byl
u nás ten p., bez kterého se žádná svatba
neukutí. Sá. Pr. m. 1. 249.

Přišeptnouti, přišeptati komu co. P. ně-
komu mimochodem sladké slovíčko. Zvon IV.
103.

Přiškrábati se kam = těžce dojíti.
Zvon III. 374.

Přišpuliti co: ústa (k úsměvu). Tbz. III.
1 148.

Přištědřiti komu co. Msn. Od. 262.

Příští, n. Sr. Příščie. — P., adj. = ve-
dlejší. V příštím dvoře je...; V příští ulici
prodávají starý oděv. Hlk. XI. 119, 156.

Příšťíkrát = příště. Vin. I. 183.

Příštipkářský. P. odrhovačka. Slád. Třík.
42

Příštipkářství, n. Čch. II. Pov. 85.

Přištípnouti. Učitelka p-pla (řekla po-
směvačně), že... Zvon IV. 721.

Příštiti se, vz Prýštiti se. Mš.

Příšupinatý choroš (houba) Vz Ott.
XX. 190.

Přítah, u, m. = přitažlivost. Hoš. Pol. 141.

Příťažlivosť, i, f. P. k živlům ostatním.
Zach. Test. 26. P., attrakce: elektrická,
elektrickodynamická, magnetická, zemská.
Vz Ott. XX. 717.

Přítedlnice, e, f. Hod. Žalm. 124.

Přítel. Bývá vždy zlé znamení, když se
rozvadí (do vády pustí) dva dobří přátelé,
kteříž jeden druhému až do dna duše vi-
děli. Tbz. III. 2. 2j5. P-li k pomoci třeba

O půlnoci. Lit. list. XIX. 227. Od přítele

i rány milé. Rais Koř. 116. Každému priateľ
— každého blázon. Sbor. slov. VIII. 86. —
P. = příbuzný, ne: amicus. Na Zvolensku
na Slov. Sbor. slov. VII. 110. Sr. Priatel.

Přitěpiti koho kam = letě přinésti. Hrabě
(akkus. sg) k svým strejcům zase přitěpil
(drak). Faust. 77. Vz Těpiti.

Přitka, y, f., tex. Rozk. P. 1870., R. 94.

Přitlapati = přijíti. Zvon III. 14. Jrsk.

Přitlouci komu co. Že jí něco p-kl (ji
sbil). 1512. Arch. XIX. 115.

Přítomnost' jest kolébka budoucnosti.
Rais. Vlast. 155.

Přitouhlý = přituhlý. P. maso. Deštná.
Mš.

Přitrhnouti koho komu. P-hl nás (Bůh)
synu svému. Brt. P. n. 1062.

Přitrpklý úsměv. Nár. list. 1902. č. 73.
odp.

Přítrž, e, m. = okap. Slez. Vlasť. I. 199.

Přítuha. Dveřní p-hy. Vz Dolen. Pr. 179.

Příučka, y, f. Theologická p. Čes. 1.
XIV. 359.

Příuška, y, f. Epidemie p-šek. Us. Vz
násl.

Příušnice, e, f. Choroby p-ce. Vz Ott
XX, 719. Hromadný, sdělivý zánět p-ce,.
parotitis epidemica, Bauernwetzel, Mups,:
Ziegenpeter. Ktt.

Příval. Sr. Příeval.

Privatier = soukromník, kapitalista, rentier.
Vz Ott. XX. 719.

Přivěčiti čemu: póhonu. Půh. brn. III
50. Vz Přivětčiti.

Přivěděti co čím, percipere. Ušima při.
věz prosbu mú. Ž. pod. 142. 1. Ž. witvzvěz.

Přivelebiti se proč =přijíti. Spoléhal,
že se proň bez meškání p bí. Faust. 17.

Přívěsek, sku, m. = suffix. Klc. 64., 75

Přívěsný. P. zásobnice u opakovačky.
Vz Ott. XVIII. 782.

Přívěten Královo příštie (příchod) p-tno
jest. Kruml. 20b. (List. fil. XIII. 398. ) Býti
na někoho nepřivětný. Slád. Třík. 76.

Přívětivosť, i f. Z lacnej prívetivosti
tučnej ú všetci hosti. Sbor. slov. VIII. 86

Přívětivý. P. mysl o mnoho lepší. Skod
II. ² 172.

Přivichřený čím. Déšť bouří p-ný (při-
hnaný). Slád. Jan 112.

Přivinouti koho kam. Ten mě p-nul
do domu svého. Kar. 56.

Přívlač, vz Příkrajník. P. zr velký sak
na ryby, kterým se ryby ze sádek vybírají.
Čes. 1. XIV. 94.

20*