322

Purgace, e, f., z lat. Lék. B. 196a. Vz
násl. Purgovati.

Purghart Rich., spis.

Purgovati, z lat. = čistiti, přečistiti. Zach.
Test. 149.

Purin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII. 54.

Purk, u, m. = zámek, z něm. Burb. Val.

Půrko, a, n. = topůrko. Volyně. Čes. 1.
XIII. 125.

Purkraběcí znak. Tbz. III. 2. 365.

Purkrabí zemský, burggravius, původně
strážce zemského hradu; později konal
dozor nad veřejným pořádkem v zemi, a
byl také výběrčím mýt a cel. Dvoř. Mor. 92.

Purkrabinský dům. Kar. 30.

Purkrabovat někde. Tbz.. III. 2. 340.

Purkyně Jan Ev. 1787—1869. Vz Čad.
122., 127. -129., Lit. II 871., Svět. 1894,
č. 51., Tk. Pam. I. 492.; Eman, botan., 1831.
až 1882.; Kar., mal., 1834. —1868.; Jan Ev.
ryt., inžin.. nar. 1860. Vz Ott. XX. 1003. až
1009. — Cyril ryt. Purkyně, spisov.

Puron, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 590.

Purperky, pl., f., druh žen. šatu. Lašsky.
Čes. I. XI. 117.

Purpurne se rdíti (jako purpur). Zr.
Zahr. 4.

Purpurolesklý. P. řemení. Msn Od. 325.

Purpurolící koráb. Msn. Od. 347.

Purpuronosuý biskup atd. Zr. Poes 237.

Pusek, sku, m. Vezmi p. z prasete. Líšeň.
Mtc. 1902. 120.

Působa, y, f = působení. P-obou ducha sv.
porodíš syna. Adv. píseň. Mš.

Působitedlný. P. vlastnosť 1585. Uc.
spol. 1902. 24.

Působiti nač. To p-lo naň jako nenadálé
zablýskaní, prudké zarachocení hromu. Tbz;
V. 6. 58. — več: v materii. 1585. Uč. spol.
1902. 28. Na Slov. tohoto slova nemají.
Czam. Slov. 225.

Působivůstka, y, f., zdrobn. působivost.
Nár. list. 1885. č. 118

Půst. Sr. Ott. XX. 1011. Suchý p., úrodný
rok. Ott. Kal. 1904. Zná půst, jako pes so-
botu. Vyhl. II. 67.

Pusta, puszta, y, f. = travinatá step v nižině
uherské. Vz Ott. XX. 1013. — P. Sedí při
pustách s bohatými, sedet in insidiis cum
divitibus. Ž. pod. Ž. klem.: v lakavách.

Pustě. Oči p. vytřeštěné. Čch. II. Pov.
209.

Pústenničí příbytek. Pulk. Lobk.

Pusto. Je tu prázdno, pusto, jako bývá
po zlodějích nebo po vyhoření. Tbz. V.
6. 90.

Pustomyslný. Msn. Od. 60.

ťustoryl, u, m., philadelphus, rostl. Vz
Ott. XIX. 677., XX. 1013.

Pustosamotný hvozd. Msn. Od. 176.

Pustošírý třeskot zbraně, moře. Msn. II.
323., 265., Hym. 58.

Pustošitel, e, m. Vz Sláva (násl. ).

Pustotinavý kout. Nár. list. 1902. č. 69. 1.

Pustovka, y, f. = sova. Vz Ott. XX. 1013.
Sr. Puštík.

Pustý. Chodí z prázdného do pustého.
Val. Čes. 1. XIII. 77.

Puš, refa (mezi houbami). Rozk. P. 843.

Púščadlo, a, n., flaga, Rozk. P. 2506.,
flegina, Bhm. hex. 865., flebotomia. P-dlem
krev púščeti. Mill. 114. Sr. Pušťadlo.

Púščeti. Vz předcház. pušcadlo. Nepúščaj
toho z paměti. R. otc. P. 370.

Púščitedlný P. uhlí. Ž. kap. č. 119. 4.
(Mí. )

Púščný. P. krásnosti (pouště), speciosa
diserti. Z. kap. 64. 13. (List. fil. XIII. 380. ).
Sr. Púščový.

Puška = dělo, nyní jen: ručnice. Vz Ott.
XX. 1014.

Puškařství, n. Vz Ott. XX. 1014.

Puškašec, šce, na., pastviště u Závodu
na Slov. Mus. slov. VII 87.

Puškovzdorný. P. záštita. Ott XX. 832.,
1022.

Puškvorec, rce, m. Vz Prustvorc, Ott.
XX. 1022

Pušpán. Vz Ott. XX 1022.

Púšťadlo, a, n. P. baňkové (nasekávač),
scarificator. Ktt.

Puštice, e, f., zdrobn. puška. Poslala mu
rúcho v p-ci malé. Pass.

Puštička, y, f., zdrobn. puštice. P. rostlin,
pyxidium. Vz Ott. XIX. 934.

Puštík, a, m., sova. Ott. XX. 1023, Sr.
Pustovka.

Púta, pl., n., manicae. Pror. ol. 93b. Isa.
52. 11. Sr. Pouta.

Putina = mříže. V zloděj. mluvě. Sr. Pa -
bučina.

Putlina, y, f. = střapec Val. Čes. 1. XI.
114.

Putnař, e, m. = kramář, kupec (nadávka)
XVI. stol. Zvon II. 594.

Putr. Panímáma je pořádem ještě jako
z putru. Pittn Sr. násl.

Putrový. P. máslo = čerstvé (nepřeva-
řené). H. Jir. Mýto 96. 1. Sr. Putr.

Putrych, u, m., fumus terrae, Erdrauch.
Lék. B. 238a.

Puťura, y, f. — koš ze slámy na vejce.
Slov. Mus slov. VII. 58.

Půvabolícný. P. žena (půvabných licí).
Msn. Od. 278.

Přívalový strop = podvalový. Čes. 1. XII.
226.

Půvědí, n. = doba po obědě. Hruš. 159.

Půvědkový šat = polosváteční, jenž
ženské nosí v neděli k půvědí (po obědě).
Hruš. 33.

Půvěry = pověry. Šumava. Rgl.

Původ. O p-dech starší duby vz Arch.
XIX 550.

Původčitý. Mark. Neujalo se.

Původník(!), u, m. = genitiv. Klc. 69.

Půzdějc = později. Dšk. Km. 48.

Púzdro, vz Pouzdro. P., futrum. Rozk. P.
2522.

Půzednice, e, f., vz Pravidlo.

Půzim, u, m. = podzim. Klat. Čes. 1. XI.
368.

Půzimek, mku, m. = podzimek. Hruš.
159., 8.

Půzní, půzný = pozdní. Stráž. List. fil.
1902. 251.