308

Přivláčiti se = přívléci se. P-čil se ešče
jeden bravineček. Laš. Brt. D. I. 361.

Přívlak, u, m. Těžký p. (vůz) s nákladem.
Zvon III. 374. Jrsk.

Přívlastek. O větném p-tku na Domažl.
Vz Kbrl. Džl. 19.

Přívod, u, m. = rourové zařízení, jímž
se přivádí buď voda n. vzduch n. plyny
n. páry k místu, kde jich má býti upotře-
beno. Vz Ott. XX. 72Ö.

Přivolavač, e, m. P. dešťů. Hol. Mat. I.
420.

Přívora, y, f. P. tkalcovského stavu. Ott.
XXIV. 50.

Přívozdní pivo. Arch. XX. 293.

Přivrácení, n., pronace = pobyb ruky
a předloktí n. i celé paže, kterýmž svislá
ruka otáčí se do vnitř (dlaní obrací se k tělu,
pak nazad a i ven, dotýkajíc se palcem n
i hřbetní plochou ruky stehna). Ott. XX
767.

Přívrať, hora u Police. Tk. Pam. I. 64.

Přivřený. Nespí každý, kdo má p-né
oči. Smíš.

Přívrší, n. = vršek. V Praze je čtvero
p., na prvním jsou Slovany, klášter, na
druhém klášter sv. Kateřiny, na třetím
Karlov, na Čtvrtém Vyšehrad. 1589. Čes. 1.

XII. 467.

Přivrzgnúť co komu: prst = přiskříp-
nouti. Val. Čes. 1. XII. 274.

Přívržlivý (!). P. jméno = přídavné. 1775.
Sr. Bílý. Obr. 75.

Přivštípiti komu co. Kom. Did. 47.

Přivyknouti čemu jak. P-kl tomu jako
ryba vodě. Tbz. V. 1. 273. Jak p-kneš,
i viset budeš. Slez. Vyhl. II. 65

Přivinalezování, n., adinventio. Vílili
sú p-ních svých. Ž. kap. 105. 39.

Přivypůjčiti si co: 100 korun. Čes. I.

XIII. 111.

Přivyskovati někomu = s ním souhlasiti.
Mart. S. Ind. 237.

Přivýšiti. Ponižd tento póhon přivýšen
jest nad první, pan Vok nemá odpovídati.
Půh. ol. III. 626.

Přizanedbalý = drobet zanedbalý. P.
toaleta. Kornk. 149.

Přizapomenouti. P-mněl na svou pomstu.
Slavč. Příh. 74.

Příze surová a upravená, stkaná (Zwirn),
hladká, nopková (zdobená uzlík/, smyč-
kami), mouliné (dvoubarevná stkaná), džu-
tová; water (p. se stroje křídlového),
throstleswater (příze se stroje prstenco-
vého), mule (p. se selfaktoru), osnovná
(warp, Kettengarn), útková (weft, Schuss-
garn), stávkářská, prymkářská, poloosnovná
(media, Halbkammgarn), mélange, žíhaná.
Vz Ott. XX. 722. nn.

Přízeň. Žádná p. nemá dobových kořenu
(není stálá). Jrsk. XVII. 112.

Příznačný. Věc pro to století p-čná.
Lit. I. 102.

Příznak nemoci, Krankheitszeichen, sym-
ptoma. Ktt.

Příznakový. Zánět krku p-vý, angina
symptomatica; p. léky, palliativa. Ktt.

Přiznati se s infť. Přiznal se dlužen
jemu býti. 1512. Arch. XIX. 187.

Přiznavatel, allocutor. Háj., UČ. spol.
1905. III. 31.

Přízračné bledá tvář. Hrlš. Hus. 271.

Přízračnosť, i, f. P. umění. Nár. list.
1902.

Přízvučkář, e, m. = přízvučník Vin I.
235. Vz Přízvučník v VII 493.

Přízvučný. P. prosodie Vz Prosodie.

Prízvuk. Vždyť i Řekové měli svůj p.,
značnější než jest náš, a přece p-kem slabik
svých neměřili! Ať si jím Germáni měří;
u nich to snadné, an p. na dlouhou slabiku
padá. Šf. v Pal. Záp II. 14. Sr. Ott. XX.
725. nn.. Mus. 1872. 402. nn., List. fil. XXX.
508., 224. P. u adjektiv jmenných. Vz Rozp.
fil. 117 nn. — P. = citový prvek počitku.
Hyna. Vz Čad. 114.

Přízvukář, e, m. = přívrženec přízvuku.
Vlč. Lit. II 1. 48.

Přízvukochválec, lce. m. Krok. II. 6. 315.
(r. 1827. ), Jakb. Mar. 137.

Přizvukovaný. P. slabika. Ott. XX. 725b.

Přížaha, y, f., eingebranntes Zeichen.
Býka plemenného p-hou poznamenati. Pokr.
1885. č. 342.

Přiženatý. To už byl v Radešově p-tý =
přiženěný. Zvon II. 59. (Jrsk. ).

Priženčiar, a, m, vz předcház. Pribudník.

Přižesiti, stupefacere. Mam. V.

Příživník, a, m. P ci = ryby krabové,
žlabatky atd. Vz Ott. XX. 726.

Příživníkový. Fíkovina p-vá (cizopás-
níková), sycosis parasitaria. Ktt.

Prkeňák, u, m. = vůz na hnůj. Tbz. V.
9. 306. V II. Příspěvku polož za: Prkejško.

Prkenice, e, f. = peněženka. V zloděj.
mluvě.

Prkénkový sloh. Nár. list. 1903. č. 270. 17
P. závěsa. Us. Rgl.

Prkenně španělský. Zvon IV. 7.

Prkno: krajina podložní, topinka, tru-
hlářské. Vz KP. IX. 265.

Prkrabí = pulkrabí. Baw. T. v. 569.

Prkýnkář, e, m. = bednář. Rais. Lop.
121.

Prkýnko, a, n., vz Prkénko.

Prlenec, nce, m., z fr. parleur, ioculator,
domácí pěvec. XIV. stol. Pel. 247.

Prnice, e, f. = prula, bylina. Rozk. P.
714.

Pro. Vlasť ztracená pro Slovany, správně:
Slovanům. Mtc. 1904. 395.

Proběhlý kudy. Mrak po nebi p-hlý.
Hall. 183.

Probělávati se kde. Klášter za hradbou
se p-val. Zl. Pr. XXI. 200.

Probělený čím. Zahrada p-ná sněhovým
(bílým) květem. Tbz. III. 2. 19.

Probitý. Ty p. dítě (zlořečené, nešťastné)!
Hruš. 158.

Problednouti komu. Líčka jí probledala.
Tbz. XVI. 306.

Probleptaný = proleptaný, Vz Bleptati,
Leptati a násl. Probleptati.

Probleptati, probleptnouti co: ausschwa-
tzen. — P. = proleptati (vz předcház. Pro-