357

Sebeslavce, dědina v turčianskej stolici.
Vz Sbor. slov. VII. 46.

Sebeubijení, n. Zvon V. 796.

Sebevzdělání, n. Nár. list. 1905. 1. 13.

Sebezachovací pud. Čad. 98.

Sebezachovávací moc. Čad. 92.

Sebezapomnělosť, i, f. Nár. list. č. 1884.
č. 297.

Sebeznalý duch. List. fil. 1905. 222.

Sebezpytatel, e, m. Zvon V. 507.

Sebezpytování, n. Uč. spol. 1902. IX. 20.

Sebranec, nce, m. = skupina chalup
u Světnova. Hoš. Pol. 142.

Sebrati co. Sbírá kosti = unavený,
leží odpočívaje. Deštná. Mš.

Secesse, e, f. S. = odloučení, odtrženi
od nějakého celku. S. ve výtvarném umění
= tvorba, která se odchýlila více méně od
přírody, pravdy a krásy. Vz Ott. XXII. 743.
Náběh k moderní secessi. Nár. list. 1903.
č. 174. 3.

Secessní hračky, Čes. I. XII. 426., umění.
Nár. list. S. sloh v nejnovější době povstalý.
Vz KP. XI. 91. S. doba. Ib. 110.

Séci, vz Sieci.

Secí stroj na řepu, hrůbkovací. Nár. list.
1905. 131. 21.

Secvičení, n. Einübung. S. sboru. Nár.
list. 1885. é. 126. Sr. Secvičenosť.

Secvičiti co. Hudební sbor dobře s. Pokr.
1885. č. 138.

Seč, e, f. Lesní s, vz Rubisko.

Sečany, ves v novohradské stolici na
Slov. Sbor. slov. VIII. 46.

Seče, pole u Střížova. Čas. mor. mus.
III. 142.

Sečetlý, vz Sečtlý.

Sečin, u, m. Čerti hodili celý zámek so
s-nom na sitno (so všetkým činom, se vším).
Sb. sl. 1902. 28.

Sečitý. S. střecha = seseknutá. Us. místy.
Rgl.

Sečka. Zo sečky nenasúkáš motúzov.
Rizn. 167. — S., nástroj. S. se stahova-
cími žlábky výsevními. Nár. list. 1904.
135. 21.

Sečleniti co: atomy. Vot. 24. S. něco
jako v řetěz. Zvon V. 250.

Sečrník, vz Siečrník v II. 1381.

Sečtelý, vz Sečtlý.

Sečtenosť, i, f. S. má význam passivní;
ve smyslu aktivním: sečtlosť od sečtlý. Mš.

Sečtlosť = sečtelosť.

Sečtlý, belesen. S. člověk (ne: sečtelý,
ani sečetlý. Mš. ).

Sedačku, y, f. — sedadlo. Mechová s.
Tbz. V. 9. 334.

Sedačky = sedě. Slov. Sbor. č. 255.
Zastáł ho v s. na łožnici (na lůžku). Val.
Čes. 1. XII. 420.

Sedák, a, m. = kdo dlouho v hospodě sedá.
Hoch. 75. — S., u, m. = druh knoflíků.
Haná. Hoch. 109.

Sedánek, nku, m. = nízká stolička.
Litom. 61.

Sedátko, a, n. Jíti na seďátka = na ná-
vštěvu. 0. Buděj. Šb. D. 23. Sr. Hejt,
Hratky, Pobyt, Táčky.

Sedě = zde. Žena Petra poznavši poče
naň praviti: A sedě učenník Ježíšův stojí.
Hrad. 84a.

Seděcí zaměstknání. Nár. list. 1903.
č. 154. 13.

Sedemný. Slanina, ako sedemnô plátno.
Mus. slov. IV. 11.

Seděti jak. Sedím tu z Boha zdarma
nevinné. Zvon IV. 254. Sedí jako ptáčník
u studánky. Zbirov. Čes. 1. XI. 270. Sedí
ako primrazený; Sedzí jako kmotra na
krščeňí. Rizn. 173., 177. Sedí jako dudek;
Sedí ani (jako) pavúk, keď strežie na
korisť. Phľd. XXIV. 343., XXII. 42.

Sedka, vz Setka.

Sedláček Aug. (Vožický), prof. a spis.,
nar. 1843. Sr. Zvon III. 688., Ott. XXII.
749. —751., Flš. Písm. 379.; S. Jos. Vojt.,
prof., spis. (Lit. II. 314, 872. ); S. Rudolf,
čes. právník, spis., nar. 1837.; S. Jos., spis,
nar. 1841.; S. Alois, herec, nar. 1852.; S.
Fr. Alois, spis., 1854. —1880.; S. Jarosl. Dr.
theol., prof. a spis., nar. 1860.; S. Jos. Dr.,
prof., spis., nar. 1866. Vz Ott. XXII. 749.
nn. — S., tanec. Vz Brt. P. n. 875.

Sedlák. Sedláci královští, svobodní,
osedlí (za starší doby). Vz Svobd. 150.
Ještě nadávky: votrok, chňup, špalek,
drtiny, traup, Zvon II. 609., drnolez. S-ku
vždycky motyka z krku trčí. Val. Čes. I.
XI. 275. S. je divné stvoření, tomu v světě
rovně není, syrovátka, sýření, toť jest
jejich vaření atd, Jrsk. VI. 1. 136. Sedliaka
ani učený nepremudruje; Sedliak ide za
páleným ako koza za zeleným. Rizn. 169.,
171. Padesát s-ků sto bot. Čes. 1. XIII.
178. — S. Jan, spis., nar. 1849.; S. Jan,
Dr. theol., kanovn, nar. 1854.; S. Rudolf,
hud. sklad., nar. 1863. Vz Ott. XXII. 751.

Sedlářství, n. Vz Ott. XXII. 751.

Sedlikovec, pole u Devalova. Mus. slov.
VIII. 9.

Sedlina, lépe: ssedlina. Vz toto.

Sedlo, a, n. S. anglické, dámské, do-
stihové, důstojnické, generálské, jezdecké,
jockejské, krasojezdecké, soumarské, vozní,
závodové. Části sedla: kolenice, oblouk
přední a zadní, sedadlo, stranice (visáky,
vaky), třemen, třemenice, hranička, vidlice
(u sedla dámského). Vz Ott. XXII. 760.
s obrazy. — S. v kuchyňských kamnech (mezi
roštem a troubou). Vz KP. IX. 317.

Sedlosť m. ssedlosť.

Sedlování stromů (druh roubeni). Ott.
XXI. 1020.

Sedlozobý čáp. Hol. Met. II. 86.

Sedmarka, sedmerka, y, f. = svíčka, jichž
jde sedm na libru. Šumava. Rgl.

Sedmašedesátník, a, m. S-ci = reakcio-
náři, 67 měšťanů pražských nejvíce ně-
meckých, kteří r. 1848. žádali knížete
Windischgrätze za prodloužení stavu oble-
žení v Praze. Vz Tk. Pam. I. 301.

Sedmdesátiny, f. = slavnost 70. narozenin.
Slaviti s-ny. Mš. exc.

Sedmerka, vz Sedmarka.

Sedmerobranný = mající sedm bran.
S. Theby. Man. II. 69., Od. 167.

Sedmeroduchý. Mš.