360

Seprati koho. Matka s dcerou ty tě
sperou (neber sobě matku s dcerou, sic ti
obě hlavu sperou). Us.

Sepse, vz Piaemie.

Sepseti z čeho. Z toho poddání sepseli
(schudli). Jrsk. III. 258.

Sequens Fr., prof. a mal., 1836. -1896.
Vz Alm. VII 104. —111., Ott. XXII. 872.

Sequensová Anna, malířka, nar. 1872.
Vz Ott. XXII. 878.

Ser VII 668. oprav v: sér (sýr).

Seřaďovačka, y, f. = druh hádanky.

Serafínový. S. milovánie. Krist. Šf. 68.
Sr. Cherubínový.

Serafský zpěv. Zr. Krist. 111.

Serapútka, y, f., viburnum lantana, rostl.
Sbor. slov. VIII. 135.

Seřečke, pl., m., malva alcea. Lišen. Mtc
1902. 12

Serepútka = křovina. Sb. sl. 1901. 154.

Seřetězení se prvků v molekuly. Vot. 24

Seřetěziti co = v řetěz, v souvislosť
spojiti. Báb. 8.

Sereťuk, a, m. = bázlivec? Rgl.

Seřidnouti. Les seřidl. Uš. Zástup jich
neseřidl. Jrsk. VII. 2. 41. — čím. Kmen
ten seřidl vnitřními roztržkami. Hol. Met.
I 392

Serin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XXII. 880.

Seriosnosť, i, f. S. práce. Nár. list. 1903.
č. 148. 13.

Serkař, e, m. = prodavač sirek. Mor.
Mtc. 1902. 26.

Serotherapie, e, f., z lat. řec. = léčení
nemoci syrovatčinou, krevním serem. Vz Ott.
XXII. 882.

Ser-um, a, n. Ktev skládá se z buněk
plovoucích v kapalině, která může se od
buněčných součástí odděliti a sluje serum.
S. léčivé je tekutá čásť krve zvířat zvláštním
způsobem proti určité chorobě immuniso-
vaných. Vz Ott. XXII. 885., 882. Jehía na
serum, Serumnadel. Ktt.
Servianky vatou vycpané (lajblíky?)
Čas. mns. IV. 4.

Servít Fr., prof. a spisov. Tob. 216.

Servuský. S. povinnosť. 1599. Listář.
45. Sr. Servus.

Sesam, sr. Sasam.

Sesamový. S. kosť, Sesambein.

Sesel, seseli, Sesel, rostl. Vz Ott. XXII.
890.

Seselštěti = selským se státi. Zvon III.
376., IV. 675.

Seshuory. Všeliký dar dokonalý s. se-
stupuje od otce světlosti. Krnd. 159^b.

Sesiřeti = osiřeti. 1731. Uč. spol. 1901.
VI. 23.

Seskelnatěti, ěl, ění. Tbz. V. 9. 272.

Seskromněti, ěl, ění. = skromným se
státi. Mš.

Sesladiti co. Nár. list. 1903. č. 284. 17.

Sesměšniti co = směšným učiniti. Lit. I.
377., Nár. list. 1904. 141. 13.

Sesmutnělý. S. tvář. Čes. 1. XI. 18.

Sespolečniti koho. Nár. list. 1903. č.
312. 21.

Sesť, ě, m. = tchán (Priamus s. Helenin).
Msn. II. 49.

Sestařeti, el, ení. = sestárnouti. Luž.
Kv. I. 110.

Sestarostněti. Pohled její s-stněl. Rais.
Lep. 22.

Sestátňovací politika. Nár. list. 1903.
č. 347. 25.

Sestátňování, n. S. drah. Nár. list. 1903.
č. 347. 25.

Sestrč, e, m., pův. Cisterc, vrch u Ru-
žomberka. Sbor. čes. 284.

Sestredění, n., Concentrierung. Nár. list.
1904. č. 38. 13.

Sestředěnosť, i, f. = sestředění. Nár. list.
1904. 251. 13.

Sestřeně, ěte, n. Hrubý 20.

Sestrojovací či tvůrčí. Nár list. 1904.
43. 13.

Sestrský = sesterský. Z lásky s-ské. 1599.
List. fil. XVIII. 191

Sestudeněti, ěl, ění. = studeným se státi.
ZJ. Pr. XXI. 127.

Sestup, u, m. S. úrokové míry. Nár. list.
1904. é. 17. 17.

Sestupný. S. příbuzenstvo. Ott. XX. 31.

Sestydlý. S.. mrtvola, Tbz. XVI. 166.,
nohy. III. 1. 151.

Sestydnouti kde. Krev v žilách s-dla.
Tbz V. 9. 201.

Sesumírovati = spočítati, z lat. Rgl.

Sesvětovění, n. Nár. list. 1904. č. 10. 13.

Sesvětštění, n. = sekularisace. Ott. XXII.
485.

Sesvrchu. Vz Svrchu.

Sesýchání dřeva. Vz KP. XL 38.

Sešedivění, n., canities.

Sešereděti. Tvář jeho s-la. Zvon III. 494.

Sešeřelý. S. melancholie. Zvon IV. 211.

Sešikmělý. S. okno. J. Košťálek. Smích.,
a Zbrasl.

Sešilhaný. S. oči. Hlk. IX. 284.

Sešívaný. S. koberce. Us. Rgl.

Sešklebiti. Úsměv jeho se s-bil. Haw.
Chamr. 135.

Seškrhotati si = zahráti v karty. U Kr.
Městce. Čeč. 178.

Sešlec, šelce, m., defunctus. Rozk. P.
1087.

Sešlosť, i, f., marasmus, Schwund. S. mízní
či slezinná, cachexia lymphatica s. splenica,
pseudoleucaemia, příjičná, mar. syhiliticus,
s. věkem, mar. senilis, Altersschwund. Ktt.

Sešlý k čemu. Jest ku práci sešlý (ne-
dostatečný). Arch. XX. 100.

Sešpičatěti. Tvář mu s-la. Zvon V. 213.

Sešrotovati co = snísti. Us., Litom. 52.

Seštíhliti = štíhlým učiniti. Pták s-hlí
své tělo. Nár. list. 1905. 105. 1.

Sešťouchnouti koho odkud: s cesty.
Čes. 1. XII. 98.

Sešuntění, n. = pokažení. S. fakta. Nár.
list. 1904. 61. odp.

Seť, i, f. = setba. Vzdělávati půdu k seti.
Mš exc. — S., semina v Ev. olom. 280.

Setba, y, f. Vz Setí.

Setebný. S. tolice, vičenec. Ott. XIX. 709.

Setí, n., setba. Vz Ott. XXII. 893.

Setidlnice, e, f. = světidlnice.

Setka, = setkání. Bessus sobě všiu noc
setky (zzetky) nedal (nedopustil sobě s ni-