344

Rozštěp, u, m., při roubováni. Do r-pu
roubovati. Ott. XXI. 1020. - R. Dolení r.
cíbele, hypospadia (pyjový, žaludový), h.
(penalis, glandis). R., hiatus, coloboma,
cheiloschisis. Neúplný r. pysku (zaječí pysk),
cheilocoloboma; operativní náprava r-pů
patrových, Palatoplastik. Ott. XIX. R. cév-
natky, coloboma chorioideae, Spaltung der
Chorioidea, r. čelistní, gnathoschisis, schisto-
prosopia, r. hrtanu, laryngofissis, thyreo-
tomia, r. kosti, fissura ossium, Spaltbruch,
r. lbový, cranioschisis, lícní, prosoposchisis,
schistoprosopia, Gesichtsspalte, r. měchýře,
fissura vesicae urinariae, r. patra, palatum
fissum, palatoschisis, uranoschisis, urano-
coloboma; r. tvrdého patra, hiatus (urano-
coloboma palati duri, Spaltung des harten
Gaumens, částečný, partialis, jednostranný,
unilateralis, středový, mediana, úplný, tota-
lis), r. páteře, rachischisis, hiatus spinalis,
Rückengratsspalte, Wirbelspalte, víčkový,
coloboma palpebrae, schizohlepharia. Ktt.

Rozštnúti = rozštěpiti. Koně líce r-té
mají. Lék. B. 289b

Rozšuměti se čím: lidskou řečí. Tbz.
V. 5. 40.

Roztaha, y. m. = uličník. Dšk. Km. 8

Roztáhnouti se jak: jako pekáč. Šu-
mava. Rgl.

Roztahovač, e, m., náčiní kovářské. Nár.
list. 1903. č. 137. 4.

Roztažení, n. R. žíly, phlebektasia. Vz
Ott. XIX. 683. R. bělimy, staphyloma, scler-
ectasia. Ktt.

Roztaženina, y, f. R. bělimocévnatková,
staphyloma sclerochorioidale, scleroectasia;
r. duhovky jízvovitá, staphyloma iridis cica-
triceum. Ktt. V VII. d. 621. běliny oprav v:
bělimy.

Roztaživosť hmot. Vz Vstnk. XIV. 257.

Roztéci. On mu kolo roztekl. Sr. Roz-
tečkovati.

Roztečkovati kolo mlýnské = na rozteče
rozděliti. Webr. Sr. Roztéci.

Roztěkanosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 319. 13.

Roztěkaný. Pátravě r-ný pohled. Zvon
III. 598.

Roztěkati se, vz Roztéci se.

Roztemniti se kde. Po lesích se temno
r-lo. Linda. — Lit. I. 771.

Roztesaný. R. zbroj. Slád. Ant. 140.

Roztesknění, n. Zub. Még. 40.

Roztěžení, n. = rozpětí (na kříži). Pro tvé
nuzné r. Kunh. 150^a.

Roztírání, n. = masáž. Mtc. 1902. 114.

Roztklivělý. R. cítění. Lit. 1. 595.

Roztlustlý, incrassatus. Mam. F. 90b. 1.

Roztoči. Vz Vstnk. XIV. 308. nn.

Roztočiti co: jmění = promrhati. Hav.
Chamr. 93.

Roztočovitý. R-tí, acarida, podtřída pa-
voukovitých červů. Vz Ott. XXII. 8. -14.

Roztodivý = roztodivný. Mor. Kmk.

Roztok, u, m. R. pevných hmot v kapa-
linách. Vz Ott. XXII. 14. nn. - R. Jak
něni kocura doma, mají myši r. (volnosť;
z něm. Rasttag). Slez. Vlast I. 229.

Roztoka, y, f. == úžlabina. Kál. Slov.
48.

Roztokaný. Člověk stejně r-ný = stej-
ného smýšlení. Mus. fil. 1902. 161.

Roztopašnosť, i, f. Phľd. XXII. 226.

Roztopřemilený. Bože r-ný. Brt. P. n.
644.

Roztoužení, n. Církevnicky katolické r.
List. fil. 1904. 396.

Roztrapec, pce, m. Třapec a r. 1724.
Hrubý 242.

Roztřásati co jak. Na odivu světa něco
r. (rozebírati). Fel. 143.

Roztřepanina, y, f. = rosol. Us. místy.
Mš.

Roztřepati co: okno = rozbiti. Val.
Nár. sbor. VIII. 52.

Roztřepiti co oč. R-pil o něho provaz,
(tak ho zbil). Tbz. V. 1. 180.

Roztřepovací stroj. Us. Rgl.

Roztřeštiti se komu. Až se mu hlava
r-la. Rais Lep. 334.

Roztrhalý = neklidný, tesklivý. Srdce
prokysalé, dřímavé, roztrhalé. Chč. S. II.
188b.

Roztrolený kořínek. Škod. II². 231.

Roztroubiti co o kom = roztrousiti, roz-
hlásiti. Tbz. V. 6. 82.

Roztrousiti co jak. R sil řeči jako vítr,
kdvž pískem zavěje. Tbz. ITL 1. 237.

Roztroušenost, i, f. R. Židů. Ghet. 16.

Roztrylkovati se = rozspívati se trylkuje.
Zvon. V. 450.

Roztrysknouti se več: v prach (roz-
padnouti). Slád. Ant. 132.

Roztržení, rhesis ruptura. Ktt.

Roztučnilý, inpinguatus. Mam. F. 90^b. 1.

Roztupičný. Věci scelivé a r-čné. Rozb.
I. 145

Roztúžiti se, vz Roztoužiti se.

Roztyrať co = majetek (promarniti).
Spiš. Sbor. slov IX. 51.

Rozum. Vz Ott. XXII. 18. R., Vernunft,
um, Verstand. Mark. R = mohutnosť nad-
smyslných představ Čili idejí; Rozum jest
něco vyššího než um a smysl. Čad. 94. R.
představuje nám představy o světě nad-
smyslném; R. = vyšší mohutnosť duše,
kterou člověku mysliti dáno. Čad. 16., 17.,
20., 22., 64. Sr. Smysl. Mají r-mu jako stlaní
(mnoho). Jrsk. XXIII. 29. Ten má r., jako
dva páry volov (o hloupém). Sbor. slov. VIL
130. R. je ve 24 létech vymetalý. Čes. 1.
XIII. 176. Nemá r-mu. ani co by hovno osolil.
Litom. 73. Oči ďaleko vidia, r ešte ďalej.
Sbor. slov. VIII. 85. Ber rozum do hrsti; R.
nemeria sa dle veku; Má už druhé zuby,
ale ten prvý r. Rizn. 63., 169., 186. — R.
Jan Václ., spis., 1824 —1858. Vz Ott. XXII.
18.

Rozumec, mce, m. = naučeníčko. Aby
nám z toho nějaký r. ostal. Chč S. I. 39b

Rozumem, mna, o, vz Rozumný.

Rozumětedlnosť, i, f., ratio. R. opomítati
Pat. Jer. 115. 17.

Rozuměti k čemu. Ježtoť raditi umějí
a k věcnosti rozumějí. N. Rada. 1660. —
Rkp. B.: něčemu. Negativní r. s gt. Nero-
zuměli sú skutkóv hospodinových, non intel-
lexerunt opera domini. Ž. pod. 27. 5. — Ž.
wit. a klem. s dat. — koho čím. Bílým