356

Scelestivě. Arch. XIX. 312.

Scelistvý = scelistivý. S. léky. Rhas. E.
III. 13.

Scelování pozemků, kommasace, arrondo-
vání. Vz Ott. XXII. 717.

Sceltit = prodati. V zloděj. mluvě.

Scenář, e, m. = seznam výstupů (scen)
po sobě následujících s podstatným udáním
obsahu. Nár. list. 1899. 8. /10. Dhnl.

Scenický. S. effekt, Nár. list. 1904.
č 16. 3., obraz, ib. č. 257. 3., úspěch. Zvon
III. 462.

Sceniti, aestimare. Rožm. 143. (Mš. ).

Sceňovací měřítko. Nár. list. 1903.
č. 177. 5.

Sceptr. Kat. 58 (str. ).

Scerpenie = strpění. Spišsky. Sbor. slov.
1901. 83.

Sciana, y, f. = stěna. Prus. Slez. Čes. 1.
X. 422.

Scien, u, m. = stín. Kar. 99.

Scín, u, m. = stín. Kar. 93.

Scinek, nka, m. — ještěr. Ott. XVIII.
807., XXII. 720.

Scintillometr, u, m. = přístroj, jímž
možno měřiti změnu barev při třpytění
hvězd. Vz Ott. XXII. 721.

Scípati, vz Scípnouti.

Scipio Vojt. (Berlička) Vz Ott. XXII. 723.

Sčasovací. S. sloh slovenský. Brt. P. n.
XXIX., XX. Vz násl.

Sčasování, n. = rhythmisování. Brt. P. n.
II. S v lidové písni. Ib. IV.

Sčasovka, y, f., Rhythmus. S. písní.
Brt. P. n. I

Sčerbinský Jiří, vz Prusík Bořivoj.

Sčeštělý. S. nářečí slovenské. Czam.
Slov. 197.

Sčetí, n. = chvojka. Vyhl. II. 16.

Sčiepetání, n., consternatio. Mam. A. 18a.

Sčiepiti, dividere, děliti. Mam. A. 20a.

Sčítací přístroj. Nár. list. 1903. ě. 319. 21.

Sdav, u, m., copula. Rozk. P. 1681.

Sdavač, e, m., copulator. Rozk. P. 1654.

Sdávání, n. = oddavky. Kar. 42. — S.
Pro s. toho nedostatku lékař má v ta
doby kopr žváti. Rhas. T. 35. (Mš. ).

Sdáviti koho: skopce = zabiti, occidere.
Pror. ol. 21b. 2. Isa. 22. 13. — co čím:
Sdávili jako obručem hlavú svú, contor-
quere (sevřeli). Ib. 43a. 2. Isa. 58. 5. (Mš).

Sdělený. Já člověk s hříchem s-ný
proši. Um. roudn. 1090.

Sděliti se na čem. Bychom na udatství
se sdělili (společně prokázali svou udatnosť).
Hš. Ostrsp. 37. — S., stačuje: psáti, ozná-
miť, uvedomiť, zvestovať atd. Phl'd. XXIV.
812.

Sdělnost', i, f., vz Sdílnost. Nár. list. 1904.
210. 13

Sdem = sedm (strč. Mš. ).

Sdieti, vz Sděti. Nevěda co tomu s. Dal.
Nevěda, co s. sobě. Alx.

Sdílnohovorný. Msn. Od. 139.

Sdíř, e, f. = kovová obruč k utužení spo-
jených dřev. Vz Ott. XXII. 739.

Sdrásati co komu: přílbu. Slád. Rich. 89.

Sdráv, vz Zdráv.

Sdravý, vz Zdravý.

Sdrhnutý kde. Košile u krku s-tá. Rais.
Sir. 10.

Sdrhovací záslona. Rais. Sir. 10.

Sdrov, a, m., saurus. Rozk. R. 56. Vz
Zdrov.

Sdružování stromů (kopulování). Ott.
XXI. 1020.

Sdržeti, vz Zdržeti.

Sdutý. Modlitevník telete sdutého, vituli
conflatilis. Zrc. mus. zb. 1a. (Mš. ).

Sdůvěrniti se, sich vertraut machen.
Fr. Tůma. Sr. Spřáteliti se.

Sdychánek, nku, m., spirabulum. Rozk.
P. 69. Sr. Zdychánek.

Sdychání, n., conspiramen, Rozk. P.
1487., conspiratio. Mill. 52a.

Sdýchati se, conspirare. Když se s-li,
že.. ČE. Han. 39.

Se. Jan Augusta podlehl úkladům proti
němu nastrojeným. Tk. XII. 9. Vytýkalo
se, že král pokuty jemu (m.: sobě) při-
padající jiným darovával. Tk. XI. 192. Dle
nařízení od sněmu sobě daného měli po-
slové mu oznámiti; Měli za to určité platy
spolu s písařem k sobě přidaným; Na zprávu
o tom sobě danou král vznesl dotaz; Žeby
ubližování sobě déle snášeti nemohli; Dle
instrukcí sobě dané žádali, aby...; Hájil
království od Boba sobě svěřené; Ne-
zachoval meze plnomocenství sobě daného.
Tk. XI. 26, 141., 148., 186., 221., XII. 128.,
364. Častoval lidi na státní útraty velkým
okrádáním solnice sobě svěřené. Tk. Pam.
I. 27. Nerad byl tomu, že místa sobě ještě
milejšího v Praze dosáhl. Tk. Pam. I. 400.
Aby ze statku sobě pozuostavilého vydal
100 kop gr. 1487. Běl. záp. 76. Diurnista
octl se způsobem jemu nepovědomým na
ulici. Čch. II. Pov. 198. (193. ?). Že si bez
příčiny sobě dané na mne lživě sahal.
XVI. st. Uč. spol. 1905. II. 32. Čechové
svůj jazyk sobě daný potupují. Vel. 1592.

Se = asi. Poďte si chytit ze (se) čtyry
husy. Brt. D. I. 177. — Se = ecce, hle. Dal.
C. M. 4. 14. Sr. D. 17.

Sebastian = žízeň. V zloděj. mluvě.

Sebecennosť, i, f. Selbstschätzung. S.
Maďarů. Mš

Sebecitný. Choulostivě s Nár. list. 1905.
6. 9.

Sebehana, y, f. Zpovědlnice jest místo
s-ny. Juda 19.

Sebechleby, dědina v hontianské stolici
na Slov. Sbor. slov. VIII. 46.

Sebeklamný heroismus. Zr Nov. ² 404.

Sebelibý. S. vypravování. Jrsk. XXVI.
153., V. 133.

Sebenaparování, n. = pýcha. Nár. list.
1902. é. 87. odp.

Sebenbaum, něm. Víno, ješto s. v něm
vařen (chvojka). Lék. B. 200a.

Sebeobětavý. S. láska. List. fil. 1904.
227., Sbor. čes. 13. Vz Sebeobětovný VII
658.

Sebeobžaloba. Zvon V. 711.

Sebeoceňování, n. Závratné s. Nár. list.
1904. 286. 13.

Seberozvoj, e, m. Národ se probudil
k s-ji. List. fil. 1905. 224.



	356

	Scelestivě. Arch. XIX. 312. Scelistvý = scelistivý. S. léky. Rhas. E. III. 13. Scelování pozemků, kommasace, arrondo- vání. Vz Ott. XXII. 717. Sceltit = prodati. V zloděj. mluvě. Scenář, e, m. = seznam výstupů (scen) po sobě následujících s podstatným udáním obsahu. Nár. list. 1899. 8. /10. Dhnl. Scenický. S. effekt, Nár. list. 1904. č 16. 3., obraz, ib. č. 257. 3., úspěch. Zvon III. 462. Sceniti, aestimare. Rožm. 143. (Mš. ). Sceňovací měřítko. Nár. list. 1903. č. 177. 5. Sceptr. Kat. 58 (str. ). Scerpenie = strpění. Spišsky. Sbor. slov. 1901. 83. Sciana, y, f. = stěna. Prus. Slez. Čes. 1. X. 422. Scien, u, m. = stín. Kar. 99. Scín, u, m. = stín. Kar. 93. Scinek, nka, m. — ještěr. Ott. XVIII. 807., XXII. 720. Scintillometr, u, m. = přístroj, jímž možno měřiti změnu barev při třpytění hvězd. Vz Ott. XXII. 721. Scípati, vz Scípnouti. Scipio Vojt. (Berlička) Vz Ott. XXII. 723. Sčasovací. S. sloh slovenský. Brt. P. n. XXIX., XX. Vz násl. Sčasování, n. = rhythmisování. Brt. P. n. II. S v lidové písni. Ib. IV. Sčasovka, y, f., Rhythmus. S. písní. Brt. P. n. I Sčerbinský Jiří, vz Prusík Bořivoj. Sčeštělý. S. nářečí slovenské. Czam. Slov. 197. Sčetí, n. = chvojka. Vyhl. II. 16. Sčiepetání, n., consternatio. Mam. A. 18a. Sčiepiti, dividere, děliti. Mam. A. 20a. Sčítací přístroj. Nár. list. 1903. ě. 319. 21. Sdav, u, m., copula. Rozk. P. 1681. Sdavač, e, m., copulator. Rozk. P. 1654. Sdávání, n. = oddavky. Kar. 42. — S. Pro s. toho nedostatku lékař má v ta doby kopr žváti. Rhas. T. 35. (Mš. ). Sdáviti koho: skopce = zabiti, occidere. Pror. ol. 21b. 2. Isa. 22. 13. — co čím: Sdávili jako obručem hlavú svú, contor- quere (sevřeli). Ib. 43a. 2. Isa. 58. 5. (Mš). Sdělený. Já člověk s hříchem s-ný proši. Um. roudn. 1090. Sděliti se na čem. Bychom na udatství se sdělili (společně prokázali svou udatnosť). Hš. Ostrsp. 37. — S., stačuje: psáti, ozná- miť, uvedomiť, zvestovať atd. Phl'd. XXIV. 812. Sdělnost', i, f., vz Sdílnost. Nár. list. 1904. 210. 13 Sdem = sedm (strč. Mš. ). Sdieti, vz Sděti. Nevěda co tomu s. Dal. Nevěda, co s. sobě. Alx. Sdílnohovorný. Msn. Od. 139. Sdíř, e, f. = kovová obruč k utužení spo- jených dřev. Vz Ott. XXII. 739. Sdrásati co komu: přílbu. Slád. Rich. 89. Sdráv, vz Zdráv. Sdravý, vz Zdravý.	Sdrhnutý kde. Košile u krku s-tá. Rais. Sir. 10. Sdrhovací záslona. Rais. Sir. 10. Sdrov, a, m., saurus. Rozk. R. 56. Vz Zdrov. Sdružování stromů (kopulování). Ott. XXI. 1020. Sdržeti, vz Zdržeti. Sdutý. Modlitevník telete sdutého, vituli conflatilis. Zrc. mus. zb. 1a. (Mš. ). Sdůvěrniti se, sich vertraut machen. Fr. Tůma. Sr. Spřáteliti se. Sdychánek, nku, m., spirabulum. Rozk. P. 69. Sr. Zdychánek. Sdychání, n., conspiramen, Rozk. P. 1487., conspiratio. Mill. 52a. Sdýchati se, conspirare. Když se s-li, že.. ČE. Han. 39. Se. Jan Augusta podlehl úkladům proti němu nastrojeným. Tk. XII. 9. Vytýkalo se, že král pokuty jemu (m.: sobě) při- padající jiným darovával. Tk. XI. 192. Dle nařízení od sněmu sobě daného měli po- slové mu oznámiti; Měli za to určité platy spolu s písařem k sobě přidaným; Na zprávu o tom sobě danou král vznesl dotaz; Žeby ubližování sobě déle snášeti nemohli; Dle instrukcí sobě dané žádali, aby...; Hájil království od Boba sobě svěřené; Ne- zachoval meze plnomocenství sobě daného. Tk. XI. 26, 141., 148., 186., 221., XII. 128., 364. Častoval lidi na státní útraty velkým okrádáním solnice sobě svěřené. Tk. Pam. I. 27. Nerad byl tomu, že místa sobě ještě milejšího v Praze dosáhl. Tk. Pam. I. 400. Aby ze statku sobě pozuostavilého vydal 100 kop gr. 1487. Běl. záp. 76. Diurnista octl se způsobem jemu nepovědomým na ulici. Čch. II. Pov. 198. (193. ?). Že si bez příčiny sobě dané na mne lživě sahal. XVI. st. Uč. spol. 1905. II. 32. Čechové svůj jazyk sobě daný potupují. Vel. 1592. Se = asi. Poďte si chytit ze (se) čtyry husy. Brt. D. I. 177. — Se = ecce, hle. Dal. C. M. 4. 14. Sr. D. 17. Sebastian = žízeň. V zloděj. mluvě. Sebecennosť, i, f. Selbstschätzung. S. Maďarů. Mš Sebecitný. Choulostivě s Nár. list. 1905. 6. 9. Sebehana, y, f. Zpovědlnice jest místo s-ny. Juda 19. Sebechleby, dědina v hontianské stolici na Slov. Sbor. slov. VIII. 46. Sebeklamný heroismus. Zr Nov. ² 404. Sebelibý. S. vypravování. Jrsk. XXVI. 153., V. 133. Sebenaparování, n. = pýcha. Nár. list. 1902. é. 87. odp. Sebenbaum, něm. Víno, ješto s. v něm vařen (chvojka). Lék. B. 200a. Sebeobětavý. S. láska. List. fil. 1904. 227., Sbor. čes. 13. Vz Sebeobětovný VII 658. Sebeobžaloba. Zvon V. 711. Sebeoceňování, n. Závratné s. Nár. list. 1904. 286. 13. Seberozvoj, e, m. Národ se probudil k s-ji. List. fil. 1905. 224.