359

Selhání, n. S. dáti někomu = lživosť
přisouditi komu, za lháře odsouditi koho.
Dala z. zákonníkom. Chč. S. I. 94a. Sr.
násl.

Selhati proti komu. Selhal proti nám.
Stará glossa. Vz List. fil. 1902. 445. —
nač. Upřímo si selhal na tvú hlavu, recte
mentitus es in caput tuum. Stará glossa.
List. fil. 1901. 443. — več. V hrdlo s. 1513.
Arch. XIX. 195. — kým oč. Že jest on jim
selhal o peníze. 1514. Arch. XIX. 378. Sr.
předcház. Selhání.

Seligmannit, u, m., nerost. Vstnk. XI.
821.

Selník, vz Šelník.

Selný. Mozk hnátóv volových rozpuštěn
v oleji selném. Rhas. E. 98.

Sem = sedm. Rostl. G. 38a., Mus. fil.
1896. 433.

Semä = semeno. Aké s., taký zrost.
Rizn. 170.

Semafor, u, m., z řec. = optický te-
legraf (vysoká žerď s několika pohyblivými
rameny, jejichž rozmanitou polohou dávají
se návěští [signaly]). Vz Ott. XXII. 826.

Semany, jetel = semínko. Již. Čech.
Nár. sbor. VIII. 20.

Semasiologie, e, f., z řec. = nauka
o významě jednotlivých slov (s. lexikalní)
nebo mluvnických tvarů (s. syntaktická).
Vz Ott. XXII. 826. Sr. Významosloví.

Semela, y, f. = míč. Haná. Hoch. 109.

Semenáč, e, m. = brambor na semeno.
Nár. list. 1903. č. 139.

Semenářství, n. Vz Ott. XXII. 827.

Semenatosť, i, f. S. něčeho. 1585 Uč.
spol. 1902. 24.

Semenatý. S. moc (zlata). 1585. Uč.
spol. 1902. 25, 92.

Semenisko, a, n. Učitelské s. = seminář.
Slov. Sbor. Čes. 30.

Semenný. Žlábky s-ho pahrbku, sinus
prostatici. Ktt.

Semeno. Vz Ott. XXII. 828. Jaké s.,
taková žeň. Stan II. 296. Sr. Semä. — S.
živočišné. Bezděčné odcházení semene, pol-
lutiones diurnae. Ktt. Sr. Chám.

Semenotok, u., m., spermatorrhoea, Sa-
menfluss. Ktt.

Semerád Em. Dr., lékař, spis., nar. 1851.
Vz Ott. XXII. 833. S. Čen., Em., Jan, Jarosl.,
spis. Tob. 216.

Semerovce hornie, dědina v hontianské
stolici na Slov. Vz Sbor. slov. VIII. 46.

Semhlec. S. poďte, hieher. Dšk. Km. 46.

Semhouřiti oči. XV. stol. Vstnk. X. 601.

Semian Mich., ev. kaz., spis. Vz Ott.
XXII. 833.

Semíčko, a, n. = semínko lněné. Kbrl.
Džl. 14.

Semikarbazid, u, m. Vstnk. XII. 53.

Semilor, similor, u, m. = slitina z mědi,
zinku a cínu podobná zlatu. Vz Ott. XXII.
834.

Semínkář, e, m., obchodník se semínkem
(lněným). Čes. 1. XI. 372.

Semitisni-us, u, m. = židovství ve smyslu
ethnologickém a socialním bez ohledu na
náboženství. Ott. XXII. 638.

Semitský. S. jazyky. Vz Ott. XXII. 63S

Semleti se kde. Tu se ďábli semleli
(seprali, o místě pustém). Hrlš. Hus. 65.

Semný. S. kvítko (pěstované ze semen).
Pís. 1727.

1. Sen, a, m. =: syn. Haná. Šb. D. 47.

2 Sen, snu, m. — viděni. Kto snom verí,
lapá vietor. Rizn. 167. Kdo snům věří, stín
lapá. Čes. 1 XII. 421. Sr. Vyhl. II. 62.,
Ott. XXII. 846. — Denní sen, rostl. (působí
ve snech vidění). Vz Koniklec zde.

3. Sen (stn-b), zájm. Vz List. fil. 1904. 342.

Senarmontit, nerost. Vz KP. X. 229.

Senát, u, m. Vz Ott. XXII. 848.

Sence = sednice. Domažl. Čes. 1. XI. 217.

Sendál, cendál, cendelín, u. m., tkanina
polohedvábná. Vz Ott. XXII. 851.

Sendení, n. = sejdení. Mš exc.

Seněnka, y, f. Komonici nebo s-ku modrou
brávali proti neduhům plicním a k dělání
obvazů na ztvrdliny. Nár. list. 1903. 285. 3.

Seničný od senice, z čehož světnice,
sednice. S-čná opona, cortina atrii B. olom.
Num. k. 3. 6. (Jir. ).

Senko = sem. Poď s. Haná. Hoch. 11.

Sennesový. S. listy, folia sennae, sušené
listy rodu cassia. Vz Ott. XXII. 861.

Senní. Na oklamání mohú ďáblové to
okazování sennie jednati. Chč. S. II. 171^a.
Vz Senný, Snový.

Senník, u, m. = místnosť pro uschování
sena. O jeho zařízení vz KP. IX. 388., 414.

Senný = snový, Vz. předcház. Senní. Ta
řeč byla jako pravenie senné, nejisté. Chč.
S. I. 110b. — S., od sena. S. metelice (seno
bylo větrem rozházeno). Jrsk. XIII. 3. 175.
S. dvéře (k senu vedoucí). Gest. B. 102a.
S. trh (S. náměstí) v Praze, nyní Havlíčkovo
náměstí. Sr. násl. Senovážný. S. horečka,
catarrhus aestivus, Heufieber. Ktt.

Senoptes-is, e, f. II. je poslední zažití
rozpuštění a slove s. Zach. Test. 129.

Senosečec, čce, m., falcator, Rozk. R.
100., fenofalcator. Rozk. P. 2075., Bhm. hex.
742., Mam A. 22b. XV. stol. Zahr. 69.

Senovážný plac v Praze (kde se seno
vážilo, prodávalo), nyní Havlíčkovo náměstí.
Sr. předcház. Senný.

SensiBilita, y, f., z lat. = citlivosť. Vz
Ott. XXII. 864.

Sensibilnosť, i, f., z lat. = sensibilita.
Nár. list. 1905. 112. 13.

Sensitivní, lat. = citlivý. Vz Ott. XXII.
864.

Sensitometrie. e, f, z lat. a řec. S.
fotografických desek zabývá se měřením
citlivosti fotografických emulsí. Vz Ott.
XXII. 864.

Sensualista, y, m., pl. -sté, z lat. =
stoupenec sensualismu. Krec. 11.

Sentimentalita, y, f.. z lat. = citlivů-
stkářství, přecitlivělost, schoulostivělosť.
Pastýřská s. Lit. I. 529.
Senuziti se = snuziti se. Mš.
Separator na odstřeďovaní mléka. Nár.
list. 1904. 138. 9.

Sepia, e,, f. ryba. Vz Ott. XXII. 866.
Sepiový obraz. Nár. list. 1898. č. 135. 4.