309

bleptaný), zerbohren, zerfressen. Košťál od
červů probleptaný. Jir. V. Mýto.

Probošt. Má se dobře jako p. Us. Rgl.

Probřesknouti. Živosť tato v život sku-
tečný probřeskla. Zr. Strast. 246.

Probrodiť se kam kudy: na tržiště krví
francouzskou. Slád. Jan 21.

Probújať co = prohýřiti. Val. Čes. I.
XIII. 77.

Proburáceti co čím: hory jízdou. Kká.
Sion. II. 184. Vz Buráceti.

Probuzenský. Naše doba p-ská (ve které
jsme se probudili, vzkřísili k novému životu).
Mus. 1903. 1.

Proceltit = prodati. V zloděj. mluvě.

Procesije = processí. Pulk. Lobk. k. 33.

Processí, n. Choďá mu črevá (střeva, ža-
ludek) s processijú (má hlad, škrká mu
v nich). Rizn. 178.

Processovati se s kým Zr. Nov. 301.

Procestí, n. = processí. Dšk. Km. 6.

Procítěně. Krajinný prospekt p. namalo-
vaný. Zvon V. 558.

Procítění, n. Teplé p. umělcovo. Nár.
list. 1903. é. 222. 13.

Procítěný, expergestus, Eozk. R. 83.,
expergefactus. Rozk. P. 1297.

Pro co rozdráždil Hospodina. Ž. kap.
Č. 9. 13.

Procótnót = procitnouti. Místy na Mor.
Šb. D. 44.

Pročervenalý. P. střecha, obličej, tvář.
Tbz. V. 6. 369., V. 4. 83., XVI. 321. Pleť
žaravě p-lá. Rais. Sir. 158.

Pročervenati, pročervenávati čím. Půda
krví pročervenávala. Tbz. XVI. 167. —
komu. Oči jí pročervenávaly. Ib. XVI.
306.

Pročichlý čím. Bílý Obr. 169.

Pročištěný výraz. Nár. list. 1903. č. 298.
13.

Pročsi. Jsme stvořeni pročsi (pro něco)
dalšího. Kom. Did. 30.

Prodajen, jna, o, vz Prodajný. 1473. Mš.

Prodanec, nce, m. Něčí p. a otrok.
XVI. stol. Uč. spol. 1905. II. 31.

Prodara, v bot. Vz aralia v Ott

Prodavačský stánek. Kká. Sion II. 5.

Prodavce, e, m. = prodavač.

Prodavčí. Ani p-čí byli v toho zboží
držení. Půh. ol. III. 630. (r. 1447). Sr. Pro-
davce.

Prodejní sdružení továrníků. Nár. list.
1903 č. 16. 13. Ústřední p. kancellář. lb.
1905. 131. 23.

Prodejový. P. saisona. Nár. list. 1903.
č. 257. 21.

Prodělač, e m. Rais. Lep. 513.

Prodělati. To jsem já p-lal s sebou
místo: toho jsem byl též účasten, při tom
jsem byl také. Věst. XII. 96. Brt. P. s někým
zápasy m. podstoupiti a p. Mus. 1905. 457.

Proděravělý plášť. List. fil. 1903 58.

Proděravění, n. Zánět pobřišnice p-ním,
peritonitis perforativa. Ktt.

Proděravivý vřed, ulcus perforans. Ktt.

Prodětý čím. Kůže rákosinou p-tá. Msn.
Od. 88. Vz Proditý.

Prodchlý čím: vůní pažitů. Svět. knih.
420. 69.

Prodívčená, nupta. Vít. Voc. I. 250.

Prodlení dlužníkovo, mora. Vz Ott. XX.
731.

Prodlouhlý lépe: prodloužený. Mš. Sr.
Obilouhlý.

Prodluhovati. Fagif. 40a. Vz Prodloužiti.

Prodolovati = dolováním pozbyti. — co:
peníze. Hol. I. 266.

Prodouchati = proudouvati, profukovati. —
co. Vítr všecko prodouchá. Brt. Čít. 189.

Prodřenina, y, f. = prodřené místo. Us.

Prodrtiti komu co: přílbici mečem). Msn.
II. 220.

Próducha, y, f., catharacta. Rozk. R. 62.

Produkční vzrůst. Nár. list. 1903. č. 284.
21. P. cvičení. Us.

Produkt zemědělský. Nár. list. 1903.
č. 177. 3.

Produktivnosť, i, f. = schopnosť vytvo-
řiti v dané době určité množství hodnot
národohospodářských. Vz Ott. XX. 732.

Produševnělý, beseelt. P. obličej. Čch.

Profanovati co = znestětiti, profanieren.
Zr. Leg. 63.

Profantiti = promrhati. — co; své jmění.
Nár. list 1902. č. 260. 9.

Professionalně něco dělati. Nár. list.
1904., 349. 13.

Professor řádný, mimořádný, veřejný,
skutečný, titulární, supplující, honorovaný,
Vz Ott. XX. 733.

Profit. V II. Přísp. 259. Profil oprav v:
Profit.

Profús, a, m. To je starý p. (zkušený
čověk). Mus. slov. VI. 110. Sr. Profos II.
1136.

Proglvať co = proklovati. Val. Čes. 1.
XII. 273.

Programm hloubka. Osv. 1896. 370.

Programmově něco činiti. Osv. 1896. 461.

Programmovosť, i, f. Hospodářská p.
Nár. list. 1903. č. 128. 17.

Proháňka dětí (po hříšti). Hlk. X. 275.

Prohlédnout. P. neznamená ještě koupit.
Máj. III. 39.

Prohledný. Oko p-né (které vše pro-
hledne, hned pozná). Tbz. V. 1. 302.

Prohlíd, u, m. = prohlídko. Chodí mnoho
kupců na prohlíd. Rais. Lep. 45.

Prohlížeč, e, m. P. mrtvol. Slád. Třík. 26.

Prohlubnotoký. P. řeka. Msn. II. 379.

Prohlubnovodý proud. Msn. II. 128.

Prohlubovírný okean. Msn. Od. 157.

Prohnědlý. P. olšoví, rákosí, papír, tvář.
Tbz. V. 9. 26. a 232., III. 2. 215., II. ³ 413.
P. prsť. Ib. XVI. 208.

Prohoditi co komu. Aby mu lazebník
na jeho groš p-dil kněžskou pleš. Světz.
1895. 27.

Prohouliti, prohovlívati se = vyjasniti se.
Zvon IV. 656.

Prohralý. P. peníze = prohrané. 1527.
Mus. 1905. 435.

Prohřešilý = proklatý. Pel. XVIII.

Prohříšník, a, m., praevaricator. Rozk.
P. 1030., Slov. třeb. 13.