361

kým se setkati). Alx. B. M. 187. (Výb. I.
1258. a Ht. čtou: sedky = odpočinutí).

Setmeliti co = tmelem spojiti. Us.

Setnice = sednice. 1793. Mš. exc.

Setrvačník, u, m. = kolo s těžkým věncem.
Vz KP. X. 381., Ott. XXII. 895.

Setrvačnost, i, f. Vz Ott. XXII. 895.

Setunský Kar. dr., adv., nar. 1850; S.
Ant., prof. Vz Ott. XXII. 897.

Setva, setvinka = sotva. Volyně. Čes. 1.
XIII. 125.

Sevač, e, m., lépe: rozsevač. Mus. 1843.
406.

Severák v VII. 671. za Severec polož
před Severec.

Seveřanský = týkající se seveřanů. Nár.
list. 1903. č. 175. 13.

Severně. To místo leží s. od Prahy. Us.

Severní, S. větrové v srpnu přinášejí
ustavičné bouřky. Us.

Severočeský. Národní jednota s-ská. Us.

Severský. S. mythologie, válka (nordická),
země, jazyky. Vz Ott. XXII. 901. nn.

Severýnek, nku, m., rostl. Humpolec.
Nár. sbor. VlII. 126.

Sevlák, u, m., sium, rostl. Vz Ott. XXIII.
233.

Sevření, stažení křečové, strictura spa-
stica. Ktt.

Sevřenosť, tíseň, úzkosť, stištění, oppres-
sio. Ktt.

Sevřený čím: láskou. Hus. II. 238.

Sevšedniti, il, ěn, ění. — co. Kubl. 117.

Sevšeobecnělý. S. jméno. Chyt. 57.

Sevšeobecniti, il, ěn, ění. — co. Vot.
293.

Sextant, u, m. Vz Ott. XXII. 909.

Seydl Jos. Ant., děkan, spis., 1775. až
1837. Vz Ott. XXII. 911.

Seydler Aug., prof. a spis., 1849. —1891.;
S. Kar., spis., 1847. —1883. Vz Ott. XXII.
911.

Seydlová Anna, spis. Tob. 216.

Seykora-Kostelecký Oldř., spis., nar.
1857. Vz Flš. Písm. 737, Ott. XXII. 914.

Sezdati se = vzdáti se. Hoš. Pol. 142.

Sezelenati. Všecek vztekem s-nal, Tbz.
III. 1. 199, hněvem. III. 1. 319.

Sezemský Kar., red. Tob. 216.

Sezima Kar. (pseudon. Karla Koláře),
spis., nar. 1876. Vz Ott. XXII. 915., Zl. Pr.
XXI. 58., Tob. 216.

Seznamenati co. Pass. 486.

Sezpěvovati, vz Sezpívati. Ž. kap. č. 57.
3., 49. 19.

Sezpívati co: čtenie (zazpívati). Chč. S.
II. 276b.

Sezření, n., suspectus, Rozk. P. 972.,
suspicio. Rozk. 1461.

Sezříti co = pozor míti na něco se —
prozkoumati se. Pel. XXI.

Sezvanec, nce, m. S-ci = sezvaní lidé.
Tbz. III. 1. 160.

Sezvánění, n., compulsatio. Rozk. P.
2328.

Sezváněti nač kdy. V noci na hodinky
(pobožnosť) s. Rokyc. Post. 273a. Vz násl.

Sezvoniti koho. Obec sezvoniti (občany).
1512. Arch. XIX. 90. Vz předcház.

Seždíti, vz Seždímati.

Sežidověti, vz Sežiděti.

Sežloutlý jak. Tváře měla s-lé jako list
na podzim. Tbz. V. 6. 436. S. do zlata.
Zvon V. 525.

Sežloutnouti nepřízní. Tbz. III. l. 309.

Sežraný. Byl s. = ožralý. Ghet. 118.

Sežření, n. = sežrání, shltání. Vz násl.

Sežříti = sežrati, shltati. II. Přisp. 290.
Jenž sežře chudého. Ž. pod. Hab. 3. 14.
(devorat). Ž. klem.: požírá, Ž. witt.: lepce.
— co komu. Baw. E. v. 2727.

Sežvati, sživu. Ž. klem. 48. 15.

Sežženie, combustio. Že by s. byl dóstojen.
Pat. Jer. 106. 10. — Pror. olom. 15a. 2.

Sežženina, y, f. Proti s-ně v ohni. Rostl.
G. 49a.

Sfabolně m. svévolně. Brt. II. 47. Sr. Huj.
Progr. 16.

Sfaerometr, u, m. = přístroj k měření
malých tlouštěk, po případě malých vzdá-
leností od určité roviny základní. Vz Ott.
XXII. 919.

Sfěckej — světský. Dšk. Km. 38.

Sfertoch, u, m. = fěrtoch. Litom. 68.

Sfinxovati si něco: = vymysliti. Mart.
S. Ind. 248., Fel. 11.

Sformovati co jak. Bůh člověka k obrazu
svému s-val. Kom. Did. '29.

Sfouknouti. — co kde. Sfúknuť sněh
po okně. Val Čes. 1. XII. 419.

Sfoukýnati = sfukovati. Kbrl. Džl. 16.

Sfragistický erb = pouhý obraz na pe-
četi. Kol. Her. I. 21.

Sgłumený = schoulený, skrčený. Brt. D. I.
216.

Sgraffito, ital. = ozdoby v obmítce škrá-
bané (způsob dekorace pro vnější stěny).
Vz Ott. XXII. 920.

Sgraffitový dvůr. Zr. Leg. II. 5. Sr.
Sgraffito.

Sgrbloň, ě, f. = lakomec. Přerov. Čes. 1.
XIII. 279

Shabať = shrábnouti. — co: něčí maje-
tek. Slov Sbor. čes. 29.

Shádati se s kým = pohádati se. Sá.
XIII. 38.

Shakespearovský. S. scena. Nár. list.
1902.

Sháněl, a, m. = držgrešle. Rais Lep.
128.

Shasnutí, n. Ta je na s. jak pochodeň.
Čes. j. XII. 307.

Shekovati = spářiti, z něm. S. kanáry.
Us. Rgl.

Sherný, gut spielbar. S. drama. Masar.
Stud. 17.

Sherry, španělské víno. Vz Ott. XXII.
936.

Shilling (šilink. angl. ) = asi 50 kr. r. č.

Shlásiti se = shodovati se. S pravidlem
se s. Krok II b. 316.

Shled, u, m. Přišel k nám na shledy (na
ohledy). Zvon IV. 81., Světz. 1895. 306.

Shledávati se oč. Baw. Ar, v. 4862.

Shlednúti = shlédnouti. Mill. 70.

Shledovati. Vz Shlédati, Baw. Ar. v. 4774.

Shlídavě = pátravě. Na někoho s. pa-
třiti. Msn. II. 180.



	361

	kým se setkati). Alx. B. M. 187. (Výb. I. 1258. a Ht. čtou: sedky = odpočinutí). Setmeliti co = tmelem spojiti. Us. Setnice = sednice. 1793. Mš. exc. Setrvačník, u, m. = kolo s těžkým věncem. Vz KP. X. 381., Ott. XXII. 895. Setrvačnost, i, f. Vz Ott. XXII. 895. Setunský Kar. dr., adv., nar. 1850; S. Ant., prof. Vz Ott. XXII. 897. Setva, setvinka = sotva. Volyně. Čes. 1. XIII. 125. Sevač, e, m., lépe: rozsevač. Mus. 1843. 406. Severák v VII. 671. za Severec polož před Severec. Seveřanský = týkající se seveřanů. Nár. list. 1903. č. 175. 13. Severně. To místo leží s. od Prahy. Us. Severní, S. větrové v srpnu přinášejí ustavičné bouřky. Us. Severočeský. Národní jednota s-ská. Us. Severský. S. mythologie, válka (nordická), země, jazyky. Vz Ott. XXII. 901. nn. Severýnek, nku, m., rostl. Humpolec. Nár. sbor. VlII. 126. Sevlák, u, m., sium, rostl. Vz Ott. XXIII. 233. Sevření, stažení křečové, strictura spa- stica. Ktt. Sevřenosť, tíseň, úzkosť, stištění, oppres- sio. Ktt. Sevřený čím: láskou. Hus. II. 238. Sevšedniti, il, ěn, ění. — co. Kubl. 117. Sevšeobecnělý. S. jméno. Chyt. 57. Sevšeobecniti, il, ěn, ění. — co. Vot. 293. Sextant, u, m. Vz Ott. XXII. 909. Seydl Jos. Ant., děkan, spis., 1775. až 1837. Vz Ott. XXII. 911. Seydler Aug., prof. a spis., 1849. —1891.; S. Kar., spis., 1847. —1883. Vz Ott. XXII. 911. Seydlová Anna, spis. Tob. 216. Seykora-Kostelecký Oldř., spis., nar. 1857. Vz Flš. Písm. 737, Ott. XXII. 914. Sezdati se = vzdáti se. Hoš. Pol. 142. Sezelenati. Všecek vztekem s-nal, Tbz. III. 1. 199, hněvem. III. 1. 319. Sezemský Kar., red. Tob. 216. Sezima Kar. (pseudon. Karla Koláře), spis., nar. 1876. Vz Ott. XXII. 915., Zl. Pr. XXI. 58., Tob. 216. Seznamenati co. Pass. 486. Sezpěvovati, vz Sezpívati. Ž. kap. č. 57. 3., 49. 19. Sezpívati co: čtenie (zazpívati). Chč. S. II. 276b. Sezření, n., suspectus, Rozk. P. 972., suspicio. Rozk. 1461. Sezříti co = pozor míti na něco se — prozkoumati se. Pel. XXI. Sezvanec, nce, m. S-ci = sezvaní lidé. Tbz. III. 1. 160. Sezvánění, n., compulsatio. Rozk. P. 2328. Sezváněti nač kdy. V noci na hodinky (pobožnosť) s. Rokyc. Post. 273a. Vz násl. Sezvoniti koho. Obec sezvoniti (občany). 1512. Arch. XIX. 90. Vz předcház.	Seždíti, vz Seždímati. Sežidověti, vz Sežiděti. Sežloutlý jak. Tváře měla s-lé jako list na podzim. Tbz. V. 6. 436. S. do zlata. Zvon V. 525. Sežloutnouti nepřízní. Tbz. III. l. 309. Sežraný. Byl s. = ožralý. Ghet. 118. Sežření, n. = sežrání, shltání. Vz násl. Sežříti = sežrati, shltati. II. Přisp. 290. Jenž sežře chudého. Ž. pod. Hab. 3. 14. (devorat). Ž. klem.: požírá, Ž. witt.: lepce. — co komu. Baw. E. v. 2727. Sežvati, sživu. Ž. klem. 48. 15. Sežženie, combustio. Že by s. byl dóstojen. Pat. Jer. 106. 10. — Pror. olom. 15a. 2. Sežženina, y, f. Proti s-ně v ohni. Rostl. G. 49a. Sfabolně m. svévolně. Brt. II. 47. Sr. Huj. Progr. 16. Sfaerometr, u, m. = přístroj k měření malých tlouštěk, po případě malých vzdá- leností od určité roviny základní. Vz Ott. XXII. 919. Sfěckej — světský. Dšk. Km. 38. Sfertoch, u, m. = fěrtoch. Litom. 68. Sfinxovati si něco: = vymysliti. Mart. S. Ind. 248., Fel. 11. Sformovati co jak. Bůh člověka k obrazu svému s-val. Kom. Did. '29. Sfouknouti. — co kde. Sfúknuť sněh po okně. Val Čes. 1. XII. 419. Sfoukýnati = sfukovati. Kbrl. Džl. 16. Sfragistický erb = pouhý obraz na pe- četi. Kol. Her. I. 21. Sgłumený = schoulený, skrčený. Brt. D. I. 216. Sgraffito, ital. = ozdoby v obmítce škrá- bané (způsob dekorace pro vnější stěny). Vz Ott. XXII. 920. Sgraffitový dvůr. Zr. Leg. II. 5. Sr. Sgraffito. Sgrbloň, ě, f. = lakomec. Přerov. Čes. 1. XIII. 279 Shabať = shrábnouti. — co: něčí maje- tek. Slov Sbor. čes. 29. Shádati se s kým = pohádati se. Sá. XIII. 38. Shakespearovský. S. scena. Nár. list. 1902. Sháněl, a, m. = držgrešle. Rais Lep. 128. Shasnutí, n. Ta je na s. jak pochodeň. Čes. j. XII. 307. Shekovati = spářiti, z něm. S. kanáry. Us. Rgl. Sherný, gut spielbar. S. drama. Masar. Stud. 17. Sherry, španělské víno. Vz Ott. XXII. 936. Shilling (šilink. angl. ) = asi 50 kr. r. č. Shlásiti se = shodovati se. S pravidlem se s. Krok II b. 316. Shled, u, m. Přišel k nám na shledy (na ohledy). Zvon IV. 81., Světz. 1895. 306. Shledávati se oč. Baw. Ar, v. 4862. Shlednúti = shlédnouti. Mill. 70. Shledovati. Vz Shlédati, Baw. Ar. v. 4774. Shlídavě = pátravě. Na někoho s. pa- třiti. Msn. II. 180.