332

Řezáctví, n. Ř. si všímati. Dolen. Pr.
316.

Řezač, e. m. Ř. hlíny (stroj). Vz KP.
IX 126

Řezáč, e, m. = lékař. V zloděj. mluvě, i
Ces. 1. XI. 141. — Ř. kamene = rytec.
Ghet. 58. — Ř. Fr. (Bolehradský), spis.,
1819. —1879.; Jos., spis., nar. 1853. Vz Ott.
XXI. 632. nn. — Ř. E., spis.

Řezačka, y, f. Ř. na slámu, na krmivo
ruční nebo žentourová, na suchou a čerstvou
píci s přiváděcím pasem, bubínková. Nár.
list. 1904. 135. 21. Ř. převozná, excentrická.
Nár list. 1905. 131. 21., 22.

Rezák, a, m. = kocour rezavé barvy.
Rais. Lop. 242.

Řezal, a, m., báječný pták. Vz Ott. XXÍ
634.

Řezance = řezané těsto v polévce. Slov.
Mus slov. IV. 26.

Řezančok, léčivá rosťina. Čas. mus.
VI. 8. Slov.

Řezanka, v, f. Ř. koňská, kravská.
Čes. 1. XII. 439. -Ř. = č. tanec. Vz
Čes, 1. XI. 182.

Řezaný. R. dříví. Vz KP. IX. 265.

Rezatěti, ěl, ění = rezavěti. Hoš. Pol. 141.

Řezati. Kdo řeže (bije a p. ) jiné, sám
i zrezán bývá. Uč. spol. 1905. II. 52. Ř.
= pospíchati. Volyně. Čes. 1. XIII. 125.

Rezatý — rezavý. Hoš. Pol. 141.

Rezavěbílý. R. kočka. Rais. Lop. 242.

Řezavka, y, f. = bolestné kapání moče,
stranguria, Harnzwang. Ktt

Rezavý smích. Zvon III. 258 Ř. hlas. Kká.
Sion I. 127., Zvon III. 309. Ř. slzy. Zvon
IV. 397

Rezbářský. Ř.. výzdova nábytku. Vz
KP XI. 94.

Řezbářství, n. Vz Ott. XXI. 634

Rezek Ant. Dr., histor., ministr krajan
v. v., spis., nar. 1853. z Ott. XXI. 635.

Rezeň, zně, m. = veliký kus (chleba).
Kál. Slov 38. R. slaniny. Poľd. XXIII. 532

Řezinky (!) pl., f. = nudle. Pohl.

Řezivo, a, n. = řezané dříví. Us. Rgl.

Rezková Frant., spis, sr. Tob. 214. —
Ř. Bedř.. spis. Tob. 215.

Řeznická, é, f., tanec Vz Brt. P. n. 874.

Řeznictví, n. Vz Ott. XXI. 638.

Řezníček Jos. Jind., spis. 1823. -1880.
(Lit. II. 405., 416., 872. ); Kar., spis., nar.
1837.; Ř. Václ. Dr., nar. 1861. (Flš. Písm.
732. ). _ Vz Ott. XXI. 638. nn. —Ř. Bened.,
Tob. 215.

Řezník, a, m., tanec Vz Brt. P. n. 838. —
Ř. Václ., spis. + po r. 1552. Vz Ott. XXI.
639.

Rezno. Na rezno někomu dačo prisľúbiť
(na jisto). Phľd 1902. 385

Rezonýrovati, vz Raissonýrovati.

Rezovitosť, i, f. R. vody. Vz Ott. XXI.
641.

Řežáb z řeřáb. Gb. Ml. I. 350, Buj.

Řežábek Jan Dr., řed. obchod. školy,
spis., nar. 1852. Vz Ott. XXI. 641.

Režený = režný. Dal. 5. 26. (Mš. ).

Režijní příspěvek. Nár. list. 1905. 64. 13.

Režisérský vynález. Nár. list. 1902.

Režná, é, f. = kořalka. Hauer. 14.

Režný. Nacpi do pytle režného samé
dukáty, neuděláš z něho hedvábí. Emin.
251.

Režucha, řeřucha, y, f., vz Řeřišnice
(rostl. ), Řeřicha zde. Sr. Huj. Progr. 17.

rg m. rk: pargán = parkán. Jir.

Rhamnolutin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 520.

Rheostat, u, m. R. desítkový, kruhový,
reversní, spirálový, spouštěcí, třifasový,
vodní, wheatstone v, zátkový. Vz Ott. XXI.
651.

Rheumatofobní. Zvon III. 492.

Rhinoplastika, y, f., z řec. = umělé

napravovaní defektu nosního. Vz Ott. XIX.
845, XXI. 660.

Rhodanin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 13

Rhodanit, u, m. Vstnk. XII. 590. R-nid
v VII 576. oprav v Rhodanit.

Rhodeosa, y, f. v lučbě. Vz Vstnk. XL
520

Rhodi-um, a, n, v lučbě. Vz Vstnk. XI.
560. Ott. XXI. 668.

Rhrodochrosit, u, m., nerost. Vz Ott.
XXI. 669.

Rhodonit, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
838., 670., Mtc. 1903. 56.

Rhythmik, a, m. R. řecký, římský,
Král. Metr. 3.

Rhythmus. Vz Ott. XXI. 678.

Riad, u, m. = řád. Gazdovský r. hospod.
náčiní. Slov. Sbor. čes. 58.

Riadiť = uklízeti. Matka riadila izbu.
Slov. Phľd XXIII. 526.

Riafadlo, a, n. = riafalo, prístroj na
obtrhovánie semenných hlávočiek ľanu. Slov.
Phľd. XXIV. 483.

Riafať ľan = zbavovať semenných hláv
(knotiek) riafalou. Phľd. XXIV. 483.

Riasnitý = řasnatý. Slov. Sbor. slov.
IX. 44.

Riav, u, m. = riava v VII. 576.

Ribay. Vz Lit. I. 931 Vz Rybay Jiř
v VII 639.

Rícadlo, a, n. = zrcadlo Mor. Mš., Strn.
Poh. 91. Vz násl.

Řicátko (zřícátko), a, n. = zrcadélko.
Str;. Pob. 91.

Říci s inft. A on řekl témuž Janovi jej
(váček) dáti (že dá). 1512. Arch. XIX. 130.

Ricy = pravá, americká žvýkací gumrna.
Nár. list. 1901. č. 45. odp.

Ričák Václ., děk. a spis., nar. 1824. Vz
Ott. XXI. 694

Říčičář, e, m. R. prodává říčice. Čes. 1.
X V. 384.

Řička, y, f., turma. Veleš. Rozk. P.
1977.. R. 97.

Říď kompar., superlat. nejříď, od řídko
(m. říze). Dšk. Km 48.

Řídce kompar. dle Hoš. lépe: řídšeji.
Vz Mus. fil. 1904. 451.

Řídě, ěte, n. = hříbě. Mus. 1863. 336.
(Vých. Č. ).

Řídko. Kto ř. seje, řiedko bere. Rizn.
172. Při odříkavání řídko kterých lekcí
(málokterých). Kos. Živ. 250.