340

Rozchlapený kožuch = rozevřený, neza-
pnutý. Val. Čes. l. XIII. 372.

Rozchlemtaný. Chrlil oheň z r-ných úst.
Zvon IV. 249.

Rozchluštiti. Voda se r-la = rozevřela,
rozstoupila. Slez. Vyhl. II. 282., Vyhl. Slz. 97.

Rozchoděný. R. boty, střevíce. Rais. Koř.
14«., Lop. 360

Rozchodník, u, rn., sedum, Fetthenne,
Mauerpfeffer, rostl. Sr. Ott. XXII. 779.

Rozchrániti co: dříví = rozhrabati. Slez.
Vyhl. II. 199.

Rozchřestiti se. Tbz. V. 5. 262.

Rozchutnání. V tomto r. (oblíbení si
cestování) umluvili jsme se jíti do Slaného.
Tk. Pam. I. 73.

Rozchychtati se = rozchechtati se. Sou-
citně se r. Rais. Sir. 43.

Rozchýlený. R. trubice petrklíče. Čch.

II. Pov. 203.

Rozchýrovať co = rozhlašovati. Čas. mus.
IV. 75.

Rozjař, e, f. Svět. knih. 420. 83.

Rozjařenec, nce, m. = rozjarený člověk.
Jrsk. VI. 1. 273., Tbz. II. 19.

Rozjatrenosť, i, f = rozjitřenost. Slov.

Phľd. XXIII. 550.

Rozjásaný. Hymna milosti r-ná touhou.
Zvon V. 596.

Rozjedlina, y, f. R. ústní, kurděje, sto-
matitis ulcerosa idiopathica. Ktt.

Rozjektaný. Nadávka zemřela v r-ných
zubech. Zl. Pr. XXII. 66. Vz Jektati.

Rozjiskření, n. R. od uhlí. 1597. Čes. 1.
XII. 315.

Rozjiskřiti se čím. R-ly se mu oči to-
likerým prudkým žehnutím. Zvon IV. 9.

Rozjišení, n. Na den sv. Mikuláše přišlo
veliké r. H. Jir. Mýto 48. 2.

Rozjitřeně rudý. Zvon IV. 134.

Rozjitřenec, nce, m. Msn. Od. 249.

Rozjíždí, n. = tání. Jak přijde r. sněhu.
1554. Uč spol. 1903. XIII. 13. Sr. Rozjišení.

Rozkastý čepec. Slov. Nár. sbor. 1904. 5.

Rozkázaný list (obsahující závěť). Chci
to listem r-ným a zápisným ukázati. Půh.

III. 450.

Rozkazitlivý (!) způsob = rozkazovací.

1775. Sr. Bílý Obr. 77.

Rozkazní řízení úvěrných ústavů v Ott.
Říz. III. 181. R. žaloba a vyřízení její. Ib.
181.

Rozkazovací. Opis r-ho způsobu 1. infi-
nitivem, 2. větou tázací, 3. konditionalem.
Vz Kšť. Lid. 7.

Rozklácený. Tam stála stará, již r-ná
kostnice. Rais. Vlast'. 23.

Rozkladitý, vz Trýzel zde.

Rozkladový. R. hmota. Ott. XX. 4.

Rozklepetiti nohy = roztáhnouti. Mark

Rozklesnutý. Jabloň do široka r- tá. Al.
Mršť.

Rozklizení, n. = rozchod. Baw. Arn. v.
7298.

Rozkloktati. Všecko se v ní r-lo (roz-
bouřilo). Rais. Sir. 148.

Rozklúci co = roztlouct. Mor. Čes. 1. X.
444.

Rozklusati se = rozběhnouti. Rais. Lop 92.

Rozkocenec, nce, m. = vzteklý člověk. Jrsk.
XIII. 3. 278.

Rozkohoutěný = rozzlobený. Tbz. III. 1.
246.

Rozkochanosť, i, f., Liebesgluth R
šťastné lásky. Jeř. Rom. básn. 54. Sr. Roz-
kochání.

Rozkol, u, m. Na r. dříví štípati = ra-
dialně. Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. Poblam.

Rozkolébaný čím. Koruna stromu větrem
r-ná. Zr. Čer. 17.

Rozkolísaný čím: perutěmi. Ilnk. Jas.
I. 118.

Rozkolníci. Vz Ott. XXI. 1070.

Rozkošný Jos., hud. sklad., nar. 1883.
Vz Ott. XXII. 1.

Rozkotrčnosť, i, f., prodigalitas. Rozk.
P. 1375. Sr. Rokotržnosť, Rukotržnosť.

Rozkouzliti koho. Msn. Od. 151.

Rozkrajovač, e, m. R. jídel. Šk. Od. 6.

Rozkrákati se. Vrány se r-ly. Rais. Lep.
528.

Rozkřik, u, m. Učiniti r. Wtr. Str. 206.

Rozkročeň, čně, f., v bot. Vz iriartea
v Ott. XXII. 1.

Rozkročilý = kdo se rozkročil Škod. II².
245.

Rozkrochotati, rugire. Pror. ol. 13^a. 2.
Isa. 5 29.

Rozkroužkovati = kroužky rozvázati, od-
děliti. Řetěz (školní mládeže) se roztrhl a
r-val v skupiny Nár. list. 10. 8. 1900.

Rozkuckati se. Rais Lep. 294.

Rozkůčka, y, m. = rozpustilec; R.,
y, f. = čtveráctví. Ouboč. Rgl.

Rozkulhati se jak: na obě nohy. Slez.
poh. 64.

Rozkulichati se. Sýček se r-chal. Tbz.
V. 9. 204.

Rozkuňkati se k čemu = odhodlati se.
Mus. 1902. 448.

Rozkuštraný = rozchlpený. Phľd. XXIV.
478. Sr. Kuštrať.

Rozkurážený čím. Us.

Rozkvasenec, nce, m. Tbz. III. 1. 157.,
VIII. 378. Vz násl.

Rozkvašený = rozespalý. Val. Čes. 1.
XI. 229. — R. = rozzlobený. Us.

Rozkverkování, n. R. dolu. 16 7. Listář
125. R. tálů v dole. 1600. Listář. 58. 1525.
Sr. Rozkverkovati.

Rozkvésti. Panna již rozkvetla = měla
poprvé čmýru. Litom. 48.

Rozkvetení, n. Suché otky r. Dal. Z. 6.

Rozkvětný. R. pole, florea rura. Gl.
roudn. 22b. Prk. myslí, že m. rozkvetlý.

Rozkydaný. R. Slované = rozdrobení,
od sebe odloučení. Koll. Sl. dc. III. 62.

Rozkydec, dce, m., monodora, v bot. Vz
Ott XXII. 1.

Rozkysání, n. = shnisání. R. ran. Chč.
S. I. 4b.

Rozkyslý spor. Krok. II. b. 315. (r. 1827. ).

Rozlačniti koho po čem: po neoku-
seném ovoci. Zl. Pr. XXI. 195.

Rozlaškovati se v něčem = zalíbiti si
v něčem. Vin. I. 29.

Rozlehtati koho. Tbz. V. 5. 61.

Rozlenilý. R. žena. Msn. Od. 260.