315

Provazcovitý. P. zvrhlosť, degeneratio
funicularis. Ktt

. Provazec, zce, m. Zatvrdlosť zadních
p-ců, tabes dorsalis, Hinterstrangsklerose;
zánět p-zce chamového, spermatitis, funi-
culitis spermatica. Ktt.

Provázkový bič, Tbz. XIII. 408., plomba.
Nár. list. 1903. č. 243. 15.

Provaznictví, n. Vz Ott. XX. 813. nn.

Provazoví, n. Dšk. Km. 25, Nár. list.
1903. č. 243. 17.

Provazovník, u, m., philodendron, rostl.
Vz Ott. XIX. 681, XX. 815.

Provdatá dcera = provdaná. Val. Nár.
sbor. VIII. 103.

Prove, slovan. bůh. Vz Jir. Prove 297.

Proveditelný. Ty návrhy jsou tou dobou
neproveditelné. Nár. list. 30. /9. 1900.

Providentialní, z lat. = prozíravý, obe-
zřetný Nár. list. 1904. 66. 1.

Provincialisovati. Vlč. Lit. II. 2. 92.

Provinční město. Nár. list. 1903. č. 305.
21.

Proviněný. Hrad. Vz VII. 1371.

Provizlo, a, n. = povříslo. Slez. Vyhl.
II. 322.

Provlačovaný biret. Zvon IV. 45. Vz
Provlačovati v VII 518.

Provlhnouti komu. Modrá očka jí pro-
vinuji (slzami). Tbz. XVI. 212.

Provněc = začátek obřadů, modliteb; prv-
něc?, pregurcium. Rozk. P. 2321.

Provodník, a, m. = průvodčí. Frant.
XIV. 10.

Provoz, u, m. = provozování, der Betrieb.
Vozba, Zugsförderuug. Přeprava, převoz,
Transport, doprava, Verkehr. Nár. list. 1904.
37. 2.

Provoženie od angelóv do nebes. Pat
Jer. 81. 31. a j.

Provznieti, sonare. Pat. Jer. 68- 30.

Prozáření, prozařování, Diaphanoskopie.
Ktt. Vz Prozářiti.

Prozářený vzduch. Kvap Lib. 41. —
čím: paprsky boží veleby. Zr. Zahr. 4.

Prozářiti co čím: Müll. 79.

Prozastaviti co. Prodalo a p-lo se skoro
všecko. Tkč. Č. pov. III 67.

Provztekati co. Rais. Lep. 19.

Prozbyti = pozbyti. P. rozumu. Deštná.
Mš.

Prozelenávati vzteky. Tbz. V. 4. 25.
Strniště prozelenávalo se travou. Rais. Sir.
245.

Prozelenavý obličej. Tbz. V. 9 106.

Prozhrdit = prozraditi. Soběnov. List.
fil. 1902. 251.

Prozorný. P. Athena. Msn. II. 70.

Prozpívati se z čeho: z indisposice
(zpěvem se z ní probrati). Pokr. 1885. č.
160.

Prozvěděti koho. Budou raditi, aby
člověka p-li (k čemu se má, jaký má úmysl).
Arch. XXI. 463.

Prožák, concipa. Rozk. P. 2517.

Prožalování, n. Učinil před nimi p. Arch.
XXI. 58.

Prožba = prosba. Dšk. Km. 23.

Prožehnati co = zažehnati, proklínati.
Nár. list. 17. /8. 1901.

Proženění, n. Až do jeho p. (pokud se
neožení). 1724. Mtc. 1903. 18.

Prožloutnouti komu. Tváře mu p-tly.
Tbz. XVI. 318. Stromy prožlutávaly. Ib. 368.
Vz Prožlutnouti.

Prožrati co = propiti. Prožral i boty.
Frant. 36. 44.

Prs. Sr. Mš. Slov. Čivová bolesť prsu,
mastodynia; zánět prsu dužninový, mastitis
parenchymatosa, hnisavý, phlegmonosa (hlu-
boký, profunda, povrchní, superficialis). Ktt.

Prsa, pl. n. = pobřežní pilíř. Vz Ott.
XIX. 741. Vz Prsní.

Prskař, e, m., na Polabí, jinde pecák.
P. vymetal z kamen saze a popel. Vz Čes. 1.

XI. 374.

Prskavec, vce, m., brachinus, brouk. Vz
Ott. XX. 824.

Prskotěti. Jiskra p-tí. Mark.

Prsní pilíř. Ott. XIX. 742. Vz Prsa.

Prst. Vz Ott. XX. 824. Skrze prsty hle-
děti. XVI. stol. Uč. spol. III. 24. Hnisavý
zánět prstů, panaritium, phlegmonose Ent-
zündung der Finger. Ktt. Žije na pět prstů,
na šestý hmat (zloděj). Vlast. I. 234.

Prsták, u, m, phoenix, palma. Vz Ott.

XIX. 688., XX. 825. — P. = stopa, dactylus.
Voc gr. klem. (D. Gesch. ²306. ).

Prsten. Vz Ott. XX. 825. Panic panně
dává prsten na ten prst, kterýž jest vedle
nejmenšího na ruce, neb od toho prstu jde
žíla až do srdce; tím ukazují, že sobě
věrnosť srdeční chtí držeti. Světz. 1888. 129.

Prstenářský. P. schody (kde prodávali
prsteny). Kubl. 108.

Prstencový stroj při předení bavlny,
přadací, Ringspinnmaschine. Vz Ott. XX.
547., 601.

Prstenec, nce, m. = část přadacího stroje.
Ott. XX. 601.

Prstének. Hra na p-nky. Vz Vyhl. II. 246

Prsteníček, čku, m. = prst, na kterém
se nosí prsten. Vrch. Muš. II. 47.

Prstenový. P. dynamo, die Ringdynamo-
maschine. Jind I. 55.

Prstenský. Žíla plíčnice, ježto jest mezi
malým prstem a mědencem aneb prsten-
ským. Ringfinger. Rkp. lék. Jhr. 130a.

Prstík, u, m. = vinná sazenička. Již. Č.
List. fil. 1902. 251.

Prstnatec, tce, m., scarites, brouk. Ott.

XX. 826., XXII. 713.

Prstní. Zánět článku prstního, pana-
ritium, dactylitis digitalis. Ktt.

Prstochodec, dce, m. P-dci, digitigrada.
Vz Ott. XX. 826.

Prstoslovi, n. = nauka o prstech, Dactylo-
logie. Ktt

Prstový. Obvaz prstový, chirotheca
(úplný, všech prstů, completa, neúplný, in-
completa). Ktt.

Prstýčkový. P. krajky. Vz Krajka.

Pršať = pršeti. Slov. Šb. D. 62.

Pršeti kdy. Kde prší ponejprv z jara,
tam bude p. často a poroste tráva. Ces. 1.

XII. 453. — odkud. Šaty s něho p-ly
(mnoho je trhal). Strn. Poh. 93. —jak. Tam