320

Půdorys. Vz Ott. XX. 961.

Pudovalečka, y, f. = svině.

Pudově. Vzdorovala tomu nevědomky
a p. Zvon V. 572.

Pudový člověk - pudem ovládaný. Zl. Pr.
XXI. 115.

Půdoznalství, n. Vz Ott. XX. 962.

Puhek, spongiosus, tumidus, mollis. Slov.
List. fil. III. 57

Puhlý = široký, šírý, vastus. P. púšč. Ž.

pod. Deut. 32. 10 (vasta solitudo).
Půhon. O p-nech hl. starší doby vz Arch

XIX 536. —541., Ott. XIX. 617. —621, XX.
968. nn., Jir. Prove 252.

Půhonný. Registra p-ná. Do těch se za-
pisovalo, kdo koho a z čeho poháněl. Schulz
Kom. 137. Reg, p-ná: bílá, citronová, černá,
červená, fialová, hřebíčková (potažená koží
hřebíčkové barvy), kropená, lazurová, lvová,
modrá, plavá, rudá, růžičková, tělná, úzká
zelená, zlatě růžová, lb. 137. —152.

Půhosť v II. 1243. oprav v: púhosť.

Puchek či puchka? Vz Puchka v VII. 536.

Pucher, fladus (ovoce). Rozk. P. 624.,
R. 71. P.: bouchoř, pouchle u Č. Třeb.:
u Čelakovic: zboun. Čes. 1. XII. 227. V jiho
záp. Č. zkaželec. Dšk. Km 41. U Žel. Brodu;
okurka, v Konecchlumu, v Řenčově: dlaška.
Čes. 1. XIII. 29

Puchmajer Ant. Jar., far. a spis. Vz Ott.
XX. 970., Lit. I. 376., 930., II 871, Bílý
Obr. 158. nn, Tk. Pam. I. 137.

Puchník Mik. z Černic, praž arcibiskup.
Vz Ott. XX. 971.

Pucholovitý pes (šelma psová). Vz Ott.
XVIII. 513., XIX. 199., XX. 767., 971.

Pucholusk, u, m., baptisia, rostl. Vz Ott.
XX. 971.

z Puchová Sigm., spis + 1584. Vz Ott.

XX 971.

Puchýř. Vz Ott. XX. 972. P. hnisavý,
pustela, Eiterblase. Ktt.

Puchýřek, řku, m. vesicula, phlyctaena,
choroby kožní, vyznačené tvorbou p-ků,
Phlyctaenosen. Ktt.

Puchýřina, y, f, pemphigus, zánětlivé
onemocnění kůže. Ott. XIX. 440. P. bujivá,
p. vegetans, jednoduchá, prostá, p. simplex,
loupavá, p. foliaceus. Ott.

Puchýřka, coleanthus, rod. travin. Vz
Ott. XX. 972.

Puchýřkovatý. P. období, stadium vesi-
culosum. Ktt.

Puchýřkovitý. P. chráničky, Blasen-
pocken. Ktt.

Puchýřnatka, y, f., hmyz. Vz Ott. XX. 973.

Puchýřovitý. P. chránička, vaccina bul-
losa. Ktt.

Půjčiti co. Co nechceš mít, jen to puč.
Us. Čes. 1. XIII. 179. — co komu jak. Poščal
mu na dycky. Vlasť. I. 239.

Půjčivka, y, f. = půjčka. Strany těch
pujčivek. Arch. XX. 273.

Půjčka. Vz Ott. XX. 973.

Puk. Puky sú budúci kvet, a deti budúci
svet. Sbor. slov. VIII. 84.

Pukánie, n., fragor. Třesk toho p. Mill.
75a.

Pukati. Již se o tom puká (už to pro-
pukává, přichází na jevo). Ghlt. 64. —
P. = fajčiti. Mus. sSov. V. 28.

Půkladek, dku, m. = pouchle (jež se
klade do hnízda, aby slepice nezanášely).
Ouboč. Rgl.

Puklice, e, f., louka u Kr. Městce. Čeč. 7.

Puklička, y, f. = příměť, vřed, puchýř,
modrá neštovice na noze. Hoš. Pol 149.

Puklinatý. P. pavéza, Škod. II. 80., štít.
Ib. 116.

Puklinný pramen (vodní). Ott. XX. 538.
Sr. Puklina!

Puklistý štít. Msn. II. 198.

Pukol, rostl. Vz Ott. XX. 975.

Půl.. S pul dne do pul dne pasu. Již. Č.
Nár. sbor. VIII. 20. (každé dopůldne). O sklo-
ňování tohoto slova v podřečí polnickém
vz Hoš. Pol. 87.

Pulbírna, y, f. = holírna. Us. Rgl.

Půlbrdec, dce, m. P. s táhlem při voji
jednokoňské. Litom. 64. Sr. Brdce.

Půlcihelný. P. zdivo (na půl cihly). KP.
IX. 288.

Pulce, ete, n., zdrobn. pulec. Hlk. XI. 354.

Pulda Ant, herec, 1848. —1894. Vz Ott.
XX 976.

Pulec, lce, m. = ryba podobná pslruhu
bez kropek s ostrým Hřbetem jako nůž. Slez.
Vz Čes. 1. XI. 222, Ott. XX. 977.

Půlenka, y, f., targionia, rostl Ott. XX.
978.

Pulerovati co čím: pravdu lží p. Kom.
Ces. 214, Did. 99.

Půležitý = rovný. XVII. stol. Konstantius.

Půlhodina, y, f. Za malou p-nu. Mš. exc.

Pulic, e, m = blázen. V zloděj mluvě.

Pulinka, y, f., zdrobn. pulina. Sr. II.
Přisp. 265.

Pulk, pulque, nápoj v Americe oblíbený.
Vz Ott. XX. 981.

Půlka, y, f. = třícípý šátek plátěný
(půlka pleny). Čes. 1. XI. 23.

Pulkava Příbík z Radenína. Vz Ott XX.
979.

Půlkopa, y, f. Kká. Sion I. 225.

Půlkový čepec (sešitý ze dvou schodných
dílců rovných k týlu i obličeji). Vz Čes. 1.
XII. 200., dénkový. P. okno (ze dvou půlí;.
Sá. Prost. n. II. 173.

Půlkruhovitě něco seříznouti. KP. IX. 173.

Půlkule (koule). Lbk. 71.

Pulkvíčeří, n. Přišel o p. (půl f večer)
Dšk. Km. 51.

Půlletně. Předplacením p., lépe: na půl
léta, roku. Mš.

Půlměsícový výřez. Čch. Kv. 5.

Půlměsíčkový. P. krajky. Vz Krajka.

Půlmíra, y, f. P. byla míra obilní. Čes.
1. XI. 179.

Půlmrtvý. Zvon IV. 247.

Půlmuž, e, m. = kleštěnec. Slád. Třík. 12.

Půlnice, e, f. = žena, která měla jediný
půllán vlastní. Rais. Koř. 43.

Půlnočka, y, f. = lampa na ulici, která

svítí do půl noci. Us. Rgl.

Půlnočnice, e, f. = divá žena, příbuzná
polednici a klekanici; objevuje se od 12 do
1. hod. v noci. Vz Kšť. Poh. 106.



	320

	Půdorys. Vz Ott. XX. 961. Pudovalečka, y, f. = svině. Pudově. Vzdorovala tomu nevědomky a p. Zvon V. 572. Pudový člověk - pudem ovládaný. Zl. Pr. XXI. 115. Půdoznalství, n. Vz Ott. XX. 962. Puhek, spongiosus, tumidus, mollis. Slov. List. fil. III. 57 Puhlý = široký, šírý, vastus. P. púšč. Ž. pod. Deut. 32. 10 (vasta solitudo). Půhon. O p-nech hl. starší doby vz Arch XIX 536. —541., Ott. XIX. 617. —621, XX. 968. nn., Jir. Prove 252. Půhonný. Registra p-ná. Do těch se za- pisovalo, kdo koho a z čeho poháněl. Schulz Kom. 137. Reg, p-ná: bílá, citronová, černá, červená, fialová, hřebíčková (potažená koží hřebíčkové barvy), kropená, lazurová, lvová, modrá, plavá, rudá, růžičková, tělná, úzká zelená, zlatě růžová, lb. 137. —152. Půhosť v II. 1243. oprav v: púhosť. Puchek či puchka? Vz Puchka v VII. 536. Pucher, fladus (ovoce). Rozk. P. 624., R. 71. P.: bouchoř, pouchle u Č. Třeb.: u Čelakovic: zboun. Čes. 1. XII. 227. V jiho záp. Č. zkaželec. Dšk. Km 41. U Žel. Brodu; okurka, v Konecchlumu, v Řenčově: dlaška. Čes. 1. XIII. 29 Puchmajer Ant. Jar., far. a spis. Vz Ott. XX. 970., Lit. I. 376., 930., II 871, Bílý Obr. 158. nn, Tk. Pam. I. 137. Puchník Mik. z Černic, praž arcibiskup. Vz Ott. XX. 971. Pucholovitý pes (šelma psová). Vz Ott. XVIII. 513., XIX. 199., XX. 767., 971. Pucholusk, u, m., baptisia, rostl. Vz Ott. XX. 971. z Puchová Sigm., spis + 1584. Vz Ott. XX 971. Puchýř. Vz Ott. XX. 972. P. hnisavý, pustela, Eiterblase. Ktt. Puchýřek, řku, m. vesicula, phlyctaena, choroby kožní, vyznačené tvorbou p-ků, Phlyctaenosen. Ktt. Puchýřina, y, f, pemphigus, zánětlivé onemocnění kůže. Ott. XIX. 440. P. bujivá, p. vegetans, jednoduchá, prostá, p. simplex, loupavá, p. foliaceus. Ott. Puchýřka, coleanthus, rod. travin. Vz Ott. XX. 972. Puchýřkovatý. P. období, stadium vesi- culosum. Ktt. Puchýřkovitý. P. chráničky, Blasen- pocken. Ktt. Puchýřnatka, y, f., hmyz. Vz Ott. XX. 973. Puchýřovitý. P. chránička, vaccina bul- losa. Ktt. Půjčiti co. Co nechceš mít, jen to puč. Us. Čes. 1. XIII. 179. — co komu jak. Poščal mu na dycky. Vlasť. I. 239. Půjčivka, y, f. = půjčka. Strany těch pujčivek. Arch. XX. 273. Půjčka. Vz Ott. XX. 973. Puk. Puky sú budúci kvet, a deti budúci svet. Sbor. slov. VIII. 84. Pukánie, n., fragor. Třesk toho p. Mill. 75a.	Pukati. Již se o tom puká (už to pro- pukává, přichází na jevo). Ghlt. 64. — P. = fajčiti. Mus. sSov. V. 28. Půkladek, dku, m. = pouchle (jež se klade do hnízda, aby slepice nezanášely). Ouboč. Rgl. Puklice, e, f., louka u Kr. Městce. Čeč. 7. Puklička, y, f. = příměť, vřed, puchýř, modrá neštovice na noze. Hoš. Pol 149. Puklinatý. P. pavéza, Škod. II. 80., štít. Ib. 116. Puklinný pramen (vodní). Ott. XX. 538. Sr. Puklina! Puklistý štít. Msn. II. 198. Pukol, rostl. Vz Ott. XX. 975. Půl.. S pul dne do pul dne pasu. Již. Č. Nár. sbor. VIII. 20. (každé dopůldne). O sklo- ňování tohoto slova v podřečí polnickém vz Hoš. Pol. 87. Pulbírna, y, f. = holírna. Us. Rgl. Půlbrdec, dce, m. P. s táhlem při voji jednokoňské. Litom. 64. Sr. Brdce. Půlcihelný. P. zdivo (na půl cihly). KP. IX. 288. Pulce, ete, n., zdrobn. pulec. Hlk. XI. 354. Pulda Ant, herec, 1848. —1894. Vz Ott. XX 976. Pulec, lce, m. = ryba podobná pslruhu bez kropek s ostrým Hřbetem jako nůž. Slez. Vz Čes. 1. XI. 222, Ott. XX. 977. Půlenka, y, f., targionia, rostl Ott. XX. 978. Pulerovati co čím: pravdu lží p. Kom. Ces. 214, Did. 99. Půležitý = rovný. XVII. stol. Konstantius. Půlhodina, y, f. Za malou p-nu. Mš. exc. Pulic, e, m = blázen. V zloděj mluvě. Pulinka, y, f., zdrobn. pulina. Sr. II. Přisp. 265. Pulk, pulque, nápoj v Americe oblíbený. Vz Ott. XX. 981. Půlka, y, f. = třícípý šátek plátěný (půlka pleny). Čes. 1. XI. 23. Pulkava Příbík z Radenína. Vz Ott XX. 979. Půlkopa, y, f. Kká. Sion I. 225. Půlkový čepec (sešitý ze dvou schodných dílců rovných k týlu i obličeji). Vz Čes. 1. XII. 200., dénkový. P. okno (ze dvou půlí;. Sá. Prost. n. II. 173. Půlkruhovitě něco seříznouti. KP. IX. 173. Půlkule (koule). Lbk. 71. Pulkvíčeří, n. Přišel o p. (půl f večer) Dšk. Km. 51. Půlletně. Předplacením p., lépe: na půl léta, roku. Mš. Půlměsícový výřez. Čch. Kv. 5. Půlměsíčkový. P. krajky. Vz Krajka. Půlmíra, y, f. P. byla míra obilní. Čes. 1. XI. 179. Půlmrtvý. Zvon IV. 247. Půlmuž, e, m. = kleštěnec. Slád. Třík. 12. Půlnice, e, f. = žena, která měla jediný půllán vlastní. Rais. Koř. 43. Půlnočka, y, f. = lampa na ulici, která svítí do půl noci. Us. Rgl. Půlnočnice, e, f. = divá žena, příbuzná polednici a klekanici; objevuje se od 12 do 1. hod. v noci. Vz Kšť. Poh. 106.