353

Salipyriii, u, m. = salicylan antipyrinu.
Vz Ott. XXII. 542.

Sálka, y, f. = komora, pokoj, kancellář. Ve
zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Salier Fr., stav., nar. 1845. Vz Ott. XXII.
545.

Sallustius Crispus. Vz Ott. XXII. 546.

Salmiak, chlorid ammonatý. Vz Ott.
XXII 548.

Salmon Jos., Dr., lék. a spis., nar. 1844
Vz Ott. XXII. 549.

Salol, u, m. = fenylesther kyseliny sali-
cylové. Vz Ott. XXII. 553.

Salomon z Friedberků Em., svob. pán,
c. k. podmarš., malíř a spis., nar. 1829. Vz
Ott. XXII. 554.

Saluška, y, f. = Salomena. Tbz III. 1
282.

Salva guardia = glejt, ochrana vojenská.
Ott. XXII. 566.

Sama, domina. Rozk. P. 923.

Samatka, y, f. = úzká stužka, kterou si
dívky vlasy ponad čelo přitahuji: kosička,
golônik, podvazek. Slov. Czam. Slov. 209.

Sambucin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 596.

Sameček = kořalka. Rgl.

Sametárna, y, f. = místnost, kde se dělá
samet. Nár. list. 1902. č. 233. 14.

Sametovec, vce, m., rosalia, tesařík. Vz
Ott. XXI. 967.

Samice = jalová řeka atd. Taras rybníka
se už dělá a na s-ci již také vykladen jest.
1557. Uč. spol. 1903. XIII. 27. Sr. I. Přisp.
353.

Saminkatý. S. voda. Dšk. Km. 19.

Saminký. Byl s-ká vráska. Tbz. III. 1.
192.

Samítka, y, f. = sametka. 1512. Arch.
XIX. 90.

Sámkovati = sámy, sámky dělati, säumen.
Rgl. Sr. Sámovati v III. Přisp.

Samo. Vz Ott. XXII. 578.

Samobřeznosť, i. f., parthenogenesis —
vývoj ústrojence z buňky zárodečné bez
oplození n. z vajíčka neoplozeného buňkou
samčí. Vz Ott. XXII. 579.

Samobytedlný = osamělý. S. bytí na
púšči Alb. A. 33b.

Samoděčný. S bída (zaviněná). Msn. Od.
271.

Samoděl, u, m., talar, Rozk. P. 1821.,
R. 93., talaris. Veleš. 151.

Samodověra, Slov. Sbor. čes. 52. Sr.
Samodůvěra.

Samodržitelka, y, f. Zr. Čer. 124.

Samoelektrisace, e, f. S. radia. Vz Vstnk.
XIV. 99.

Samohlas, u, m., vz Hlasie.

Samohláska. Změna s-sek na Domažlicku.
Vz Kbrl. Džl. 4. nn. Změna s-sek na Ska-
licku na Slov. Vz Sbor. čes. 80 nn. V Lito-
myšl. Vz Litom. 7. nn.

Samohlasně se bránil. U Čáslavě. Mš.
exc.

Samohybný vůz, automobil. Jind. 4.

Samochlička v VII. 649. chybně m.:
samoschlička. Rgl. Sr. III. 259.

Samochvalnosť, i, f. Něco za s. poklá-
dati. Vin. I. 292.

Samokol, u, m., vz Samokolí. S. = samo
(jedno) kolo, trakař, kolečko. Dšk. Km. 52.

Samokoliký. S-ká jsem to viděla (bylo
nás tam více). Wtr. exc.

Samokroutka, y, f., samokrutník, u,
m., druh závoje. Vz více v Nár. sbor. 1904.
10.

Samokulko, a, n. = samokol. Ločenice,
List. fil. 1902. 251.

Samokvašení mladiny bez přísady kul-
turních kvasnic. Vz Ott. XIX. 820b.

Samolet, u, m. = létací stroj. Vz Ott.
XXII. 583.

Samolez, u, m. = lejno. Us. Rgl.

Samomletí, n. S., když mlynář sám na
svůj účet mele. Čes. 1. XI. 188.

Samonosný, S. stěna mřížová, schody.
Nár. list. 1903. č. 141. 16., 1904. 107. 18.

Samootrava, y, f., autointoxicatio, Ktt.

Samootvírák, u, m., druh deštníku. Nár.
list. 1904. 138. 10.

Samopalka, y, f., puška. Čes. 1. XIII. 23.

Samopanovník, a, m., monarch. Vlč. Lit,
I. 307.

Samopansky někde hýřiti. Msn. Od. 25.

Samopaš = zbujnosť; krádež dobytka z buj-
nosti. Slov. Zl. Pr. XXI. 74.

Samopranýř, e, m. = když se kdo sám
staví na pranýř. Nár. list. 1903. č. 191. odp.

Samořeč, i, f., monolog. Lit. I. 506. Sr.
Samořečí.

Samoriška, y, f., nějaká rostlina. Mus.
slov. VII. 54.

Samorostlík klasnatý, actaea spicata:
beraní rožky, bielohlav, černina, husí čapka,
Krištofova trava, bez (polní, podzemní, pod-
zemský), vranec. Vz Čes. 1. XIV. 176.

Samosličky = tyčky k plotu. Kbrl. Džl.
16. Sr. předcház. Samoschlička. Zdrobn. sa-
moslice (samoschlice).

Samosobný prostor. Purkyně. Čad. 127.

Samospráva krajská, stavovská. Svobd.
150.

Samosprávně vládnouti. Dvoř. Mor. 91.

Samosrozumitelnosť, i, f. Nár. list. 1904.
č. 38. 13

Samostačitelnosť, i, f. Uč. spol. 1902.
IX. 47.

Samostačnosť, i, f. Nár. list. 1904. č. 37.
odp. 2.

Samostačný, selbstgenügend. Nár. list.
1885. č. 54. S. cíl snahy. Vstnk. X. 183.

Samostřel myslivecký. Vz Ott. XXII.
585. s vyobraz.

Samosvůj. To je s-svoje víno (nemí-
chané). Mus. slov. ÍV. 28.

Samosyni na Slov. Sr. čes. 1. XII. 408.

Samošek, šku, m, rivina, rostl. Vz Ott.
XXI. 836., XXII. 585.

Samota. V prvním návalu prudkého dojmu
předním lékem jest s. (osamelosť). Jrsk. V.
203.

Samotářsky živořiti. Vlč. Lit. II. 2. 66.

Samotečný. S. píseň (která sama od sebe
z úst plyne). Czam. Slov. 212.

Samotěha, y, f. S-hou jeti = sám samo-
tížky táhnouti. Hoš. Pol. 142.

Samotíž. S. toho táhnouti může a rum-
pálu nemá. Us.