Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |
|
|||
383
|
|||
|
|||
Schmoranz Fr., č. stavitel, 1814. —1902.;
Sch. Fr., arch., 1845. —1902.; Sch. Gust., arch. a spis., nar. 1858. Vz Ott. XXIII. 14. až 15., Tob. 216. Schmúřiti co: čelo. Zvon III. 722. Sr
Schmouřiti. Schnabel Jiří Nor. Vz Ott. XXIII. 16. —
Sch. Ed., spisov. Schneider Jos., č. chemik., nar. 1868.
Vz Ott. XXII1. 19. — Sch. Frt, spis. Tob. 216. - Sch. Jind. Ib. Schnirch Bohusl, sochař, 10. /8. 1845. až
3O. /9. 1901. Vz Denní listy z té doby, Alm. XII. 136. —137. — Sch. Bedř., č. inž., 1791. -1868.; Sch. Jarosl., č. inž., 1847. —1902. Vz Ott. XXIII. 20. -21. Schnúti, vz Schnouti. Mill. 20.
Schnutí, n. Mam. F. 86a. 1.
Schöbl Jos. dr., prof. a spis, 16. /8. 1837.
až 6. /4. 1902. Vz Alm. XIII. 134. —142., Nár. list. 1902. č. 95. 2. a jiné listy z též doby, Ott. XXIII. 22. nn. Schod, u, m. = stupeň. Vz KP. IX. 311.,
Schody. — S. = coitus, pojímání. Rozk. P. 2320. — S. Měsíc je na schodě = ubývá ho. Čes 1. XI. 44. Schodišťový. S. zeď. Nár. list. 1903. č.
141. 16. Schoditi = hynouti. Baw. J. v. 2027. —
se čeho = vyhnouti se čemu. Ktož doma na svém pokoji sedí, ten se zlé příhody schodí. Baw. B. str. 28. v. 21. Sr. Sejíti. Schodnice, e, f. = kamenná obruba nebo
železná traversa, která se navléká na visuté konce stupňů a svými konci leží na pilířích schodů chodnicových. Vz Ott. XXIII. 23. Schodúcí, Ž. klem 87. 5., schodujúcí.
Ib. 142. 7. Schody dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-
ramenné, kamenné, pilířové, schodnicové, smíšené, točité, venkovské, visaté, vnitřní, volné, vřetenové. Vz Ott. XXIII. 24, KP. IX. 313. Scholár, a, m., z lat. = žák. Světz. 1883.
177. Scholarch, a, m., z lat. a řec. = před-
stavení) školy, opatrovník školy, kurator. Kom. Did. 274. Scholastika, y, f., vz Ott. XXIII. 25.
Scholi-um, a, n., řeč. = kritická nebo
exegetická poznámka připsaná na okraji řeckých n. latinských rukopisů. Vz Ott. XXIII. 27. Scholostivělý = schoulostivělý člověk.
Tbz. XIII. 87. Schön Jos., 1790. —1838.; Sch. Jan, č.
spis., 1802. —1830. Vz Ott. XXIII 30. — Sch. Kar., red Tob 216. Schönfeld Ant. Sr. Tob. 216.
Schönpflug z Gamsenberka. Sr. Ott. XXIII
40. Schopen, vz Schopný.
Schoulostivělec, lce, m. Tbz. III. 1.
Schouniti = slíditi. Kočka schouní. Ne-
veklov. List. fil. 1902. 251. Schovánka, y, f. = skrýš, do které
ukládali psaníčka. Tam byla jejich tajná s. Luž. Pov. I. 227. |
Schovati koho kam jak. Někoho po-
ctivým pohřbem v zem sch. Zvon IV. 227. — se kam jak. Schoval se ako syseľ do diery. Rizn. 174. Sr. Sch. 1. živiti, Baw. E. v. 574.; 2. prechovali, ošetřiti, Baw. T. v. 483; 3. pohřbiti, Baw. Ar. v. 1504.; 4. scho- vati se čeho. Baw. T. v. 1682. Schovávavka, y, f. Hra na sch-vku. Vz
Čes. 1. XIV. 420. Sr. Schovávačka. Schrániti. Pro koho ju chceš schraňo-
vati? Mod. kn. 1898. č. 40. 43. Schráňkový lis, vz Trubkovka.
Schrasť, i, f., virgultum. Mam. A. 37a.
Schreier Jos., č. spis., red., nar. 1841.
Vz Ott. XXIIL 50., Tob. 216. Schromiti si co na kom. Na mužích
schromíš si údy. Tbz. XIII. 112. Sch. koho. 1511 Arch. XIX. 53. Schromlý, lahm geworden. S. zvíře. Holb.
I. 269. Schropnouti. Děvče schroplo jednou a
zůstalo tu, jak lehlo. Zvon IV. 218. Schrutz Ondř. Dr., prof. lék., spis, nar.
25. /11. 1869. Vz Ott. XXIIL 55. Schuba, schubinka = skýva. Litom. 52,
Schůdkový. S. židle. Vz KP. XI. 102.
Schuchnouti = ukrásti. Slez. Vlasť. I.
234. Schulz Ferd. Sr. Lit. I. 542., Zl. Pr. XXII.
153., 225. s podobiznou, Máj. III. 302., 404., Nár. list. 1905. č. 22. 3., č. 17. (feuill. ), č. 47., 48.; Sch. Václ., biblioth. a spis. 1830. —17. /2. 1902.; Sch. Emilian, č. spis. ' nar. 1836.; Sch. Jos., arch. a spis.; Sch Gust., illustrator, 1846. -24. 8. 1903; Sch. Ant., spis., nar. 1852.: Sch. Václ., spis. nar. 1854. Vz Ott. XXIII. 63. nn. Schulzová Anežka, spis. Zvon. IV. 687.
Schumtati = schumlati. — co: prádlo.
Římov. List. fil. 1902. 251. Schůněti = hráti si, dováděti. Volyně.
Čes. 1. XIII 125. Schürer Kar., spis., nar. 1861. Vz Ott.
XXIII. 70. Schuster Václ., č. právn. a spis., nar.
1871. Vz Ott. XXIII 72. Schuzovati koho. Zvon IV. 209. Sr,
Schuditi v III. 739. Schvalil. S radostí a schvalú hříchy dělá.
Chč. Ol. 248b. Sr. Schvala v II. Přisp. 291. Schválce, e, m. = schvalovatel. Boč.
(Mus. 1902. 70. ). Schválí = schvalně. Na s. svády hledá.
Světz. 1882. 544. Wtr. Schválnosť, i, f. Nějakou s. někomu vy-
vésti. Zvon III. 653. Schvějný. S. kletba. Zub. Még. 9.
Schwab Vác.; S. -Polabský, spis.
Schwaiger Jan, č. malíř, nar. 1854. Vz
Ott. XXIIL, 75., Zvon IV. 155. Schwaigrová Jožena, spis. Tob. 216.
Schwarz Berthold, č. spis., 1815—1865.;
Sch. Kar., 1849. —1880. Vz Ott. XXIII 79. Schwarzenberg Kar, Jos., kníže, čestný
člen České Akademie, 5. /6. 1824. -29. /3. 1904. Vz Nár. list. 1904. 90. 1. a jiné listy z též doby, Ott. XXIII. 93a. Srv. Zl. Pr. XXI. 285. — Sch. Kar. Dr., kníže, spis., nar. 1859. Sr. Ott. XXIIL 93a. |
||
|
|||
Předchozí (362)  Strana:363  Další (364) |