342

Rozotec, tce, m. Otče, rozotče. Msn. II.
54., Od. 305. Sr. Rozbože.

Rozotevříti co: brány. Msn. II. 42.

Rozoumkovati. Rozoumkující poučka.
Uč. spol. 1902. IX. 19.

Rozpácat = rozdělati, rozmačkati (a ne-
dokončiti). Kdýně. Rgl.

Rozpačen, vz Rozpačný.

Rozpáčení, n. = ztráta důvěry. Chč. S.

I. 83b.

Rozpačný srdcem a myslí. Msn. Od. 357.

Rozpad, u, m. R. odumřelého plodku
v dutině břišní a následný stav matečných
ústrojů, cirrhonosis. Ktt.

Rozpachtiti co: sílu. Man. Od. 141.

Rozpajediť = rozlobiti. Slov. Čo Turkov
tak r-lo. Sbor. slov. VIII. 106.

Rozpatnástiť sa = rozdováděti se. Val.
Čes. 1. XI. 276.

Rozpažmo. (Poražený) r. chopil zemi.
Msn. II. 197.

Rozpěkně. Prosím Vás pekne — roz-
pekne (velmi pěkně). Čas. mus. IV. 30.

Rozpěna, y, f. R. vrchu. Stan. I. 265.

Rozpěnina, y, f. R. vod. Linda. Lit. I.
772.

Rozpěra, y, f. = jistý trám v stavitel-
ství. Vz Ott. XXII. 2.

Rozperliti se kudy. Její hlas se r-lil
salonkem, Vrch. N. stř. 120., v lese. Zl. Pr.
XXII. 89.

Rozpeska, y, m. (Čertova) r. = roz-
pustilec, čtverák. Jrsk. XX. 2. 302., XXVIII.
155., Zvon III. 653. Vz násl.

Rozpeslý = rozpustilý. R. člověk. Jrsk.
XX. 2. 301. Vz předcház. Rozpeska.

Rozpětí, n. R. plynů a par; v stavi-
telství. Vz Ott. XXII. 2.

Rozpinadlo, a, n. Bhm. hex. 777.

Rozpitý = zpitý. R. kommisse. Slám.
Min. 96.

Rozplanulý. R. oko (čím). Kká. Sion

II. 130.

Rozplašený. R. myšlénka. Zvon V. 635.

Rozplašiti koho. Hoši se r-li jako vrabci,
když mezi ně hodí kámen. Illk. VIII. 213.

Řozplaštěný. Rostlina po zemi r-ná (roz-
lezlá, rozplizlá). Slov. Phľd. XXII. 582.

Rozplaštiť. Tak ťa šmärim že sa r-štíš
(rozpleskneš) ako žaba. Slov. Mus. slov.
IV. 9.

Rozplaviti, distillare. Střed rozplavující
se. Pat. Jer. 44. 25.

Rozpleć že sie rozpleć, tanec v Tě-
šínsku. Vz Brt. P. n. 977.

Rozplesalý. Msn. II. 226.

Rozpleskaný čím. Voda kopyty r-ná.
Hall. 24.

Rozpleštiť sa = padnouti, rozestříti se.
Slov. Phľd. XXIV. 483.

Rozplískaný. R. bláto. Litom. 48.

Rozpliznonti se jak: na samé houfky
(o zástupu). Jrsk. XIV. 142.

Rozplúti se, vz Rozplouti se.

Rozpočet, čtu, m. Vz Ott. XXII. 2.

Rozpočitadlo, a, n. Vz Sb. sl. 1902.
68. nn. a Čes. 1. XII. 477., 480. Sr. násl. a
Rozčitadlo.

Rozpočítávka, y, f. (při dětských hrách)
Vz Sbor. slov. 1901., 139., předcház. Roz-
počitadlo.

Rozpohnaný kam. Lodě k Hebru r-né.
Mark.

Rozpojiti co komu: údy (ranou = zabiti
ho). Msn. 71. 11., Škod. II. ² 89.

Rozpolcenosť, i, f. R. knihy (svým ob-
sahem). List. fil. 1902. 381.

Rozpoložiti někoho někde (raněného).
Msn. II. 208.

Rozpomenouti. Nerozpomínaj našich
hříchů. Modl. v Ž. pod.

Rozpor, u, m. Vyvalte r. až tam na vrch
a svalí se vám v neštěstí. Svět. knih. 420. 75.

Rozpořadí, n. Msn. II. 14.

Rozpořaditi něco. Msn. II. 23.

Rozpousta, y, m. = rozpustilec. Dšk. Kra. 8.

Rozpovídaný. Jrsk. XXVII. 333.

Rozpovídati. R. se a nedokončiti, jako
přestati v jídle po polévce. Tbz. XIII. 386.

Rozpoznání, n. R. lékařské, Diagnose.
Vz Ott. XX1I. 3.

Rozpřah, u, m. Svým vlastním r-hem se
skáceti. Slád. Třík. 108.

Rozpřáhlý. R. ramena. Zr. Leg. 82.

Rozpránie, n. = volnost, vůle. Pel. XX.

Rozprašek, šku, m., vz Omatek (zde).

Rozpřašovač, e, m. R. kokainu, Cocain-
zerstauber; r. hrtanový, Kehlkopfs..., La-
ryngeals..., prášku, Pulverbläser, r. jodo-
formu, Jodoforms... Ktt.

Rozpravatel = rozpravovatel. Slov. Vlč.
Lit. I. 310.

Rozprávný člověk = mluvný. Tk. Pam.
I. 58.

Rozpravovák pohroužil do vlasů (hřeben).
Rais. Lep. 129.

Rozpředení, n. R. barvy v její odstíny.
Nár. list. 1904. č. 3. 13.

Rozpřieci. Rozpřahši se, Kat. 132. m.:
rozpřiehši se. List. fil. X. 126.

Rozpřihrádkovati co. List. fil. 1902. 140.

Rozprostřitý = rozprostřený. Val. Čes. 1.
XII. 45.

Rozpucovaný. Je r-ná, vše čistí, uklízí,
bílí. Zvon III. 709. Byla r-ná tak, že...
(do pucování zabraná). Jrsk. XXVII. 61.

Rozpučený = rozlomený. Val. Čes. 1. XI.
324.

Rozpučeti = rozpučiti se. Tbz. V. 9. 349.

Rozpůjčovatel, e, m. R. knib. Čch. Kv.
163.

Rozpuk, u, m., verpis. Rozk. P. 2402. —
R., vz Popuk.

Rozpukaný, gesprungen, geborsten, není
passivum, tedy správně: rozpukalý, rozpuklý.
Mš.

Rozpůlený. R. hvězda (v erbu). Kol.
Her. 1. 95.

Rozpůlovaný. R. krajky. Vz Krajka.

Rozpuščení = rozpuštění. Slov. třeb. 14.

Rozpuščený = rozpuštěný. R. rozkoš. Pass.
333.

Rozpuštěnec, nce, m. = rozpustilý člověk
Jrsk. VI. 1. 139.

Rozpuštění, n. = povolení. Nestydaté r.
Chč. Post. 30a.