313

Prostorově. Nestačí p. více svému účelu.
Nár. list. 1904. 107. 17.

Prostorový metr = krychlový. Ott. XX.
790.

Prostorostavný. P. pohyblivosť našich
údů. Čad. 128.

Prostorozor Purkyňův. Krec. 8. — Sr.
Čad. 128.

Prostorozumně si počínati Sb. sl. 1902
20.

Prostovlas, a, o, vz Prostovlasý.

Prostovlasý. Stál tam p. (bez pokrývky
hlavy). Schulz. Kom. 127.

Prostozvucný zpěv. Lit. II. 307.

Prostran, a, o. Otval kámen po p-nu
ot božieho hrobu v stranu. Hrad. 49a. 2.
(Mš. ). Vz Prostranno.

Prostraněti, ěl, ění = prostranným se
stávati. P. mastí. Rhas. E. I. 54.

Prostrannocestný. P. město, Msn. II.
19., země. Msn. Od. 147.

Prostranstvíčko, a, n., zdrobn. prostran-
ství. Nár. list. 1902. č. 240. 7.

Prostředáček, čku, m. = prostřední prst.
Dšk. Km. 35.

Prostředeček, čku, m. zdrobn. prostředek.

Prostředek. V p. uhodí střední cestu
voliti. Rokyc. Post. 430b. Vykonali přísahu
p-dkem desíti osob. Tk. XII. 338. Jednal
se stolicí papežskou p-dkem legatů. Ib 264.
Někteří z p-dku vašeho (z vás). Frant. 32.
15. Aby z prostředka svého do akademie
vyslali (za sebe); Z p dku svého posly vy-
sílati. 1598. Listář 9. 134. Ochranný p.
místo: ochrana; Měl p-dky na hotovosti
m.: měl hotové peníze; Nebylo p-ků opa-
třiti si maso m.: nebylo zač koupit. Vést.
XII. 96. Brt.

Prostředí, n. Neodcizujíce se p. českému.
Lit. I. 478. P. mimoškolské. Vlč. Lit. II.
2. 38. P. kulturní, životní. Nár. list. 1903.
č. 347. 21. a 13.

Prostředně, ěte, n. = ovce, koza ani
ne jařátko, ani pozdně. Msn. Od. 132.

Prostředník, a, m. P. (mezi svárlivci)
někdy sám něco slízne. Stan. I. 85. — P.
kosy, vz Rožeň.

Prostředozídka, y, f. = zídka mezi pi-
líři, iiiGÔSpr]. Msn. Od. 283.

Prostření, n. = ubrus Dšk. Km. 6.

Prostříbřelý = prošedivělý. Us.

Prostříknouti odkud. Z pod podkov
jiskry prostříkly. Jrsk. XXVI. 44

Prostříti co: cestu = raziti. Pel. XVIII.

Prostý čím: srdcem, duchem. Zr. Poes.
31. O původu sr. Huj. Progr. 17.

Prosudný. P. dcera. Tbz. XIII. 388.

Prosúti, vz Prosouti.

Prosvědčiti = prozraditi a usvědčiti. To
vás p-čí. Kld. II. 62.

Prosvětliti co čím: světlem morálky.
Juda 23. — se. Trochu se p-lo. Zvon IV. 653.

Prosvětlování, n. Přístroj k p. dutin
tělesných, psychrophor. Ktt.

Prosvitlý čím. Sad lunným světlem
p-lý. Zr. Let. I. 99.

Prosycený čím. Vybuchl jako bystřina
v slova bezohledná, p-ná sehnanou hořkostí
dlouhých strázní. Zvon. V. 552. Vz násl.

Prosytiti. Myšlénkami o svobodě prosy-
cený. Pokr. 1888. č. 178. — co čím. Berta
prosycovala úryvkovitě barvami nacrtávaný
obraz. Zvon V. 547.

Prošen, deprecabilis. Ž. gloss. 89. 13.,
witt. 134. 14. Není-li to omylem m. pro-
seben. Mš.

Prošení, n. Chodí na prošeni (žebrat).
Hauer 8.

Prošíkov, a, m. Šel do P-ova ( = Prosíka)
— prosil, dal se do prošení. Hoš. Pol. 141.

Proška Václ., hud. a sklad., 1817. až
1872. Ott. XX. 791.

Prošlap, průšlap v tkadlc, vz Hadlav.

Prošleh, u, m. P. šavle. Zl. Pr. XXI. 439.

Prošpetnouti. Prošpetl to = pověděl.
Sá. Prost. m. II. 178.

Proštěnie, n., liberatio. Za p. kresťanov.
Mill. 14a.

Proštěpa, y, f., scinda. Rozk. P. 567.
Sr. Proštěp.

Provtěpec plochý, Flachpincette, pou-
zdrový, Kapselp, ku stavení krve, střevní,
Darmp., k vykloubení, Enucleationsp., zá-
vorový, zámyčkový, Sperrp. Ktt. Sr. Pro-
štipec.

Proštěpek, pku, m. = rozštěpená ná-
sadka. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 88.

Proštipec, pinceta. Vz Ott. XX. 791. Vz
Proštěpec.

Proštípí, n. = rozštípená tyč Jrsk. Pov.
252.

Proštumflý. Proštumflý masomat = zra-
zená krádež. V zloděj. mluvě.

Proštumfovati = zraditi. V zloděj. mluvě.

Prošvihati, prošvihnouti. — co kudy
komu. Prostředkem hrudi prošvihl mu
oštěp Msn. II. 303

Protagon, u, m. = jedna z hlavních
součástí dřeňové hmoty mozkové. Vz Ott.
XX. 791.

Protáhlička Či bradáček, rostl. Vz Ott
XX. 792.

Protáhnouti co jak. Protáhl obličej
jako by do šťovíku kousl. Jrsk. VIII. 3.
52.

Protažení, n. P. platinového drátu ná-
dorem, sebaceum candeum. Ktt.

Protažený. Žíně p ná hnisajícím místem,
sebaceum. Ktt.

Protěk Jos., básn.

Protekce, e, f., z lat. Není nad p-ce
zlatý most. Proch. Hrad. 60.

Protekcionalism-us, u, m., system ochran-
ný. Ott. XX. 793.

Protest. Vz Ott. XX. 794

Protestantism-us, u, m. Vz Ott. XX.
795.

Protěž, e, f., gnaphalium. Vz Ott. XX.
796.

Protézový. P. krajka. Vz Krajka.

Proti. Aby peníze proti budoucímu na-
hražení vydali. Tk XII. 377.

Protialkoholik, a, m. Zvon IV. 96.

Proticizopasný. Léky p-né, antiparasi-
tica (proti cizopasníkům). Ktt.

Protičary. Nár. Sbor. VIII. 117.

Protičeský duch. Mus. 1905. 454.
Protifederační. Nár. list. 1905. 211. 2.