336

Rokycany. To je dlouhé jako Rokycany.

Rokyta Jan, pseudon. Vz Černý. -— Vz
Tob. 214.

Rokytanský K. Vz Zl. Pr. XXII. 299.
s podobiz.

Rolejk, a. m. = kluk. Z toho r-ka ne- j
bude nic. Jrsk. XXV. 240.

Rolesky, pole u Hrotova. Cas. mor. mus.

m. 141. ;

Roleta, ruleta, y, f = rouleau. Vz Ott. j

XXI. 1029.

Rolije = rolí, role. 1511. Jg. j

Rolní = selský. Měj ve cti r. rod. Jg.
Lit. 1. 567.
Rolnickolnářský. R. škola Nár. list.

1903. č. 168. 14.

Rolnický. Nestydí se za svůj r. původ.
Sá. XVII. 68. R. škola. Nár. list. 1903.
č. 243. 15.

Rolnictví, n. R. jest matkou a pěstounkou
ostatních umění. Müll. 29.

Román. Vz Ott. XXT. 928. -937.

Romance. Vz Ott. XXI. 937.. Osv. 1877.
Od Ferd. Schulze.

Romancierka, y, f. (K. Světlá). Nár. list.

1904. 73 1. Vz Romancier v VII. 587.
Romanově dojemný. Nár. list. 1905. 1. 13.
Románovitý. R. roucho. Vlč. Lit. I. 310.
Románský sloh. Vz KP. XI. 83.
Romantickosentimentální. Nár. list.

1904. 349. 13.

Romantik, a, m. Poetický r a snílek.
Nár. list. 1903. č. 154 13.

Roměje = klín. Rozk. P. 1994., K. 98.
(Mš. ).

Romenek, nku, m. = heřmánek. Slez. Čes.
1. XIII. 109.

Romit, u, m., třaslavina. Vz Ott. XXI.
947.

Romonit. Hrom r-nil Čas. mus. IV. 42

Romperek, pole u Čáslavic. Čas. mor.
mus. III. 141.

Rón Kar., prof. a spisov. Tob. 214.

Roncegno, a, n. = silná arsenitá a železitá
voda Nar. list. 1901. č. 290.

Röntgenovy paprsky. Vz Roentgenovy.

Ropal z Riffmberka Bart., č právník a
spis. XVI. stol. Vz Ott. XXI. 960

Ropotění (dunění). Nár. list. 1901. č. 309. 2.

Roptati = reptati. Sb. sl. 1902. 13.

Ropúch, vz Ropouch. MV., Rozk. P. 147.,
R. 58.

Ropucha, y, f. Sr. Ott. XXI. 961.

Ropusník v III. 93. oprav v: Ropušník.

Ropušky, scorpaenidae, ryby. Vz Ott.

XXII. 730.

Ropušnik, a, m., phrynosoma, rod leguanů.
Vz Ott. XIX. 691.

Rorýs, a, m. Vz Ott. XXI 964.

Rorýsovitý. R-tí ptáci, cypselidae. Sr.
Ott. XXI. 965.

1. Rosa y, f. = husí sádlo. V zloděj. mluvě
— R., T hau. To je jen jak r. (pomíjející)
Čes. 1. XII. 307. - R. Václ. Jan. 1620 —1689.
Vz Ott. XXI. 965., Lit. T. 931.

Rosacius Jan Hořovský, kn. a spis. f po
r. 1637. Vz Ott. XXI. 967.

Rosam A., spis. Tob. 214.

Roscí m. rostúci. Rozk. P. 1629. (Mš. )

Rosčapiť sa = rozkročiti se. Phľd. XXIV.
483. Sr. Rozčapiť.

Rosenberg Jos., čes. stavitel, spis, nar.
1849. Vz Ott. XXI. 973. Tob. 214.

Rosendorf Fr., red. Tob. 214.

Rosenkranc (Rosenkranz) Jos. V., hud
sklad., 1797. —1861. Vz Ott. XXI. 974.

Rosetka, y, f. = reseda. Litom. 77.

Rosický Fr., zem. šk. insp a spi?., nar.
1847.; Václ., fysik a stenogr.. nar. 1850;
Jos., spis., nar. 1860. Vz Ott. XXI. 878. nn;
R. Vojt., spisov. Tob. 214.

Rosidlo, a, n. R. na mladý slad. Nár.
list. 1903. č. 140. 5.

Rosivý. R. spřežení (rosou pokryté). Škd.
F. 50.

Rosjestlit se = rozedníti se. Hoš. Pol.
141

Roskovice, pole u Hora. Ůjezda. Čas.
mor. mus. III. 141.

Rosmáček, čka, m., polydrusus, rod no-
satců, brouk. Sr. Ott. XX. 168.

Rosmarin, rostl. Sr. Ott. XXI. 980., Ros-
marýn.

Rosnatka, y, f., rosa slunečná, bylina
slunečná, rosník. Nár. list. 1902. č. 224. 3.

Rosní vítr, ventus roris. Ev. olom. 25. 57.

Rosnice = žába. Sr. Ott. XXI. 982.

Rosník,, u, m., vz předcház. Rosnatka.

Rossbereiter, tra, m., z něm. R. ne-
spraví při koni nic, jestliže... Kom. Did.
234. Vz násl.

Rossporejter, tra,. m, z něm. Rossbe-
reiter, objezdný. objížděč, koníř. Kom. Did.
102. Sr. předcház.

Rostiti = zvětšovati. — co. Lásku svár
a různice nedlí, ale rostí. Koll. Sl. dc. I.
101.

Rostlina. Vz Ott. XXI. 990. R-ry v li-
dovém podání na Klatovsku. Vz Čes. 1. XI.
287. nn. R-ny a živočichové. Vz Vstnk.
XIV. 38 nn. Jména léčivých rostlin v Starej
Pazove, na Slov. Vz Čas. mus. VI. 7. Sr.
násl.

Rostlinstvo v podání prostonárodním.
Naps. Jos. Košťál. Vel. Meziříčí. 1903. str. 307.

Rostlý. Pěkně r. vraník. Tbz. III 2. 163

Rostok M., spisov.

Rostopášník, a, m.. Jrsk. XXV. 292.

Rostovati. Masť rostující a hojící. Lék.
223a. Sr. Rostiti.

Rošejt = ? Má vlasy jako r. Deštná. Mš.

Rošický Václ. (V. Leandr, Sušický,
Gabler, Vodňanský), prof. a spis., nar. 1857.
Vz Ott. XXI. 1000. — R V. L., spisov.
Tob. 214.

Rošindol, u, m., dědina v prešpurské
stolici. Vz Sbor. slov. VIII. 45.

Roškot Jan, kn. a spis, nar 1832 Vz
Ott. XXI. 1000.

Rošt = časť vysoké peci pod šachtou
(vz Šachta). Sr. KP. X. 144. — R. n. rožeň =
nástroj mučící. Vck. Vset. 192.

Rošť, i, f. = rasca, kmín. Sbor. slov. VII.
110. Sr. II. Pŕísp. 275.

Roští, n. = les. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141.