323

Pych, u, m. = porušení cizího majetku.
P. polní, vodní. Vz Ott. XX. 1032. O pychu
v starší době vz Arch. XIX. 552., 621., 623.

Pýcha roste mezi lidem jako konopí.
Rais. Vlast. 48. Koho sa p. chytí, netreba
mu viacej trestu. Sbor. slov. VII. 130. Za
pýchou chodí palice (hůl). Lit. list. XIX.
242. Kde p. roste, tam všecky neřesti. Tbz.
III. 2. 13. Chce pýchu hrat a nemá nič.
Mus. slov. VI. 111.

Pýchavka. Vz Ott. XX. 1032.

Pýchavý =kyprý, vykynulý. Mork jest
p-vý bílé barvy. Rkp. lék. J. hr. 209a. (Mš).

Pychejř, e, m. = puškvorec; malý člověk.
Volyně. Čes. 1. X1I1. 125.

Pychlena, vz Pichlena. Mš.

Pyj. Vz Úd mužský.

Pyjový. P. žíly hluboké, venae profundae
penis Ktt. P. těleso, žalud. Ott. XIX. 445.

Pykánek, nku, m. = místo ochranné, útočiště
(ve hře). Chrud. Rgl.

Pykati = mstíti. Ktož mi přeje, rač mi
pomoci p. a toho popravovati, Baw. Arn.
1532. (Baw. str. 184. ).

Pyknografie, e, f. z řec. Vz Skiagrafie.

Pyknometrický. P. methoda. Vot. 62.,
216.

Pyle = housata. V dětské řeči ve Slez.
Čes. I. XI. 342.

Pynize = peníze. Ostrava. Šb. D. 56.

Pyramidou, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII 58.

Pyren, u, m., (fenylennaftalin), uhlovodík.
Vz Ott. XX. 1039.

Pyrimidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X.
591.

Pyrit, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 1048.,
Vstnk. X. 819.

Pyritový výpražek (u výroby železa). KP.
A. 143.

Pýro, a, n. = čásť těla hovězího dobytka.
Světz 1886. 483.

Pyroelektricky. Tento elektrický proud
působí p. t. j. teprv po záměně v energii,
tepelnou. KP. X. 112.

Pyroelektřina, y, f. Vz Ott. XX. 1050.

Pyrofon, u m., druh varhánek. Strh.
Aknst. 369.

Pyrogagol, n, m., v lučbě. Ott. XX 1050.

Pyrogalolaldehyd, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 121.

Pyrolín, u, m. = lék k hojení a pěstování
kůže.

Pyronit, u, m., berlicis. Rostl. drk. 197^b.

Pyrosírový. P. kyselina. KP. X. 104.

Pyroskop, u, m = jehlanec trojúhelníkové
základny (v cihlařství). Vz KP. IX. 86.

Pyrosmalith, u, m., nerost. Vz Vstnk.
XI. 834.

Pyrostibit, u, m. Vz KP. X. 229.

Pýrovec, vce, m. = pýr. Liptov. Sbor.
slov. IX. 44.

Pyroxen, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
716. 838.

Pyrrol, u, m. Vz Vstnk. XII. 57.

Pysk. Dvojitý p. (zaječí, rozštěp pysku),
labium duplex, cheiloschisis, coloboma labii,
labium leporinum). Ktt.

Pyskejř, e, m., místo: pryskýř. Dš. Vz
Huj. Progr. 17..

Pyskolícní rozštep (kosý rozštěp obliče-
jový, meloschisis. Ktt.

Pyskoun, ryba. Vz Ott. XXII. 716.

Pyskový. P. čára, sulcus mentolabiaiis;
p. žíly, venae labiales. Ktt.

Pysky = páperky. Štěpánovice. List. fil.
1902 251.

Pyskyřice m.: pryskyřice. Dš. (Huj. Progr.
17. ).

Pyščiť, aufblasen. Slov. Sbor. slov. VIII.
69.

Pyšnočelý člověk. Msn. Od. 25.

Pyšnoduchý muž. Msn. II. 268., Hym. 89.

Pyšný myslí, že je z mouky (lepší než
jiní). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176.

Pytam się, pytam kie człowiek seže-
sliwy, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 975.

Pýtať koho. Pýtal moju dcéru (ucházel
se o ni). Slov. Czam. Slov. 224. Radšej stom
dať, ako jednoho pýtať (žebrati). Mus. slov.
VI. 110.

Pytel. To je p. dobroty (dobrý člověk).
Haw. Chamr. 146. Ty's hodna pytle = aby
tě kat jako čarodějnici utopil v pytli. XVI.
stol. Zvon II. — P. = dýnko micky ženské
(Mütze). Pr. Slez. Čes. 1. XII. 309.

Pytelivna, y, f., capactum (ve mlýně).
Rozk. P. 2387.

Pytl, a, m., Pytl — patl = patlal, nešika.
Kšť. Lid. 13

Pytlářský lid (pytláci). 1671. Ces. 1. X-
287.

Pytlenový stánek okrouhlý. Vz Ott. XIX.
909

Pytlíček, čka, m. = nadávka zloději pytle
mouky. XVI. stol. Zvon II. 622.

Pytlík, u, m., vz Vreco. P. na tvaroh.
Nár. list. 1904. 138. 9. — To je p. na ně-
mecké myši (o hloupém). Us. Rgl

Pytlovací. Čisticí mlýnek s p-cím pří-
strojem. Nár. list. 1905. 131. 21.

Pytlový cedák, das Beutelfilter. Jind. 12.

Pzdění. Rozk. P. 1261. Sr. Bzdění.

Pzdina, y, f. Pzdin k masti přičiniti.
Mast. M. 160. Sr. Bzdina.

Pzdíti komu kam: pod nos. Mast. M.
83. Sr. Bzdíti.

Q, vz Ott. XII. 1063.
Quadrát Bern., chemik, 1821. —1895. Vz
Ott. XX. 1063.

Quadrimolekulově. Vstnk. XI. 707.
Quadruplet, u, m. Motorový q. (čtyřkolý
vůz). Hlasy východočes. 9. /6. 1902. Dhnl.

21*



	323

	Pych, u, m. = porušení cizího majetku. P. polní, vodní. Vz Ott. XX. 1032. O pychu v starší době vz Arch. XIX. 552., 621., 623. Pýcha roste mezi lidem jako konopí. Rais. Vlast. 48. Koho sa p. chytí, netreba mu viacej trestu. Sbor. slov. VII. 130. Za pýchou chodí palice (hůl). Lit. list. XIX. 242. Kde p. roste, tam všecky neřesti. Tbz. III. 2. 13. Chce pýchu hrat a nemá nič. Mus. slov. VI. 111. Pýchavka. Vz Ott. XX. 1032. Pýchavý =kyprý, vykynulý. Mork jest p-vý bílé barvy. Rkp. lék. J. hr. 209a. (Mš). Pychejř, e, m. = puškvorec; malý člověk. Volyně. Čes. 1. X1I1. 125. Pychlena, vz Pichlena. Mš. Pyj. Vz Úd mužský. Pyjový. P. žíly hluboké, venae profundae penis Ktt. P. těleso, žalud. Ott. XIX. 445. Pykánek, nku, m. = místo ochranné, útočiště (ve hře). Chrud. Rgl. Pykati = mstíti. Ktož mi přeje, rač mi pomoci p. a toho popravovati, Baw. Arn. 1532. (Baw. str. 184. ). Pyknografie, e, f. z řec. Vz Skiagrafie. Pyknometrický. P. methoda. Vot. 62., 216. Pyle = housata. V dětské řeči ve Slez. Čes. I. XI. 342. Pynize = peníze. Ostrava. Šb. D. 56. Pyramidou, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XII 58. Pyren, u, m., (fenylennaftalin), uhlovodík. Vz Ott. XX. 1039. Pyrimidin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. X. 591. Pyrit, u, m., nerost. Vz Ott. XX. 1048., Vstnk. X. 819. Pyritový výpražek (u výroby železa). KP. A. 143. Pýro, a, n. = čásť těla hovězího dobytka. Světz 1886. 483. Pyroelektricky. Tento elektrický proud působí p. t. j. teprv po záměně v energii, tepelnou. KP. X. 112. Pyroelektřina, y, f. Vz Ott. XX. 1050. Pyrofon, u m., druh varhánek. Strh. Aknst. 369. Pyrogagol, n, m., v lučbě. Ott. XX 1050. Pyrogalolaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 121. Pyrolín, u, m. = lék k hojení a pěstování kůže. Pyronit, u, m., berlicis. Rostl. drk. 197^b. Pyrosírový. P. kyselina. KP. X. 104. Pyroskop, u, m = jehlanec trojúhelníkové základny (v cihlařství). Vz KP. IX. 86. Pyrosmalith, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 834.	Pyrostibit, u, m. Vz KP. X. 229. Pýrovec, vce, m. = pýr. Liptov. Sbor. slov. IX. 44. Pyroxen, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI. 716. 838. Pyrrol, u, m. Vz Vstnk. XII. 57. Pysk. Dvojitý p. (zaječí, rozštěp pysku), labium duplex, cheiloschisis, coloboma labii, labium leporinum). Ktt. Pyskejř, e, m., místo: pryskýř. Dš. Vz Huj. Progr. 17.. Pyskolícní rozštep (kosý rozštěp obliče- jový, meloschisis. Ktt. Pyskoun, ryba. Vz Ott. XXII. 716. Pyskový. P. čára, sulcus mentolabiaiis; p. žíly, venae labiales. Ktt. Pysky = páperky. Štěpánovice. List. fil. 1902 251. Pyskyřice m.: pryskyřice. Dš. (Huj. Progr. 17. ). Pyščiť, aufblasen. Slov. Sbor. slov. VIII. 69. Pyšnočelý člověk. Msn. Od. 25. Pyšnoduchý muž. Msn. II. 268., Hym. 89. Pyšný myslí, že je z mouky (lepší než jiní). Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. Pytam się, pytam kie człowiek seže- sliwy, tanec v Těšínsku. Vz Brt. P. n. 975. Pýtať koho. Pýtal moju dcéru (ucházel se o ni). Slov. Czam. Slov. 224. Radšej stom dať, ako jednoho pýtať (žebrati). Mus. slov. VI. 110. Pytel. To je p. dobroty (dobrý člověk). Haw. Chamr. 146. Ty's hodna pytle = aby tě kat jako čarodějnici utopil v pytli. XVI. stol. Zvon II. — P. = dýnko micky ženské (Mütze). Pr. Slez. Čes. 1. XII. 309. Pytelivna, y, f., capactum (ve mlýně). Rozk. P. 2387. Pytl, a, m., Pytl — patl = patlal, nešika. Kšť. Lid. 13 Pytlářský lid (pytláci). 1671. Ces. 1. X- 287. Pytlenový stánek okrouhlý. Vz Ott. XIX. 909 Pytlíček, čka, m. = nadávka zloději pytle mouky. XVI. stol. Zvon II. 622. Pytlík, u, m., vz Vreco. P. na tvaroh. Nár. list. 1904. 138. 9. — To je p. na ně- mecké myši (o hloupém). Us. Rgl Pytlovací. Čisticí mlýnek s p-cím pří- strojem. Nár. list. 1905. 131. 21. Pytlový cedák, das Beutelfilter. Jind. 12. Pzdění. Rozk. P. 1261. Sr. Bzdění. Pzdina, y, f. Pzdin k masti přičiniti. Mast. M. 160. Sr. Bzdina. Pzdíti komu kam: pod nos. Mast. M. 83. Sr. Bzdíti.

	Q.

	Q, vz Ott. XII. 1063. Quadrát Bern., chemik, 1821. —1895. Vz Ott. XX. 1063.	Quadrimolekulově. Vstnk. XI. 707. Quadruplet, u, m. Motorový q. (čtyřkolý vůz). Hlasy východočes. 9. /6. 1902. Dhnl. 21*