310

Prohulhati = propiti. — co. P. poslední
peníz. Tbz. V. 4. 305.

Prohynště, mangus. Mam. A. 28^b.

Procházka. Mám se dobře, v zimě chodím
ke zdravě na p-ku (nemám co dělati). Ml.
Bolesl. Čes. 1. XIII. 178. — P. Jan Jos.,
spis., 1711. —1788.; Frant, č. malíř, 1740.
až 1815.; Fr. Faustin (vz Lit. I. 930., Bílý.
Obr. 83. ); Vojt, theol. spis., 1781. -1854.;
Tom., 1803. —1858.; Mat; Jos., spis., 1811.
až 1856.; Jak. spis., 1818. -1893.; Jos., spis.,
1822. —1876.; Ludevít, hud. sklad, 1837. až
1888.; Kar., spis., 1839. —1878.; Prok., spis.,
nar. 1840.; Jan, spis., 1846. —1889.; Ant,
sochař, 1849-24. /9. — 1903. (Sr. Zvon IV.
27. ); Fr., nar. 1851.; Frant., spis., nar. 1854.;
Bedř., math. a spis., nar. 1855.; Fr. spis.,
nar. 1858.; Fr., spis., nar. 1861. (Flš. Písm.
717. ); Vlad., spis., nar. 1862.; Fr., č. lék.
a spis, nar. 1864.; Bud. sv. pán, spis, nar
1864.; Arnošt, spis. (Flš. Písm. 712. ); Jos.,
hud. sklad., nar. 1874. Vz Ott. XX. 737. až
744.

Procházková (Kramářová) Miroslava,
spis., nar. 1844. Vz Ott. XX. 744., Zl. Pr.
XXI. 479. - P. J., spisov.

Procházkový dvůr ve věznicích. Nár.
list. 1903. č. 173. odp

Prochechtati večery při zábavách. Zl.
Pr. XXII. 2.

Próchodiště. Aby p. shlédal. Chč. S. II.
149b.

Prochozelý jak. Boty už hodně p-lé.
Wtr. Str. 136.

Procht, u, m. = líčené slovo. Čern. Zuz.
272. (VII. 499. ).

Prochvělý, durchweht. — čím: čaro-
mocí Čisté lásky. Nár. list. 1884. č. 345. P.
vůní. Kvap. Lib. 22.

Prochytralý. P. lesť. Hlk. XI. 370.

Próítý. Už je to na próítú (už to projde,
ujde, už je lépe). Val. Čes. 1. XII. 421.

Projasnělý lán obilí. Jrsk. XIII. 3. 202.

Projasněný čím. Duše rájem p-ná. Zr.
Krist. 23.

Projatý = hubatý. Je p-tá. Čes. 1. XII.
152. — v čem. Mládenec v uměních čistě
p-tý (vycvičený). Kom. Did. 273.

Projdení, n. = tajnice, penetrale. Vz Mš.
Slov.

Projednávka, y, f. P. pozůstalosti. Rais.
Lep. 299.

Projekční přístroje. Vz Ott. XX. 745.

Projekt, u, m. Stavební p. Nár. list. 1903.
č. 284. 3.

Projektant, a. m,, z lat, navrhovatel,
podnikatel. 1770. Čes. 1. XII. 388.

Projeti co: Živnosť (utratiti, promarniti).
Kšt. Lid. 13.

Projímadlo, a, n. P-dla = počišťující léky,
laxantia, purgantia (remedia). Vz Ott. XX.
747., 997. P., laxantia, purgantia, cathartica
(mírná, mitiora, prostá, eccoprotica, prudká,
drastica, silná, drastica).; přílišný účinek
p-del, přílišný průjem, hypercatharsis. Ktt.

Projíti se na koho čím. Ty se tu na
mne procházíš slovy nařklivými, hleď sebe!
Světz. 1883. 244.

Projsa Pavel (Sekanina Fr. ), spis., nar.
1860. Vz Ott. XX. 747.

Projtny, pole u Sedlatic. Čas. mor. mus.
III. 140.

Projžka = projíždka. Dšk. Km. 30.

Proklad, u, m. P. v tiskárně = tenký
plíšek z písmoviny dávaný mezi jednotlivé
řádky, aby sazba nebyla hustá, kompressní.
Vz Ott. XX. 407.

Prokládaný čím. Ozdoby p-né stříbrem.
Hš. Pis. 9.

Proklečeti kde jak dlouho. P-čel (klečel)
tam hodnou chvíli. Tbz. V. 6. 120.

Proklepávač, e, m. P. koberců. Us. Rgl.

Prokletkyně, ě, f. Tbz. XVI. 401.

Prokmitaný čím. Závoj stínem p-ný.
Zr. Let. II. 111. Síň světlem slabě p-ná.
Kká. Sion II. 98.

Prokolice, e, f., brassica, rostl. Vz Ott.
XX. 748. P., asperagoides (odrůda květáku):
brokolice, prokotice, chřestová kapusta. Čes.
1. XIV. 374.

Prokonie, n. Vladislav p. dobré. Pulk.
klem. k. 67. Procházka míní, že jest to
písařská chyba m. pro pokojné dobré. Mš.

Prokop. Na den sv. P-pa sedm lidí se
utopí, sedm oběsí, možná, že i více, vždyť
svět je veliký. Ott. Kal. 1904. Pranostiky
slezské vz ve Vlasť. I. 213.

Prokopec, pce, m., hora v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1901. 166.

Prokotice, e, f., vz předcház.: prokolice.

Prokouklý. P-lá očka. Hlk. X. 281. Kde
jsou lidé p-klí. Hlk. X. 211.

Prokoupati co. P-pal váček (ukradli mu
jej, když se koupal). Jrsk. VI. 135.

Prokouřiti komu co: kožich (propáliti).
Slád. Jan 25.

Prokresliti co. Zvon V. 547.

Prokřičený. P. krčma = rozkřičená. Jrsk.
VIII. 3. 365.

Prokřičeti = rozkřičeti, dáti do řeči. P.
někoho. Jrsk. V. 118.

Prokurator. Vz Ott. XX. 756. —760.

Prokuřovaný čím: kadidlem. Zr. Fant.
pov. 83.

Prokvět, u. m. Měl posud černé vlasy
bez p-tu. Zvon III. 563.

Prokvětiti komu co. Tím mu lysinu
p-ti (rukú kštici mu rvouc, působíc, že mu
kvetla, se leskla). Baw. Ez. 2456. (str. 122. )

Prokysalosť, i, f. = shnilosť. Zapudil je
od sebe svú mrzků p-stí. Chč. S. I. lllb.

Prokysalý. P-lá, nechutná modlitba.
Rokyc. Post. 400b. I my p-lí (shnilí) po-
vláčeti se budem. Chč. S. I. 46b.

Prokysati = shníti. Mnozí u prodlení
časuov p-ší. Chč. S. II. 187a.

Prolabiti, prolabovati = propiti. — co.
Val. Čes. 1. XII. 83.

Proláčený = konkavní. Čes. 1. XIII. 74.

Proláklina, y, f. = vydutí mořské hla-
diny či rozdíl výšky hladiny mořské upro-
střed širého moře a při pobřeží. Ott. XX.
760. — P-ny na kose = zuby. Žel. Brod.
Čes. 1. XII. 29.

Prolamování, n. = druh ženské práce,
jehož podkladem jest tkanina. Vz Ott. XX.
760.