Předchozí (334)  Strana:335  Další (336) |
|
|||
335
|
|||
|
|||
Rohan Kar. J., spis.
Rohatině = vidle. Dšk. Km. 16. Sr. Ro-
hatina. Rohatý = urážlivý. Ta věc bratru velmi
r-ta bude, Chč. S. II. 1856. Rohn Jan, bist. a lexikograf čes. 1711. —
1779. Vz Ott. XXI. 896. Rohna, v, f. = kráva. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141. Rohnout = tlouci. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 141. Rohon J. V. Dr., spis., nar. 1845. Vz Zl.
Pr. XXII. 371., 359. s podobiz. Rohonosný. R. lidé. Zr. Rok. 80. Sr.
Rohonoš. III. 86. Rohoocasatý. R. písmeno (y). Vin. I.
192 Rohoprstenovitý. Hoření a dolení zadní
vaz r., ligamentum ceratocricoideum posticum superius er inferius. Ktt. Rohoretka, ryba. Sr. Ott. XXII 728.
Rohoslav, a, m., vJou áy?-aó?. Msn. II.
196. Rohotěř, e, f., zaniklá ves v Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 153. Rohovací umění. Nár. list. 29. /10. 1899.
Dhnl. Rohovat = při výslechu býti. V zloděj
mluvě. Sr. Rohování v VII. 584. Rohovatění, n. R. pokožky, ceratonosis.
Ktt. Rohovatý. Manželka nepoddaná, r-tá.
Zvon IV 8. Rohovcovec, vce, m., hornina. Vz Ott.
XXI. 897. Rohovice, e, f. = hůl. V zloděj. mluvě.
Rohovina, y, f. Vz Ott. XXI. 897. R. oční,
lépe: rohovka. Čad. 14. Rohovka, y, f. R. oční = rohová blána,
přední čásť bělnatky, die Hornhaut. Čad. 12. Sr. Ott. XXI. 898. Propíchnutí r-ky, keratonyxis, utvoření umělé r-ky, Kerato- plastik, vyboulení předních oddílů zenič- ných r-ky, keratoglobus, vypnuti středu ztenčení r-ky, keratoconus, svraštivé pro- sáknutí rohovky, sklerotirendes Hornhaut- inŕiltrat, roztnutí r-ky (rozpoltění), kerato- tomia; tvorba, Keratoplastik, cornea arti- ficialis (na nepravém místě, parakeratosis). vada r-ky, Hornhautdefekt; hluboký vřed r-ky nezánětlivý, ulcus corneae perforans, keratitis ulcerosa noninflammatoria; hluboký vřed r-ky zánětlivý, keratitis ulcerosa pro- funda inflammatoria, tiefes, entzündliches Hornhautgeschwür; zánět r-ky, keratitis, Hornhantentzündung (s nahromaděním - se hnisu v přední komoře, hypopyon-keratitis, povlakový, k. pannosa, středový hnisavý, k. centralis parenchymatosa, infiltratum cor- neae centrale parenchymatosum, zahrdlivý, k. sclerotica, infiltratum corneae sclerotieum. Ktt. — R., druh hádanky. — R. Šátek r. Slám Put. 66. Rohovkohled, u, m. = přístroj k pro-
zkoumáni zakřivenin rohovkových, Kerato- skop. Ktt. Rohovkový. Celková hlíza r-vá, vortex
purulenta, keratitis neuroparalytica; ústřední prosáknutí dužniny r-vé, centrales paren- |
chymatöses Hornhautinfiltrat; vřed r-vý (ro-
hovky), ulcus corneae, keratitis ulcerosa, Hornhautgeschwür. Ktt. Rohovník, u, m. R. u oken. Vz KP IX.
322. Rohovníkový závěs. Vz KP. IX. 322.
Rohový. Onemocnění r-vé vrstvy kožní
(mozoly, kuří oka, bradavice a p. ), kera- tosa. Ktt. Rohozna, y, f., potok na Zvolensku. Sb.
sl. 1902. 54. Rohoží, n. matta. Rozk. P. 1823., Bhm.
hex 597. Rohožný žok. Zvon IV. 263.
Rohožkářství, n. R-stvím se zabývati.
Nár. list. 1886. č. 1. Rocháč, e, m. = prase. Věst. X. 340.
Rocherzuk, a, m., z něm. Grossherzog.
Pulk. Klem. 49., 65. Sr. Roterzug v VII. 590. Rochna, y, f. = lehká ženská. Dšk. Km. 14.
Rochně, ěte, n. = prasátko? Vy roch-
ňata! Nár. list 1902. č. 97. 4. Róchnút do koho = strčiti. — čím. Róšú
bičama = práskají. Val. Čes. 1. XI. 93. Sr. Róchati Rojek Jan Kar., kněz a spis., 1804 —1877.
Vz Ott. XXI. 911. Rojiště, ě, n. Vojenské r. Tk. XI. 134.
Rojový. R. palba, Schwarmfeuer. Ott.
XXI. 911. Rojvod, a, rojvůdce, e, m. = velitel roje.
Ott. XXI. 911. Rok = termin; r. a den; r. jalový, za
vitý; opravování roku. Vz Jir. Prove 313 Roketa, y, f., eruca, rostl. Čes 1. XIV
374. Roketí, n., louky u Opatova. Čas mor.
mus. III. 141. Roketiny, pole u Červ. Lhoty. Čas. mor.
mus III. 20. Roketnice, e, f., potok na Vsacku. Vck.
Vset. 10 Rokitanský Kar. Dr., prof., 19. 2. 1804 —
1878. Vz Zl. Pr. XXI. 205., Ott. Rokodník (!), u, m. = kalendář. Pohl.
Sr. Letodník. Rokokový sloh (každé poněkud příhodné
místo vyplněno vyřezávanou ozdobou). Vz KP. XL 89. Rokos Václ. Mich., kněz a spis., 1765 —
1824: Fr. Alex., kněz a básn., 1797. —1852.; Fr. Xav., spis., nar. 1863. Vz Ott. XXI. 914. Rokosie, n., carex. Rozk. P. 847., R. 76.,
carrectum. Mam. A. 18a. Sr. Rakosí. Rokoť, i. f. V r-ti, in carrecta. Mam. Víd.
(D. Gesch. 2 305. ). Rokotati co. Slavík písně r-tá. Kká
Sion I. 205. Rokotavý vír tance. Nár. list. 1904.
č. 22. 4. Rokotovati = rozvláčně hovořiti. Ještěd.
Sá. v Osv. 1884. 38. Rokšjtejn. U R-na = pole a les u Stŕí-
žova. Čas. mor. mus. III. 145. Rokycana Jan, husit. theol. a spis., asi
1397. —1471 Vz Ott. XXI. 915. O jeho lite- rarní činnosti. Vz Mus. 1903. 425. nn. Rokycanská, é, f., tanec (rázu komického).
Vz Ott. XXL 919. |
||
|
|||
Předchozí (334)  Strana:335  Další (336) |